„Ani v jenom případě nejde o žádnou revoluci, spíše o evoluci,“ uvedl ředitel porubského gymnázia Jan Netolička. Nové formy a metody by měly snížit stres žáků a přirozeným způsobem v nich rozvíjet, co je baví.
„Jde o to, abychom dvanáctiletým dětem neznechutili to, k čemu tíhnou. Chtěli bychom je v tom naopak udržet, aby je to bavilo ještě víc,“ řekl Netolička.
V případě matematické třídy nepůjde o prosté navýšení hodin matematiky. Cílem bude vzbudit v žácích zájem o přírodní vědy obecně a ukázat jim jejich kouzlo. Kvůli tomu vzniknou dva nové předměty, jeden z nich se bude jmenovat Matematika pro život.
Přírodovědná cvičení propojí více předmětů
„V matematice si děti z velké části budou hrát, počítat, simulovat, modelovat, dělat pokusy. Máme na to tři sady iPadů,“ přiblížil Jan Netolička. Druhý předmět - Přírodovědná cvičení - propojí biologii, chemii, fyziku a geografii.
„Chceme dětem ukazovat souvislosti mezi nimi,“ vysvětlil Netolička. „Děti si dnes neuvědomují, že voda má nejen fyzikální, ale i chemické vlastnosti, že v ní žijí organismy a že jsou jednotlivé složky provázané. Měly by tedy zkoumat jednotlivé jevy z různých oblastí dohromady, to je cíl.“
„Anglická“ třída by měla být pro děti, které k matematice tolik netíhnou. „Opět - nepůjde o to, aby měly více hodin angličtiny. Děti se dnes orientují na letišti, ale neumějí přečíst jednoduchý příklad v angličtině. Neumějí přečíst ‚šest děleno třemi rovná se dva‘. Nevědí, jak se řekne úhlopříčka. Ve fyzice zase netuší, jak se řekne síla a tlak. Budou tedy schopni popsat základní matematické operace, fyzikální jevy i děje v přírodě a podobně,“ doplnil ředitel.
Až studenti školu absolvují, měli by mít v tomto směru v anglickém jazyce stejné základy jako žáci z prvních stupňů škol v anglicky mluvících zemích.
„Zcela upřímně, klasický absolvent gymnázia pro trh práce úplně použitelný není, počítá se s tím, že bude pokračovat na vysoké škole, ale díky novým předmětům by žáci mohli získat i jiné myšlení. Ve škole se obvykle naučí drilu. Velké podniky si pak ale stěžují, že jim chybí kreativita, samostatnost, kritické myšlení. Slibujeme si, že po osmi letech by tyhle vlastnosti mohli mít žáci lepší,“ dodal Netolička.
