Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plátěné pytlíky nebo dózy s sebou. V bezobalovém obchodě se hodí

  12:20aktualizováno  12:20
Jako by se člověk vrátil do koloniálu za časů první republiky. Veškeré zboží se totiž nachází ve velkých dózách a prodavačka ho zákazníkovi naváží dle jeho přání, ať už se jedná o mouku, cukr, luštěniny, rýži nebo těstoviny. Obal na zboží si však musíte přinést vlastní.

Do kraje dorazil trend nakupování bez obalu, jednu z prodejen provozuje v Ostravě Gabriela Matějovská | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Nacházíme se v bezobalovém obchodě v Ostravě-Vítkovicích, který byl prvním svého druhu v Moravskoslezském kraji. Otevřel sice teprve před půl rokem, ale od té doby se postupně objevily další ve Frýdku-Místku a Novém Jičíně, další se připravuje v Opavě. „Většina obalů je použitelná jen jednou a pak jako odpad zatěžuje planetu. Naším cílem je proto přispět ke snižování množství tohoto odpadu,“ vysvětluje Gabriela Matějovská, která provozuje ostravskou prodejnu.

Ideální proto je, když si zákazník přinese vlastní obaly. „Někteří chodí vybaveni plátěnými pytlíky, jiní mají sklenice nebo kuchyňské dózy. Kdo k nám přijde nepřipraven, může si vybrat vhodný obal v našem bazaru obalů,“ popisuje Matějovská.

Oblíbenou nákupní nádobou jsou například zavařovací sklenice přezdívané omniovky. „Dokonce se ozvala jedna paní, která nám jich nabídla větší množství, aby měli lidé do čeho nakupovat,“ říká Eliška Malaníková z frýdecko-místeckého obchodu a doplňuje, že snahou je také snížit množství obalů směrem k dodavatelům. „Někteří k nám přivážejí zboží ve vlastních obalech, které si pak berou zpátky, i to je zlepšení.“

Využívají dodavatele z regionu

Provozovatelé bezobalových obchodů považují za důležité také zkrácení vzdálenosti, kterou musí zboží za svým zákazníkem urazit. „Bereme pokud možno od lokálních dodavatelů z regionu. U věcí, které u nás nelze vypěstovat, jako je například rýže, káva nebo čaj, se snažíme najít producenta, který to k nám má nejblíže,“ dodává Matějovská.

Většinu zákazníků těchto prodejen tvoří lidé, kteří se snaží být šetrní k přírodě. „Chodí i ti, kteří podobné záležitosti neřeší. Prostě se jim jen zalíbilo či zachutnalo naše zboží a vracejí se. To mi dělá velkou radost,“ popisuje Malaníková, která se setkává i s negativními reakcemi. „Někteří se ptají, proč takový návrat do minulosti. Podle mne je to však také možná cesta pro budoucnost. Je to totiž výzva pro moderní technologie, jak to udělat, aby se daly podobné nákupy provádět také ve větším rozsahu.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Studenti Marek Kucbel a Barbora Švédová ukazují přístroj, který sbírá prach z...
Mladí ostravští výzkumníci zjišťují, jak účinněji zbavit silnice prachu

Mladí výzkumníci z VŠB - Technické univerzity chtějí vymyslet chemickou směs, která povede k účinnější likvidaci prachu z cest. Městská společnost Ostravské...  celý článek

Pavel Drobil ve firmě V-Nass, bývalé Nástrojárně vítkovického Závodu 5, kterou...
Z politika investorem. V Ostravě jsou obrovské možnosti, říká Pavel Drobil

Byl jednou z čelných tváří ODS, ministrem životního prostředí, náměstkem hejtmana. Před několika lety se Pavel Drobil z politiky vytratil, začal investovat a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Moravskoslezský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.