Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrava otevře centrum na léčiva z kmenových buněk, obor budoucnosti

  20:40aktualizováno  20:40
Ostrava se může zbavit závislosti na těžkém průmyslu. K superpočítači a centru nanotechnologií totiž brzy přibude i centrum biotechnologií. Spojení všech tří klíčových oborů budoucnosti dá městu nové příležitosti.

V areálu Fakultní nemocnice v Ostravě vyrostla budova Vědeckotechnického parku 4MEDi za 700 milionů korun. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Nová pracovní místa, špičkové laboratoře, včetně superčistých prostor pro výrobu léčiv z kmenových buněk, a také naději, že město se časem stane největším centrem technologií budoucnosti v zemi. To vše nabídne Ostravě už za dva měsíce nový Vědeckotechnický park 4MEDi. Ten vyrůstá už rok a půl v areálu ostravské fakultní nemocnice.

"Stavba za 700 milionů korun, která dala práci stovkám řemeslníků, bude hotová na konci května. V polovině června zahájíme zkušební provoz. V první fázi bude v parku pracovat nejvýše 162 lidí, postupně tam ale najde uplatnění 250 až 300 odborníků na výzkum a vývoj v oborech biologie, medicíny, chemie a materiálového inženýrství," říká Lukáš Schůrek, místopředseda představenstva biotechnologické společnosti PrimeCell Therapeutics, která je investorem.

Co je a k čemu slouží biotechnologický park

  •  V areálu fakultní nemocnice vyrostla za rok a půl čtyřpodlažní budova za 700 milionů korun, kterou stavebníci předají investorovi na konci května.
  • Budou v ní vybavené laboratoře na ploše 6,5 tisíce metrů čtverečních. Firmy si je mohou pronajímat k výzkumu. Třetinu prostor zaberou superčisté laboratoře tříd A až D.
  • Budou tam i laboratoře určené jen pro výzkum kmenových buněk z kostní dřeně, jaké dosud nikde v Moravskoslezském kraji nejsou. Lidé v nich musí být kromě očí celí zahaleni ve skafandrech, nesmí ani mluvit, aby laboratoř neznečistili.
  • Nový park umožní výzkum, výrobu i aplikaci léčiv z lidských buněk.

Na projekt získala 400 milionů korun evropských dotací.

Poptávka po nových produktech je obrovská

Zatímco část lidí jásá nad tím, že v Ostravě bude stát největší evropská továrna na klinický výzkum a výrobu léčiv z kmenových buněk, jiní jsou zdrženliví nebo kritičtí.

Vadí jim vysoké dotace i nejasnosti kolem výzkumu Národního Centra Tkání a Buněk, které patří stejné společnosti v Brně.

"Výzkum této společnosti je zástěrkou pro čerpání dotací," sdělil například České televizi Václav Hořejší, který je ředitelem Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Kritizovaná společnost nesouhlasí. "Veškeré zdroje podpory jsme si museli vysoutěžit," říká její mluvčí Andrea Gutová. "A dotace nejsou malé, protože jde o prozatím největší investici do regenerativní medicíny ve střední Evropě. Celkem přesáhne miliardu. Poptávka po nových produktech, které chce naše společnost nabízet pacientům v České republice a Evropské unii, je obrovská. Proto počítáme s postupným rozšiřováním kapacit parku 4MEDi," dodává mluvčí.

Usilujeme o vzkříšení farmak v tuzemsku, tvrdí Zahradníček

Podle Schůrka nabídne nový biotechnologický park 6,5 tisíce metrů užitné plochy laboratoří, z toho dvě třetiny superčistých prostor, včetně laboratoří určených výhradně pro zpracování kmenových buněk - takové dosud v Moravskoslezském kraji nejsou.

"Kromě naší dceřiné společnosti 4MEDi bude park využívat dalších asi patnáct firem různého zaměření, které si laboratoře pronajmou. My zaměstnáme pár desítek lidí. Část se bude starat o budovu, část pracovat s biologickým materiálem a část s výsledky výzkumu i jejich uváděním na trh. Zatím se nám mohou hlásit recepční, správce budovy a další administrativní pracovníci. Samotný základní i aplikovaný výzkum je ale úkolem vědců a dalších odborníků z jiných institucí, nikoliv náš," vysvětlil Schůrek.

Nová šance pro Ostravu

Většinový vlastník společnosti Michal Zahradníček, který pochází z Krnova, tvrdí, že usiluje o vzkříšení výroby farmak v České republice.

