Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Banánovec uhynul. Ostravská zoo ztrácí přes 200 zvířat ročně

  12:24aktualizováno  12:24
Většina návštěvníků ostravské zoologické zahrady si toho nevšimla, ale ty časté a pozorné zaskočilo „záhadné“ mizení a objevování nového obyvatele Pavilonu evoluce.

Banánovec fialový. | foto: Archiv ZOO

V létě tam přibyl zcela nový ptačí druh: pestře zbarvená šestiletá samička banánovce fialového z řádu turaků. A zahrada slibovala, že do podzimu jí doveze stejně atraktivního ženicha. Lidé tak měli mít už teď možnost pozorovat pár a časem i jejich mladé. Jenže místo toho čekalo natěšené zájemce překvapení.

Fotogalerie

„Často chodím do zoo na procházku s malou dcerou. Protože mám ráda přírodu a hlavně ptáky, zaujal mě nový banánovec. Poprvé bylo vše v pořádku, při další návštěvě ale na svém místě nebyl. A nezbyla tam po něm ani cedulka,“ líčí obyvatelka Ostravy Tereza Černá.

Byla zvědavá, co se s ptákem stalo, a ptala se zaměstnanců. „Řekli, že uhynul,“ netají žena. „Ale před pár dny jsem ho viděla opět na svém místě,“ dodala překvapeně.

Mluvčí zoologické zahrady Šárka Nováková malou „záhadu“ objasnila. Banánovec fialový sice v Pavilonu evoluce je a vypadá úplně stejně jako ten, kterého viděli návštěvníci už v létě, ale není to tentýž pták.

„Před třemi týdny jsme ze Zoo Krefeld přivezli samečka. Měl tvořit pár se samičkou, kterou jsme dřív dovezli z Varšavy. Dařilo se jí dobře, ale náhle uhynula,“ říká mluvčí. Zoo teď shání novou samičku, aby se mohli banánovci množit.

Úhyny zvířat v ostravské zoo

Rok....savci....ptáci....plazi....celkem

2011....52.......102.......14........168

2012....38........86........16........140

2013....54........85........18........157

2014....83.......104........26.......213

2015....69.......126........23.......218

Zdroj: Zoo Ostrava

Úhyn nového chovance sice nebývá častý, ale smrt zvířat je v zoologických zahradách téměř stejně běžná jako v přírodě. Ačkoli mají zvířata nejlepší možnou péči a většina se dožívá vyššího věku než v přírodě, jen v ostravské zoo uhynulo loni 218 zvířat (ošetřovatelé nepočítají hmyz, drobné rybky ani krmné myši), z toho nejvíc ptáků – 126.

Podle hlavního ostravského zoologa Jiřího Nováka není příčina úhynu samičky banánovce jasná. Zřejmě za to mohlo přemnožení bakterií, jež způsobily zánět střev.

„U ptáků je to někdy složité. Jeden den jsou vitální, žerou, což je známka zdraví, druhý den jsou mrtví. Nemusí mít příznaky nemoci, pak není šance je léčit,“ vysvětluje Novák.

Tak to bylo i se samičkou banánovce. Ošetřovatelé přitom se střevními potížemi ptáků počítají. Preventivně jim podávají probiotika. Jenže banánovec je na rozdíl od jiných chovaných druhů v Ostravě plodožravec a v praxi osvědčená kúra v jeho případě zřejmě nestačí.

Někteří ptáci se „opalují“ pod UV lampou, aby zvládli zimu

Podávání probiotik je jedním ze tří opatření, díky nimž se ostravské zoo podařilo výrazně snížit úhyn ptáků, hlavně těch teplomilných, které musí na zimu stěhovat z venkovních voliér do zázemí. Pomohla i zvýšená hygiena a „opalování“.

„Ještě před deseti lety nám v zázemí každou zimu hynuli třeba tři ptáci z dvaceti. Někteří kvůli tomu, že brzy ráno pili znečištěnou vodu, která přes noc zkvasila, protože se v ní předtím koupali nebo do ní nakáleli,“ vzpomíná Novák.

Ošetřovatelé ptáků teď musí každé ráno nejdřív vylít vodu ze všech misek, ale čerstvou doplní, až když mají čas misky dobře vyčistit. Ptákům totiž vadí méně, když chvíli žízní, než když pijí vodu s bakteriemi.

Zvýšený počet ptačích úhynů přes zimu měl ale více důvodů. Části ptáků nesvědčí krátké dny, nedostatek slunce, a tím i vitaminu D. Zoo tedy zavedla další „zlepšovák“. „Několik hodin denně se mohou ptáci v zázemí ‚opalovat‘ pod UV lampou, jež jim nahrazuje sluneční svit. Nevíme sice, které z našich opatření zabralo nejvíc, ale po zavedení všech už exotičtí ptáci v našem zázemí nehynou,“ tvrdí Novák. „Například loni v zimě neuhynul žádný,“ argumentuje zoolog.

Kromě smrti banánovce se musela ostravská zoo v poslední době například vypořádat se smrtí dvou dospělých samců damanů stromových. Malí podsadití savci připomínající vykrmené králíky, patří mezi největší vzácnosti ostravské zoo.

