Ještě nedávno pokrývala ostravský břeh řeky Odry u Antošovické lávky neprostupná houština plevelnaté křídlatky. Teď tam místo zavlečeného a nevítaného druhu zeleně vyrůstá mladý les.
Město si totiž najalo odborníky, kteří invazivní rostlinu dorůstající do výšky tří a někdy až čtyř metrů chemicky zlikvidovali a proměnili v hnojivo pro původní dřeviny.
A v minulých dnech už zahradníci vysadili na vyčištěné půdě roční stromky. Dalších dvanáct let se o ně budou muset starat a hlídat je i před zničením vandaly či zvířaty.
"Máme informaci, že právě do tamní lokality se vrátili bobři, kteří by mohli stromky ničit. Najaté firmy se ale musejí postarat, aby nová zeleň přežila," říká Marie Dvořáková z ostravského magistrátu.
A nemyslí jen zeleň v Antošovicích. Odborníci totiž nyní budou pokračovat ve výsadbě zeleně v desítkách podobných míst v Ostravě.
"Spustili jsme největší zelený projekt v zemi zaměřený na výsadbu dřevin. Do roku 2015 ve městě vysadíme zhruba 114 tisíc stromů a 320 tisíc keřů. Většinu ještě letos," říká náměstek ostravského primátora Dalibor Madej.
Do jara musí zahradníci vysadit na městských pozemcích kolem řek, silnic, železnic či továren asi 108 tisíc lip, javorů, platanů, dubů a bříz, ale také 308 tisíc původních druhů keřů. "Asi šedesát procent z toho by měli zvládnout do konce podzimu," dodal Madej.
Rozsáhlá výsadba zeleně ve městě, které trpí znečištěným ovzduším, má dva hlavní cíle. "Do biokoridorů, tedy lokalit, které jsme nechali zbavit křídlatky, by se měli vrátit původní živočichové, například ptáci, žáby, hmyz," vysvětluje náměstek Madej.
Zeleň kolem silnic a dalších zdrojů znečištění ovzduší má naproti tomu chránit lidi i jejich obydlí a zachytávat prach. "Podle odborníků, kteří připravili studii, by měla nově vysazená izolační zeleň snížit emise tuhých znečišťujících látek v Ostravě o 53 tun ročně," dodává Madej.
Celý projekt bude stát zhruba 130 milionů korun, ale devadesát procent nákladů zaplatí stát. Zbytek město nebo městské obvody, ve kterých se nová zeleň objeví.
Dřeviny pomohou zlepšit životní prostředí například v okolí ropných lagun v Ostravě-Mariánských Horách, u třebovické elektrárny či podél dálnice. Snad nejvíc jich přibude v Zábřehu, ale objeví se i v Moravské Ostravě a Přívoze, jen ne přímo v historickém centru města.
"Není jednoduché najít místa vhodná pro výsadbu stromů. Musí jít o městský pozemek, protože výkup od soukromých vlastníků by projekt prodražil. Výsadba navíc nesmí být v kolizi s územním plánem," vysvětluje Madej.
Město před časem vyzvalo obyvatele, aby sami upozornili na lokality, kde je možné stromy sázet.
"Rádi vyjdeme vstříc i soukromníkům, kteří vlastní pozemky kolem cest nebo v centru města. Když projeví zájem, na naše náklady tam vysadíme stromy, které budou prospěšné všem," slibuje Madej, podle kterého je Ostrava už dnes jedním z nejzelenějších měst v zemi. A po ukončení masové výsadby zezelená ještě víc.
"Jestli ještě někdo řekne, že Ostrava je černá, pošlu ho na psychiatrii," vyhrožuje náměstek primátora s nadsázkou.