"Opavská Galena, Léčiva a další firmy byly prodány zahraniční konkurenci a my dnes i kvůli tomu musíme platit vysoké marže. Našim cílem je být největším výrobcem buněk na světě. Efekt z toho budou mít nejen pacienti. Naše investice zvýší atraktivnost české vědy a výzkumu v dané oblasti i zájem zahraničních partnerů a investorů," míní Zahradníček.

"A v Ostravě stavíme proto, že chceme pomoci s restrukturalizací regionu postiženého vysokou nezaměstnaností. Na park 4MEDi může být v budoucnu navázáno až několik tisíc pracovních míst," dodává.

Budoucnost: IT, nanotechnologie a biotechnologie

O biotechnologický park se zajímají ostravští lékaři i odborníci z vysokých škol.

"Mohli bychom navázat zajímavou spolupráci. Čekáme na nové plánovací období, až budeme moci čerpat evropské dotace na výzkum v oblasti biotechnologií a bioinformatiky. Součástí toho je i regenerativní medicína, takže se budeme zajímat o výzkum kmenových buněk," říká rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř.

Podle ostravské socioložky a expertky na popularizaci vědy a výzkumu Lenky Mynářové je plánovaný výzkum v oblasti biotechnologií pro Ostravu ještě mnohem důležitější, než se na první pohled zdá.

"Vyspělé země investují do tří oblastí, které jsou klíčové pro budoucnost lidstva: do informačních technologií, nanotechnologií a biotechnologií. Ostrava se stane prvním městem v Česku, které bude mít základní infrastrukturu všech tří na jednom místě. V tom je ten projekt unikátní," vysvětluje.

Na VŠB-Technické univerzitě v Ostravě-Porubě už totiž pracuje superpočítač i centrum nanotechnologií. A teď vyrůstá hned vedle i centrum biotechnologického výzkumu.

"Pro Ostravu to znamená velkou šanci vystoupit z kruhu závislosti na těžkém průmyslu a změnit budoucnost. Jde jen o to, aby ji využili odborníci. Mohou vzájemně spolupracovat. Například na superpočítači lze modelovat nové léky založené na využití kmenových buněk, a tím zkrátit čas nutný pro experimenty. Některé se přitom neobejdou bez nanovláken," líčí Mynářová. A kritikům dotací z veřejných zdrojů vzkazuje, že podobné projekty se bez nich neobejdou nikde na světě.

Lékař: Biotechnologie jsou šancí pro pacienty

S novým centrem 4MEDi by rád spolupracoval lékař Václav Procházka, náměstek ředitele ostravské fakultní nemocnice pro vědu a výzkum, který se už šest let věnuje léčbě kmenovými buňkami. Podle něj může 4MEDi pomoci nemocným lidem i v Moravskoslezském kraji.

"Moravskoslezský kraj má svou strategii rozvoje a jedním z nosných prvků jsou biotechnologie," říká lékař. A protože v regionu s těžkým průmyslem trpí lidé ve zvýšené míře nemocemi srdce a cév, představuje podle něj regenerativní medicína velkou příležitost.

"Regenerativní medicína a biotechnologie je nový obor, který se prudce rozvíjí. Zaměřuje se na regeneraci, tedy opravu poškozených a nefungujících tkání či orgánů, které již nelze léčit standardní terapií," vysvětluje Procházka.

"Transplantace kmenových buněk pacientům se již řadu let využívá v hematologii. Postupně se rozvíjí i využití kmenových buněk k regeneraci tkání a orgánů, například kůže či kloubní chrupavky," líčí.

Zatím neví, na jakých výzkumných projektech se bude podílet fakultní nemocnice, v jejímž areálu nové centrum stojí. "Nemocnice poskytla pro činnost centra pozemek, ale záleží na soukromém investorovi, jaké výzkumné projekty bude rozvíjet a do jaké míry budou zajímavé pro nás," říká lékař.

Zatím může kmenovými buňkami léčit jen pacienty s diagnózou kritické končetinové ischemie, tedy s problémy, které působí zúžení tepny a špatné prokrvení nohy. "Chceme-li léčbu kmenovými buňkami rozšířit, podle zákona potřebujeme k jejich výrobě a aplikaci superčisté prostředí. Nemocnice takové nemá, ale biotechnologický park ano. Proto umožní klinický výzkum s aplikací léčivých buněk pacientovi," dodal lékař.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.