Při zánětlivých onemocněních klouby otékají a nemoc je i deformuje. Na snímku...

Při zánětlivých onemocněních klouby otékají a nemoc je i deformuje. Na snímku je žena, která má onemocnění více než 20 let. Bere biologickou léčbu, která jí umožnila sevřít dlaň (15. května 2014). | foto: Michal Šula, MAFRA

Lékaři bojují za léčbu kmenovými buňkami, která zachraňuje diabetikům nohy

  • 4
Lékař ostravské fakultní nemocnice Václav Procházka zachraňuje lidem nohy před amputací pomocí kmenových buněk. Ve čtvrtek na ministerstvu zdravotnictví s kolegy přesvědčuje odborníky, aby léčbu hradily pojišťovny. Každý rok přichází o nohy přes jedenáct tisíc diabetiků.

Kvůli léčbě nohou kmenovými buňkami se už řadu měsíců hádají čeští lékaři i politici.

Zatímco lékaři z Ostravy a IKEM, kteří pomocí kmenových buněk už sedm let zachraňují nohy diabetiků před amputací, prosazují léčbu mezi výkony hrazené pojišťovnami, jiní odborníci jsou proti.

Statistika

Diabetici a amputace nohou v České republice

rok        nemocní      amputace

2000      654 164         5 865

2001      653 418         6 118

2004       712 079        7 444

2006        748 528       7 834

2007       754 961        7 853

2008       773 561        8 169

2009       783 321        8 439

2010       806 230        8 501

2011       825 382       10 408

2012       841 227       10 425

2013       861 647       11 168

Zdroj: Ústav zdrav. informací a statistiky

Asi nejznámějším odpůrcem je předseda sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO).

„Je to možná nadějná terapie pro některé pacienty, určitě v tom pokračujme, nicméně nikde v Evropě to není hrazeno ze zdravotního pojištění, ale z grantů, což je cesta i pro Česko. Dáváme z grantů ročně čtyři miliardy na nejrůznější projekty, tak bych se divil, kdyby se nenašly desítky milionů i na tento další výzkum,“ říká lékař Vyzula, podle kterého je zatím metoda málo odzkoušená.

S tím nesouhlasí Václav Procházka, šéf ostravského týmu lékařů, kteří kmenovými buňkami zachraňují před amputací nohy pacientů, u nichž jiné metody léčby selhaly.

„Existuje přes padesát klinických studií a metoda je otestovaná na více než 1 500 pacientech v celé Evropě. V Itálii ji pojišťovny hradí,“ líčí lékař s tím, že ostravská nemocnice zatím léčila kmenovými buňkami přes sto pacientů a má stejně dobré výsledky jako zahraniční centra.

Problematice málokdo rozumí

„Zachránili jsme nohu čtyřem pětinám pacientů, jen 21 procent muselo i přes léčbu kmenovými buňkami podstoupit amputaci. Přes skvělé výsledky je ale těžké prosadit metodu, o níž se stále šíří nesmysly, polopravdy nebo přímo lži. Problematice totiž rozumí jen málo lidí, a to i z řad lékařů,“ tvrdí Procházka.

Ve čtvrtek od 11:30 hodin je účastníkem pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů na Ministerstvu zdravotnictví. Komisi žádá, aby zařadila léčbu takzvané diabetické nohy pomocí kmenových buněk do seznamu výkonů, které hradí zdravotní pojišťovny.

A není sám. Skupinu půjdou tentokrát společně přesvědčují zástupci čtyř odborných lékařských společností: angiologické, diabetologické, kardiovaskulární chirurgie a intervenční radiologie. A jejich hlavní argument? Dramatický nárůst amputací nohou kvůli kritické končetinové ischemii (ucpání cév) především u diabetiků.

Cukrovkářů je více, přibývá i amputací nohou

I suchá statistika je ohromující. Zatímco před čtrnácti lety amputovali čeští lékaři dolní končetinu kvůli ucpaným tepnám asi šesti tisícům diabetiků, v roce 2013 jim uřízli 11 168 nohou. Procházka předpokládá, že loni jejich počet narostl na 12 tisíc.

Děsivý počet amputací nohou souvisí s nárůstem cukrovky, o níž se mluví jako o epidemii 21. století. Zatímco v roce 2000 lékaři evidovali 654 tisíce diabetiků, předloni už jich měli v péči 861 tisíc. Diagnózu, která komplikuje a zkracuje život, lékaři každý rok odhalí asi u 70 tisíc lidí.

Kolem 44 tisíc pacientů s cukrovkou trpí syndromem diabetické nohy. Ucpané tepny se většinou lékařům podaří zprůchodnit pomocí léků, angioplastiky nebo postižené místo chirurgicky přemostí. Pro lidi, kterým žádná z obvyklých metod nepomohla, je však jedinou nadějí na záchranu nohy před amputací právě léčba kmenovými buňkami.

„Bohužel na tuto léčbu zatím chybí peníze,“ konstatuje Procházka.