"Ten bychom měli schvalovat v květnu," avizuje primátor města Zdeněk Jirásek. Poslední chybějící svazek dává dohromady Monika Štěpánková. Před lety měla na opavském magistrátu na starosti právě vedení kroniky. Pak ale přešla na jinou pozici a za jejích následovníků sestavování kroniky postupně zaniklo.
Obce a jejich kronikySoučasný zákon o kronikách obcí platí od roku 2006. Obcím ukládá povinnost zapsat události nejméně jednou ročně a přidat k nim obrazové i zvukové přílohy. Neobsahuje ale žádný postih za nedodržení. Zákonnou povinnost psát kroniku už mají obce přes 90 let, před současnou legislativou platil zákon o pamětních knihách obecních z roku 1920. |
"Kronika se vždy píše pozpátku až následující rok. Vychází se z výročních zpráv, z novinových článků i z dalších materiálů. Zapsat události staré několik let proto není až takový problém," popisuje.
Dodává však, že v kronice ani nemůže být vše, co se ve městě toho roku stalo. "Je to otázka výběru, nelze popsat všechny události, Opava je velká. Hůře se dohledávají například události ve firmách. Zaznamenávám ty nejdůležitější, třeba změnu vedení," vysvětluje Štěpánková.
Kronikářsky zaznamenat, co se událo během jednoho roku, jí trvá asi šest měsíců. "Teď už přejdeme do běžného režimu sepisování kroniky. Máme stálého kronikáře, který to zajistí," prozrazuje budoucí plány města tajemník Tomáš Elis.
Ve větřkovické kronice chybí padesát let historie
Opava není jediná, která se předloni pustila do zaplňování chybějících záznamů. Například ve Větřkovicích na Vítkovsku chybějí kronikářské zápisy už od roku 1963. Teď se začínají rodit.
Úkol obnovit paměť obce 50 let pozpátku si na sebe vzal místní zastupitel a učitel češtiny Stanislav Mička. "Chtěl bych chybějící léta dopsat alespoň v hrubých rysech. V opavském archivu je řada materiálů. Zhruba půlka je ale nezpracovaných. Jsou to krabice plné papírů, které musím jeden po druhém projít," naplánoval si Mička práci na příští měsíce a roky.
Postupuje směrem od současnosti do minulosti. "Máme zpracované poslední tři roky a vrací se zpátky do minulosti. Jsem rád. Samotného mě to zajímá. Už mi nechybí moc do důchodu, tak mu pak budu pomáhat," pochvaluje si starosta Větřkovic Dušan Lederer.
Externí spolupráce na kronice zkrachovala
Kromě archivů větřkovický kronikář čerpá ze vzpomínek místních. Bohaté zápisky jsou i ve spolkových kronikách, v pamětní knize místních hasičů i v kronice pochovávání basy. Důležitým pramenem je i kronika blízkého Vítkova, k němuž Větřkovice dříve patřily.
Otevřenou otázkou zůstává kronika ostravského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Od roku 1991, kdy dostaly obvody psaní kronik na starost, tam nemají žádný záznam. Výjimkou byl rok 2007, kdy se tamní radnice snažila začít kroniku psát, ale externí spolupráce zkrachovala. Teď tedy mají vlastní kronikářku Janu Pondělíčkovou. Ta je zároveň mluvčí obvodu.
Začala v roce 2011 a zpětně dopsala i rok předchozí. "Měla jsem informace od jednotlivých odborů, z tisku, z našeho zpravodaje. Šlo to dobře dohromady. Roky více vzdálené současnosti už by asi byly těžší," říká Pondělíčková. Jestli obvod bude události sepisovat i zpětně, zatím není rozhodnuto.
Zkušenost s přerušenou pamětí má i ostravský magistrát. Tam se po roce 2007 musely dopsat záznamy 7 let zpět.
