Snížit počet problémových ubytoven. Vrátit lidi ze sociálně vyloučených lokalit do práce, a pokud to půjde, i do nájemních bytů. Zkrátka zlepšit jejich životní podmínky a přispět tak i ke snížení kriminality a napětí mezi majoritou a romskou minoritou...
Sociální problémy Ostravy v číslechNa úřadu práce: 27 000 lidí |
To vše jsou teď společné cíle města Ostravy a vládní Agentury pro sociální začleňování. Jejich zástupci už podepsali dohodu o spolupráci, která oficiálně začala ve čtvrtek a potrvá nejméně tři roky.
Stát platí, jako by chudí žili v luxusním hotelu
„V Ostravě žije vzhledem ke skladbě obyvatel i počtu nezaměstnaných hodně lidí v podmínkách sociálního vyloučení. Město řeší problematiku ubytoven i protiromských pochodů, což stojí další peníze. Věřím, že agentuře se podaří sestavit dobrý strategický plán a pomoci s řešením sociálních problémů,“ říká náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Kateřina Valachová.
V krajském městě je 37 ubytoven, většinu obývají početné romské rodiny, které se tísní v jednom či dvou pokojích, ale stát za ně platí, jako by bydleli v luxusním hotelu. Lidé z okolí si stěžují na hluk, nepořádek i zvýšenou kriminalitu a přejí si zrušení ubytoven. Jenže jejich obyvatelé nemají kam jít.
„Stát vyplatil loni v Ostravě 300 milionů korun v doplatcích na bydlení, letos to bude přes 350 milionů. Kdyby se podařilo peníze ušetřit, mohli bychom za ně opravit sociální byty,“ říká náměstek ostravského primátora Martin Štěpánek.
Dostali byt. Ale s podmínkami
Sociálně vyloučeným pomáhají už teď desítky neziskových organizací. Město spustilo i dlouho chystaný projekt Sociální inkluze. Romům i dalším zájemcům z vyloučených lokalit nabízí nájemní byt, ale s jasnými podmínkami.
„Zatím jsme měli v programu 70 lidí. Padesát zůstává, děti chodí do školy, dospělí se buď rekvalifikují, nebo už pracují. Dvacet ale obecní byt opustilo dobrovolně, nebo museli odejít kvůli tomu, že odmítli nabízenou práci,“ líčí Štěpánek.
Podle něj se ukázalo, že lidé chtěli pracovat, jenže legálně se jim to nevyplatilo. Byli totiž tak zadlužení, že většinu z legálních příjmů jim zabavili exekutoři.
„To byl důvod, proč raději dál pracovali načerno. Tak jim příjem zůstal,“ vysvětlil Štěpánek s tím, že mnoho sociálně vyloučených lidí nemá šanci žít v nájemním bytě už proto, že kvůli dluhům by jim nikdo nezapojil plyn ani elektřinu.
Náměstek: V účinné pomoci nám brání peníze a legislativa
Ostrava má plány, jak problémy řešit. Inspirovalo ji Španělsko, které dokázalo zrušit obří slumy a začlenit tisíce Romů do společnosti. Nakupovalo ale stovky bytů ročně za evropské dotace. Kdyby chtěla Ostrava docílit stejného efektu, potřebovala by na to asi miliardu.
„V účinné pomoci nám brání dvě bariéry: peníze a legislativa. Zákony by měly například zpřísnit podmínky vyplácení doplatku na bydlení a umožnit sociálně vyloučeným lidem oddlužení, aby mohli začít znovu,“ říká Štěpánek.
A právě v tom má městu pomoci Agentura pro sociální začleňování.
„Máme zkušenosti z jiných měst. Problémy Ostravy jsou větší a my věříme, že na jejich řešení můžeme v příštích letech získat pro město stovky milionů korun,“ říká ředitel agentury Martin Šimáček. První peníze ale přitečou až začátkem roku 2016.
