Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koleje, nástupiště i nové zastávky. Do železnice v kraji tečou miliardy

  17:23aktualizováno  17:23
Modernější vlaková kolejiště, nástupiště a dokonce i dvě nové zastávky slibuje letos vybudovat Správa železniční dopravní cesty v Moravskoslezském kraji. Do dráhy v regionu se tak stát chystá v nejbližších dvou třech letech investovat přes tři miliardy korun. Řada prací začne už na jaře.

Martin Boček nechce, aby mu pod okny stavěly vlaky. Se sousedy se snaží zabránit stavbě zastávky Ostrava-Zábřeh | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Skoro 100 milionů korun padne letos na menší rekonstrukce železničních tratí nebo jejich vybavení.

„Například jen modernizace tří přejezdů na trati z Opavy do Hlučína bude stát 36 milionů korun. Stavební práce začnou v dubnu a skončit mají v prosinci,“ přibližuje mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

Další desítky milionů investuje letos firma do oprav transformátorů nebo trafostanic ve Studénce nad Odrou, Kopřivnici a Lískovci. Práce začnou na jaře a skončí v prosinci.

Karvinští čekají na opravy stanice

Už v dubnu měla podle plánů začít i nejdražší plánovaná akce v kraji na nejbližší tři roky, a to optimalizace trati Český Těšín - Dětmarovice za téměř tři miliardy korun. Součástí stavby je i modernizace železniční stanice v Karviné.

„Kéž bychom se konečně dočkali,“ říká mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová s tím, že nádražní budova je sice opravená, ale po rekonstrukci nástupišť a koridoru volá město marně už řadu let. „Sice nám to slibují, ale stále odkládají. Podle posledních informací začnou práce až příští rok,“ dodala.

Mluvčí Šubová její slova potvrdila. Stavba za 2,8 miliardy korun, která je plánovaná na léta 2017 až 2019, sice zřejmě začne už letos, ale obyvatelé Karviné si na opravy stanice budou muset opravdu ještě počkat. Důvodem odkladů jsou totiž potíže s vyvlastňováním pozemků, na nichž se má v Karviné stavět.

„V současnosti již SŽDC požádala o zahájení stavebního řízení a začala s výběrem stavební firmy. Předpokládaný dubnový termín zahájení prací v Karviné ale nelze stihnout kvůli komplikovanému procesu majetkoprávního vypořádání. Nový termín závisí hlavně na vydání pravomocného stavebního povolení a ukončení výběrového řízení na zhotovitele stavby,“ líčí Šubová.

Projekt obnovy karvinské stanice počítá s výměnou kolejí, jejich novým odvodněním, s přestavbou i zastřešením dvou ostrovních nástupišť mezi kolejemi a v nezbytném rozsahu i s opravou prvního nástupiště u výpravní budovy.

„Změny uvítáme. Cestující ale asi nejvíc ocení nový podchod včetně výtahů pro bezbariérový přístup ke všem nástupištím,“ míní Swiderová.

Dalším projektem za téměř půl miliardy korun je rekonstrukce zabezpečovacího zařízení železniční stanice Bohumín. Práce začnou letos a skončí příští rok.

V Havířově vzniká nová železniční zastávka

Část obyvatel kraje teď ale asi nejvíc zajímají plány na zřízení dvou zcela nových zastávek: v Havířově a Ostravě-Jihu. Někdo už se jich nemůže dočkat. Jiným se nelíbí.

„Víme, že město, kraj i SŽDC si přejí postavit zastávku Ostrava-Zábřeh. My ale uděláme v mezích zákona vše, abychom tomu zabránili,“ říká Martin Boček z panelového domu ve Výškovické ulici číslo 58, jehož obyvatelé budou mít zastávku přímo pod okny. Výbory tamních bytových družstev už podaly námitky v rámci územního řízení.

A nejsou jediní. Námitky uplatnila i radnice Ostravy-Jihu, které se nelíbí vzhled, technické řešení ani provoz plánované zastávky. „Návrh nerespektuje významnost stavby v daném území, nevyhovuje nám její umístění, velikost ani řešení prodejny jízdenek a odděleného přístřešku pro cestující,“ popisuje mluvčí Jihu Martina Gavendová.

