"Právě skončily samotné práce na rekonstrukci kláštera, teď budeme řešit kolaudaci a ve Dnech evropského dědictví začátkem září jej zpřístupníme všem zájemcům," informoval Jiří Hajda z příborského městského úřadu.
Piaristický klášter
|
Po opravách budovy vznikla nová obřadní síň a komunitní centrum pro zasedání zastupitelstva, přednášky, semináře, setkání a další akce. "Obřadní síň vznikla z bývalého refektáře (jídelny mnichů – pozn. redakce). Má nádhernou výzdobu. Nástropní fresky pocházejí z počátku osmnáctého století. Zobrazují nebeskou sféru se symboly čtyř evangelistů a knihu se sedmi pečetěmi," popsal Jiří Hajda.
Kameny tvoří čtverce
Restaurátoři našli na zdech refektáře také překvapení. Pod starými omítkami objevili malbu připomínající dřevěné obložení. "Malba byla kdysi přeomítnuta a přemalována. Vše jsme odkryli a ukázalo se, že výzdoba stěn koresponduje s výzdobou stropu," řekl šéf restaurátorské firmy Peter Stirber.
Odhalit a zrenovovat se podařilo také unikátní oblázkovou dlažbu na chodbě v přízemí. "Pokrývá celou chodbu, z níž vedou vstupy do jednotlivých místností. Pochází z počátků kláštera. Je vyskládaná z kamenů z řeky Lubiny, tehdejší řemeslníci je skládali do čtverců. Přesně tak ji teď lidé uvidí. Dříve na ní bylo několik dalších, mladších vrstev," sdělil Jiří Hajda.
Rekonstrukce byla kompletní. Pracovalo se na fasádách, zedníci odstranili a obnovili všechny vlhké omítky, vybrali a obnovili podlahy. Měnila se elektroinstalace, do země se pokládaly rozvody vzduchotechniky.
Bývalý piaristický klášter, kolej a gymnázium založil v roce 1694 olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, majitel hukvaldského panství. V letech 1875 až 1938 v budově působil druhý český učitelský ústav na Moravě (jeden byl v Brně - pozn. red.).
Po válce se budova stala sídlem městského muzea. Součástí muzea se stal Památník Sigmunda Freuda, archiv, knihovna a základní umělecká škola. Několik křídel kláštera už bylo opraveno, naposledy druhé nadzemní podlaží, v němž je knihovna, před dvěma lety.
Zbývá už jen klášterní zahrada
Oprava přízemí západního křídla kláštera byla poslední částí obnovy největší budovy v příborské městské památkové rezervaci. Příbor na ni získal dotaci z evropských fondů ve výši jednadvaceti milionů korun. Celkové náklady na rekonstrukci vyšly na pětadvacet milionů. Třiadvacet milionů stála stavební část, další dva šly na vybavení interiérů opravené části kláštera.
"Už chybí jen zahrada, která ke klášteru patří. Na její obnovu ale teprve sháníme peníze," doplnil Jiří Hajda z příborské radnice.
