Benzo(a)pyren
|
"Benzo(a)pyrenu neubývá, je to skutečně problém," komentuje Jana Ostatnická z Českého hydrometeorologického ústavu. Meteorologové teď budou získaná čísla vyhodnocovat.
Moravskoslezský kraj je v žebříčku nejzamořenějších míst absolutním vítězem. Nad limitem jsou všechny lokality v kraji, kde se množství rakovinotvorného polyaromátu sleduje.
Jedničkou jsou již tradičně Radvanice, kde loni roční koncentrace benzo(a)pyrenu činila 10,8 nanogramu na metr krychlový. V Petrovicích u Karviné to bylo 8,2 nanogramu, Důl ČSA u Karviné hlásí 5 a Český Těšín 4,6 nanogramu.
Limit, tedy maximální možné množství v ovzduší, které má snesitelný vliv na zdraví, je u vysoce karcinogenního benzo(a)pyrenu jeden nanogram na metr krychlový. Dlouhodobý pobyt v několikanásobném množství tohoto polyaromátu má na zdraví zásadní vliv.
"Významně zvyšuje nemocnost dětí, výskyt astmatu u dětí i úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění u dospělých. Znečištění má dlouhodobý efekt. Lze jej zaznamenat od prenatálního období až po zkrácení průměrné délky života," uvádí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Ostravanům pomáhá gen. Je to ale něco za něco
Výzkum jeho týmu v Ostravě sice prokázal, že Ostravané díky zvýšené aktivitě jednoho z reparačních genů lépe odolávají působení škodlivin, jak dlouho však dokáže organismus vzdorovat, je velkou neznámou.
"Je to vždycky něco za něco. Negativní důsledky této adaptivní odpovědi spočívají ve zkrácení průměrné délky života," uvádí Šrám.
Upozorňuje, že působení benzo(a)pyrenu by se mělo sledovat dál. Například jestli se změny přenášejí z rodičů na děti. "Už teď nám výsledky ukazují, že zejména v Radvanicích se děti rodí s nezralým imunitním systémem," připomíná Šrám.
Jeho slova dokládá i další výzkum Akademie věd. Ten srovnával Prahu s necelým jedním nanogramem benzo(a)pyrenu v ovzduší a České Budějovice s jedním a půl. A už tento malý rozdíl vedl ke změnám v imunitním systému novorozenců.
Lidé v Moravskoslezském kraji čelí mnohonásobně vyšším dávkám dlouhodobě. Předloni to bylo v Radvanicích 10,1 nanogramu, v Karviné 7,4 a třeba v Českém Těšíně 4,4 nanogramu. V roce 2009 bylo krajské maximum devítinásobkem limitu, v roce 2006 činilo dokonce téměř dvanáctinásobek.
Příčinou extrémně vysokých čísel je velké nahromadění průmyslu. To doložil i loňský příspěvek Českého hydrometeorologického ústavu na konferenci o kvalitě ovzduší v Ostravě. Srovnal Ostravu a Heřmanovice na Bruntálsku. Ty jsou stranou od průmyslových vlivů a benzo(a)pyren tam produkují jen domácí kotle. V zimě tam mívají okolo dvou nanogramů.
Benzo(a)pyren v Ostravě? Jednoznačně kvůli průmyslu
"Jednoznačně dominantní vliv mají velké zdroje. K nepříznivé imisní situaci negativně, zhruba z 10 až 15 procent, přispívají i neprůmyslové zdroje," uváděl příspěvek ke koncentracím nebezpečné látky v Ostravě. Vyhráno však nemají ani lidé ve zbytku republiky. Limit pro benzo(a)pyren byl loni překročen na 69 procentech stanic v republice.
Odborníci teď budou počítat, kolik lidí na zmíněném území žije. Je ovšem pravděpodobné, že může jít o nadpoloviční většinu Čechů.
Podle poslední Zprávy o stavu životního prostředí České republiky se riziko vzniku nádorového onemocnění ve městech kvůli benzo(a)pyrenu v letech 2006 až 2011 pohybovalo od 0,5 do 11 případů na 10 tisíc obyvatel za 70 let. Vzhledem k tomu, že Moravskoslezský kraj má nejvyšší hodnoty, platí pro něj horní hranice tohoto rizika.
Vážné je už to, když na 100 tisíc lidí přibude jeden s rakovinou
"Nejvyšší hodnota rizika je v lokalitách ovlivněných velkými průmyslovými zdroji, kde může představovat zvýšení nemocnosti až o jedenáct případů na 10 tisíc obyvatel," varuje zpráva. Podle zdravotnických organizací se jako vážné vnímá už to, když se vinou benzo(a) pyrenu zvýší výskyt nádorů o jeden na 100 tisíc obyvatel.
V některých zahraničních oblastech se i přes průmysl daří držet hodnoty nebezpečných polyaromátů pod nebo na hranici limitu. Třeba v okolí belgického Gentu se jeho množství pohybuje okolo jednoho nanogramu. Podobně je tomu v kanadských průmyslových lokalitách.
