Ty dvě obce leží jen pět kilometrů od sebe. Když ale před jejich starosty vyslovíte slova "větrná elektrárna", jeden zajásá a druhý se zamračí.
Zatímco starosta Slezských Pavlovic Jaroslav Šimáček netají, že by si přál, aby v jeho obci vznikly větrné elektrárny, jichž zde investor naplánoval pět až sedm a které starosta vítá hlavně kvůli příslibu nemalých peněz do obecní kasy, starostka sousední Osoblahy Dagmar Machaňová větrníky zcela odmítá.
Vlivy větrníkůKladné: - příliv peněz do rozpočtu obcí, na jejichž území větrníky stojí Sporné: Záporné: |
"Se zastupiteli jsme se shodli, že nejméně pět kilometrů od hranice obce žádnou větrnou elektrárnu nechceme," říká Dagmar Machaňová, podle které by případné větrníky neměly pro region žádný přínos.
"Nepřinesly by žádná pracovní místa. Byly by to akorát kovové tyče, se kterými jsou spojeny i další negativní aspekty," vysvětluje.
Za hranicemi se větrníkům nebrání
O Osoblažsko mají investoři větrných elektráren zájem delší dobu, však také už před několika lety zástupci tří zdejších obcí - Slezských Pavlovic, Dívčího Hradu a Hlinky - kývli na nabídku, aby v jejich katastru větrníky vznikly. Nedávno ale záměry opět vystoupily na světlo.
Mohli za to zástupci krajského úřadu. Ti coby jeden z podkladů, na jejichž základě chce úřad vytipovat území potenciálně vhodná pro stavbu větrníků, vytvořili studii zahrnující jednotlivé plány investorů na severní Moravě a ve Slezsku (podrobněji zde). Začlenili do ní také záměry stavby zhruba patnácti větrníků ve zmíněné trojici obcí.
A ještě aktualita. Jen kousek za hranicemi, na katastru polského města Biała, plánuje investor postavit větrný park čítající až šestatřicet elektráren a od investorů v Česku, ale i příznivců větrníků na Osoblažsku zní názor ve stylu: "Když můžou větrníky vzniknout pár set metrů za hranicí, můžou přece být i u nás."
Ptačí rezervace by neměly vadit
Podobného názoru je rovněž zástupce jednoho z investorů větrných elektráren, jednatel firmy Ostwind Martin Vojáček.
"Území Osoblažska je v podstatě stejně zajímavé jako polská strana. Fouká tam stejně, výtěžnost je tam stejná. Je to jedna z možností, jak do tohoto regionu dostat peníze," říká Vojáček, připomíná ale i druhou stranu věci, totiž že na Osoblažsku se zároveň nachází mimo jiné několik ptačích rezervací.
Ani ony ale podle něj nemusí být nepřekonatelným problémem. "Metodika EU umožňuje stavět i v oblasti Natura 2000, jen nemůžete plánovat hlava nehlava. Poláci plánují stavět třicet elektráren a jsou pořád v mezích této metodiky," tvrdí jednatel firmy.
Zástupci institucí z oblasti ochrany životního prostředí ale nabádají k opatrnosti. Jak zmiňuje například šéfka odboru životního prostředí krnovské radnice Rostislava Rollerová, třeba u záměru stavby větrných elektráren ve Slezských Pavlovicích je nutné důkladně posoudit její vliv na přírodní rezervaci Velký pavlovický rybník a Pavlovický rybník II, které jsou součástí evropsky významné lokality Osoblažský výběžek.
"Zmínili jsme to ve vyjádření k investičnímu záměru," dodává šéfka odboru.
Myslíte si, že větrné elekrárny mohou pomoci chudším regionům?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 6. února 2014. Anketa je uzavřena.
Připomínky měl její odbor i k záměru stavby větrníků v Dívčím Hradě. U toho nyní úřady prověřují možné vlivy na životní prostředí v rámci studie EIA. Starostka Dívčího Hradu Božena Mruzíková říká, že původně chtěl investor v obci stavět tři elektrárny, nakonec zastupitelé ale kývli jen na dvě.
"Jsem si vědoma toho, že větrníky vždycky lidi rozdělují na dvě poloviny. Zvláště tady mnozí poukazují na nutnost chránit nedotčenou přírodu. Nikdo z nás ale není takový, že by ji chtěl likvidovat. Dvě elektrárny by zdejší krajině neměly ublížit," míní Božena Mruzíková.
Zda větrníky na Osoblažsku vzniknou či nikoli, se ukáže v budoucnu. Tak či tak chtějí místní pokračovat v rozjetých projektech. Třeba ve snaze otevřít v Osoblaze pekárnu či malou konzervárnu, jež prosazuje nově vzniklá obecně prospěšná společnost Osoblažský cech.
"Pomohlo by taky, kdyby ministerstva přihlížela při rozdělování dotací zemědělcům k místním podmínkám, třeba k tomu, kolik pracovních míst poskytují," navrhuje starostka Osoblahy.