Musí připustit příbuzenské křížení

Zoo je představuje v expozici Noční Tanganika, kterou otevřela teprve nedávno. Dřív žila šestičlenná skupina damanů hlavně v zázemí, kam návštěvníci nesmí. Dařilo se jim dobře, odchovali čtyři mláďata, poslední se narodilo v prosinci. Nedávno ale dva dospělí samci uhynuli. „Jeden v červnu, druhý v červenci. Zřejmě to bylo stářím. Neznali jsme jejich přesný věk, před sedmi lety byli odchyceni v přírodě,“ říká zoolog Jiří Novák.

O damanech stromových přednáší tento týden v irském Belfastu. Ostravská skupina zvířat je totiž světovým unikátem. „Nechová je žádná jiná zoo na světě, jen Dvůr Králové má naše odchované mládě. Ztráta dvou dospělých jedinců je nyní nenahraditelná. Damani stromoví se totiž vyskytují jen ve východní Africe a tamní země zakázaly jejich vývoz,“ líčí Novák.

Ostravské zoo nezbývá než připustit příbuzenské křížení. Není to vhodné, ale jinak by jediná chovná skupina vymřela. „Naším úkolem je naučit se vše o životě těchto zvířat a sdělit poznatky kolegům pro případ, že by se damani stromoví stali ohroženým druhem. Nemají k tomu daleko kvůli lovu i kácení lesů,“ vysvětluje zoolog.

Zvířata hubí stáří, nemoci i návštěvníci

Zoo v Ostravě chovala na konci loňského roku téměř čtyři tisíce jedinců a 421 druhů zvířat, což je nejvíc v její historii. S tím souvisí i rostoucí počet úhynů.

Loni ztratila zahrada 218 zvířat, z toho 126 ptáků, 69 savců a 33 plazů. „Úhyny jsou nedílnou součástí chovatelské práce,“ upozorňuje mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Dodala, že příčiny bývají různé. Nejčastěji stáří, nemoci, úrazy, ale občas také neukáznění návštěvníci... „Každý rok po silných víkendech, kdy projdou zahradou tisíce lidí, mívají překrmené kozy a ovce v dětské zoo střevní koliky. Některé se podaří zachránit, jiné ne. V srpnu uhynul kvůli návštěvníkům také sameček čejky australské, kterého vyplašily křikem a běháním děti v průchozí expozici Papua. Pták ve stresu narazil do pletiva a zranění nepřežil. Proto jsme tam pak posílili ostrahu z řad dobrovolníků. Ale to je ojedinělý případ. Snad získáme náhradu z jiné zoo,“ věří mluvčí.

Mnohem častěji hynou mláďata hned nebo velmi brzy po narození či vylíhnutí. Například ptačí pár timálií černošedých odchoval loni dvě mláďata, což byl mimořádný chovatelský počin. Jejich úspěšnému hnízdění ale předcházely dvě snůšky čtyř vajec, z nichž se vylíhla tři mláďata. Ta se však páru nepodařilo odchovat, uhynula. „Pár tedy potřeboval k úspěšnému odchovu dvou mláďat 3 hnízdění, 6 vajec a 3 uhynulá mláďata,“ počítá Nováková. „Ani v přírodě nepřežije každé mládě. Naopak, úspěšnost odchovu bývá u mnoha druhů nižší než v zoo,“ podotkla.

Nemoci připravily loni ostravskou zahradu například o sloního samce Calvina i jeho dceru Sumitru, která se nikdy nenapila mateřského mléka. A kvůli úrazům přišla zahrada například o dvě vzácné samice ohroženého jelena barasingy.

Nepřežily zranění způsobená nárazem do plotu kolem výběhu v expozici Safari. Za to však lidé nemohli. „Problém je ve velké plachosti těchto zvířat. Obě samice byly zvyklé na výběh a nevadil jim ani vláček s návštěvníky. Na podzim ale nepřešly se stádem do zimoviště. Zůstaly ve výběhu samy a nepřežily první noc. Něco je muselo vyplašit, třeba tam vběhla liška, to nevíme. Jisté je, že samice se daly na úprk a skončilo to špatně,“ líčí zoolog Jiří Novák.

Mnoho zvířat hyne v zoo stářím. Některá žijí jen krátce, třeba brouk zlatohlávek konžský jen tři až čtyři měsíce, ryba neonka červená dva až tři roky a stejně tak i malý savec velikosti většího křečka bodlín černohlavý, kterého zoo běžně nechovají. Ostrava ho měla jen jednou. Bodlíni se rozmnožit nestihli „Před třemi lety jsme získali mimořádně jeden chovný pár. Hodně jsme se mu věnovali a snažili se je rozmnožit, ale nepovedlo se. Zkušenosti s bodlíny nejsou, jen pár informací v literatuře. Za dva roky naše zvířata zestárla a uhynula,“ netají Novák. „I proto řada zahrad raději chová dlouhověká zvířata. Například u mnoha druhů želv máme na jejich rozmnožení mnohem více času,“ dodává mluvčí zoo. (les)







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.