Podle žaloby ředitel muglinovské základní školy Kamil Krahula věděl, že se do první třídy hlásí více dětí, než může posadit do jedné třídy. Ale na dvě třídy bylo dětí naopak málo, navíc škole údajně scházely volné prostory.
Ředitel se proto podle soudu snažil přesvědčit pracovnice společnosti Vzájemné soužití, které oznámily, že k zápisu přijde dvanáct romských dětí z Vesničky soužití, aby předškoláky přihlásily i do jiných škol, protože není jisté, zda je bude moci přijmout. „Chtěl jsem jim pomoci, vysvětlil situaci a nabídl možnost, že by docházeli do škol, kde se budou cítit lépe,“ uvedl ředitel školy, která má přes čtyřicet procent žáků romské národnosti.
Matka jednoho z údajně diskriminovaných žáků Kristýna Grundzová (vlevo) při rozhovoru s pracovnicemi sdružení Vzájemné soužití. (1. března 2017)
Pracovnice Vzájemného soužití si však jeden z hovorů natočily a argumentují, že se ředitel choval diskriminačně.
„Tvrdil nám, že musí už přijmout devět romských dětí, které měly odklad z minulého roku, a když jich vezme více, začnou rodiče dětí z majoritní společnosti své děti odhlašovat,“ uvedla jedna z aktivistek Jolana Šmarhovyčová.
Škola navíc v rámci zápisu připravila test školní zralosti, který bodovala, a prý podle něj poté vybírala žáky do první třídy. Matka jednoho ze žáků, stejně jako babička druhého, test vnímaly jako diskriminační. „Učitelka se mračila a syna okřikla, až plakal. Romské děti říkaly, že byla zlá. Na děti z většinové společnosti byly učitelky vlídnější,“ popisovaly Kristýna Vaněrková a Kristýna Grundzová.
Chlapci nezískali ani bod a ženy po dohodě s pracovnicemi Vzájemného soužití žádaly opakování testu, protože oba předškoláci chodili na přípravu k zápisu, kde většinu úkolů zvládli. Opakování testu se nakonec ujala jiná učitelka a hoši dosáhli lepších výsledků, ačkoliv při poznávání barev, pohádkových postav či tvarů ani tak nedocílili potřebného počtu bodů a nebyli přijati.
„Ale nejhorší výsledky mělo několik dětí z majoritní společnosti a také nebyly přijaty,“ oponoval obhájce základní školy s tím, že Vzájemné soužití pozvalo na zápis bez vědomí školy televizní štáb, což atmosféru výrazně negativně ovlivnilo.
Navíc oba chlapci byli později přijati, ale protože se mezitím dostali na jinou školu, zástupci dětí to už odmítli. Nyní už jsou ve třetí třídě a podle matky a babičky mají prospěch dobrý až výborný. Vzájemný pokus o mimosoudní smír také zkrachoval.
Soudce: Škola se nesmí nechat vést náladami ve společnosti
Soudce Jiří Šopek nakonec rozhodl, že škola romské předškoláky opravdu diskriminovala. Musí se proto do třiceti dnů za „útrapy způsobené touto diskriminací“ omluvit. Požadovaných padesát tisíc korun za každého žáka však soud zamítl.
„Vyšlo najevo, že ředitel varoval, aby se romští předškoláci se do školy nehlásili, také školou vytvořený test zralosti vedl k regulaci nových žáků,“ uvedl soudce.
Soudce také zmínil ředitelovy obavy z toho, že v případě vyššího počtu romských žáků by začali děti ohlašovat rodiče z majoritní společnosti. „I kdyby to byla pravda, tak to nemůže vést školu k dělení žáků podle etnicity. Naopak to školu musí vést k tomu, aby dokázala, že i tak umí udržet vysokou úroveň výuky,“ dodal soudce s tím, že školy se nesmí vést náladami ve společnosti.
Rozsudek je důležitý pro mnoho romských dětí, říká sdružení
Smetení požadavku na padesátitisícové odškodnění vysvětlil soudce tím, že žáci byli později přijati, čímž byla jejich psychická újma výrazně snížena.
„Jsme spokojené, že se musí ředitel omluvit,“ řekly matka i babička dětí. Přidala se i jedna z pracovnic Vzájemného soužití. „Je to velmi důležitý rozsudek pro mnoho dalších romských dětí. Jde o jasný vzkaz, že nesmějí být na školách diskriminovány.“
Naopak ředitel muglinovské školy byl zjevně zklamaný a nevyloučil odvolání. „Nerozumím rozhodnutí soudu, protože jsme romské žáky přijali. Při rozhodování jsem netušil, kdo je, nebo není romského původu. Měl jsem při rozhodování jen seznam dětí a podle toho jsem musel vybrat. Kdybychom mohli otevřít dvě třídy, byla by situace jiná.“
