Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravská slůňata pomohla vybrat na záchranu chobotnactů téměř půl milionu

  16:10aktualizováno  16:10
Finanční sbírka, inspirovaná problémy prvních ostravských slůňat, nese výsledky. Během šestnácti měsíců se povedlo vybrat přes 420 tisíc korun. Část již putuje na konto německého ústavu, který se záchranou slonů zabývá.

Problémy sloních mláďat s kojením inspirovaly ostravskou zoo ke sbírce na podporu výzkumu. | foto: Pavel Vlček, ZOO Ostrava

Konkrétně jde o 250 tisíc korun, které dostane berlínský Leibnizův institut pro výzkum zvířat. Rozhodli o tom hlasováním ostravští zastupitelé. Pod město totiž zoo spadá a zastupitelé tak musí rozhodovat i o důležitých věcech v zoo.

„Je to poprvé, kdy můžeme poskytnout tak velké finanční prostředky na výzkum nemocí vyhubením ohrožených zvířat, které pomohou nejen jedincům chovaným v lidské péči, ale i zvířatům ve volné přírodě,“ dodal ředitel zoo Petr Čolas.

Slonice s mláďaty v jednom výběhu.

Slonice s mláďaty v jednom výběhu.

„Napomáháme tak jejich přežití a zachování pro další generace, čímž naplňujeme jedno z nejdůležitějších poslání moderních zoologických zahrad,“ dodal ředitel.

Pro sbírku, která běží od 16. dubna roku 2014 se zoo rozhodla poté, co se do potíží dostala sloní samička, narozená v únoru téhož roku.

Malé slůně totiž nepilo od své matky a muselo být krmeno uměle. Sloni, kteří žijí v zajetí a nepijí mateřské mléko, často brzy umírají . A právě s výzkumem těchto problémů chtěla ostravská zoo pomoci.

„Německý výzkumný institut se zabývá studiem působení kyseliny laurové na organismus slonů, zejména pak možnou souvislost mezi touto kyselinou a sloním herpes virem, nemocí, která je pro slony smrtelná a na kterou doposud neexistuje účinná vakcína ani lék. Nejvíce jsou herpes virem ohrožena mláďata krmená umělou výživou, a to prakticky po celý svůj následující život,“ vysvětlila mluvčí ostravské zahrady Šárka Nováková.

„S týmem profesora Hildebrandta úspěšně spolupracujeme již několik let a dosavadní výsledky nejen u slonů, ale i u jiných vzácných a ohrožených druhů zvířat jsou pro nás velkým přínosem,“ dodává Petr Čolas.

Čtvrt milionu korun, které ostravští zastupitelé ze sbírky poslali, nejsou jedinými penězi, které se podařilo v zoo vybrat.

„Na sbírkovém kontě pro výzkum sloních nemocí je neuvěřitelných 427.371,83 korun. Největší část peněz pochází z mincotočů v pavilonu slonů a v pavilonu afrických zvířat – bezmála 345 tis. Kč,“ pochlubila se mluvčí zoo.

„Zbývající část financí pak lidé zaslali na speciální bankovní účet, složili v hotovosti v zoo, přispěli odesláním dárcovských SMS nebo koupí speciálních upomínkových předmětů,“ dokončila Šárka Nováková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.