Největší loňské investice

  • Dokončení rekonstrukce uzlové stanice Český Těšín za 1,3 miliardy korun. Stavební práce, které umožnily zvýšit rychlost vlaků, začaly už v roce 2014.
  • Revitalizace trati z Frýdlantu nad Ostravicí do Valašského Meziříčí za 993,7 milionu korun.
  • Revitalizace trati mezi Krnovem a Opavou za 853 miliony korun.
  • Modernizace trati z Ostravy-Kunčic do Havířova za 503 miliony. Zdroj: SŽDC

Výhrady má obvod i k tomu, že zastávka nebude dostatečně vybavená mobiliářem a neposkytne cestujícím potřebný standard. „Návrh technického řešení vypovídá o maximální snaze ušetřit peníze na úkor estetické a funkční hodnoty zastávky,“ dodala Gavendová.

Zda se bude zastávka za asi 60 milionů nakonec stavět, tak zatím není vůbec jisté. Naopak zastávka Havířov-střed v Dělnické ulici začíná právě vznikat. Firma tam v minulých dnech zahájila terénní práce.

„Máme podepsanou smlouvu se zhotovitelem Hroší stavby za cenu 35,8 milionu korun a termínem od letošního března do října,“ potvrdila mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

„Někteří lidé považují zastávku Havířov-střed za zbytečnou, ale jiní včetně mě si ji přejí. Místním totiž usnadní cestování do Ostravy i Českého Těšína. K vlaku dojdou pěšky, odpadne jim nutnost přestupování z městské dopravy,“ říká Havířovan Michal Podloučka, který se zajímá o dopravu v regionu.

Nechceme, aby nás budily brzdící vlaky, říkají lidé

Jedni se těší, druzí protestují. Mezi obyvateli velkého panelového domu ve Výškovické ulici v Ostravě je ale více těch, kterým vadí plány města a SŽDC na stavbu nové železniční zastávky Zábřeh vedle Avion Shopping Parku.

Hotová měla být už loni. Ale teprve probíhá územní řízení. A není jasné, jak nakonec dopadne. „Nechceme zastávku pod svými okny. Podle studie tu má ročně projet okolo 30 tisíc vlaků. Dovedete si představit, jaký hluk dělá brzdící pantograf? Nestojíme o to, aby nás v létě při otevřených oknech budil hluk z tlampačů a brzdících nebo rozjíždějících se vlaků,“ říká Jaroslav Říman, předseda bytového družstva Výškovická 58, které je účastníkem územního řízení a proti stavbě podalo námitky.

Seniorka Marie Francková je ale jedna z těch, kteří se na novou zastávku těší. „Já myslím, že už je to rozhodnuté: zastávka bude. Já ji ráda využiju při cestách za sestrou do Opavy, má být totiž bezbariérová. Teď jezdím z vítkovického nádraží, kde nejsou výtahy ani eskalátory a já musím pokaždé obtížně překonávat 73 schodů,“ líčí žena. Zvýšeného hluku se nebojí. „Bydlím tu 50 let. Dřív byly vlaky hodně slyšet, ale teď už ne. Elefanty jsou tiché. Když tu spí sestra, pochvaluje si, jaký tu je klid,“ dodala.

Jaroslav Říman, jenž bydlí až pod střechou, říká, že jde jen o její osobní názor. Ale zčásti se mu nediví. „Lidé z nižších pater jsou na tom lépe, před hlukem je totiž chrání násep. Dokazuje to i hluková studie z roku 2014. Zatímco v přízemí hygienici naměřili ve dne 48,6 decibelu a v noci 49,3, v nejvyšším patře bylo ve dne 60,4 a v noci 61,1 decibelu,“ vysvětluje šéf družstva. Jak rozhodnou úředníci o jejich námitkách, zatím netuší. „Problém je, že zastávka je v územním plánu města už od roku 2005. Prý to viselo na úřední desce a my jsme měli protestovat tehdy. Jenže to nikdo nevěděl,“ podotkl Říman.

Obyvatel domu Martin Boček říká, že boj proti zastávce nevzdají:„Využijeme všech zákonných možností. Teď čekáme na verdikt kraje o naší námitce proti systémové podjatosti úředníků magistrátu. Neměli by rozhodovat o námitkách proti stavbě, kterou město chce.“

„Krajský úřad zváží, zda existuje riziko systémové podjatosti, a buď vydá usnesení, že primátor není podjatý, nebo jej podjatým shledá a v tom případě pověří projednáním věci jiný stavební úřad,“ uvedla mluvčí kraje Petra Špornová. Na verdikt kraje čeká i útvar hlavního architekta a stavebního řádu Ostravy. „Námitky účastníků územního řízení bude posuzovat až po vyřešení podjatosti,“ sdělila mluvčí města Andrea Vojkovská. „Otázka je, zda i krajští úředníci nejsou podjatí, když bývalí radní opakovaně tvrdili, že zastávku chce i kraj,“ naznačil Boček.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.