Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrava má nový atlas. Je vůbec první a mapuje zdejší špatné ovzduší

  13:55aktualizováno  13:55
Ač politici i průmyslníci říkají, že ostravský vzduch je stále čistší, realita se liší. Jak moc? No prostě: nejásejme příliš. Vyplývá to z vůbec prvního Atlasu ostravského ovzduší, jejž sestavil šéf katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Vysoké školy báňské Petr Jančík s kolegy.

Děti vyrážejí za čistším vzduchem, černé město nechávají za zády. Tak vypadá jedna z fotografií nového Atlasu ostravského ovzduší. | foto: Eva Tenzin

Ta zpráva zneklidňuje. "Za posledních deset let se kvalita ovzduší v Ostravě příliš nezlepšila," konstatuje Petr Jančík.

Jak přitom upřesňuje, na jedné měřicí stanici je vidět posun k lepšímu, na Fifejdách. "Může za to přesun koksovny Šverma do Přívozu. Jinak ale kvalita vzduchu zůstává zhruba stejná, závisí hlavně na rozptylových podmínkách," říká Petr Jančík.

Jeho publikace, která je zdarma k dostání třeba v ostravském Knihcentru, zachycuje desetiletý vývoj kvality ostravského vzduchu. Tým autorů v ní mimo jiné na modelech takzvaných emisně-imisních vztahů ukazuje, jak velký vliv mají na ovzduší zplodiny z dopravy, kotlů, průmyslu i zdrojů z Polska. Vydání knihy bylo součástí česko-polského projektu Air Silesia, jejž podpořila EU.

Obálka nového atlasu opatřená fotografií Martina Straky.

Obálka nového atlasu.

Ač se kvalita vzduchu moc nemění, přesto tu poslední dva tři roky jsou náznaky zlepšení. "Rozevírají se nůžky mezi výrobou železa a emisemi z průmyslových zdrojů. Přestože objem výroby zůstává stejný či mírně vzrůstá, emise mírně klesají," zmiňuje Jančík.

Překvapilo ho, jak velký vliv mají na příhraničí zplodiny z polských domácích kotlů. Třeba v oblasti Rybniku jich je nashromážděno opravdu hodně. "Rozsahem a dopady na kvalitu ovzduší to může připomínat Prahu 80. let 20. století." Zatímco v Praze situaci vyřešili celoplošnou plynofikací, v Ostravě se podobný postup nezvažuje.

Petr Jančík ale navrhuje jiné řešení. "Stát by měl lidem na Ostravsku vyměnit staré kotle za nové, automatické, jež by umožnily topit pevnými palivy, ale s nižšími emisemi. Platit by je měl v celé ceně," míní Jančík s tím, že by to umožnilo zajímavě zlepšit ovzduší. "A nemuselo by to být ani příliš drahé. Stačily by asi čtyři miliardy korun."





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.