Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sanace ostravských lagun už přišla na 1,5 miliardy, stát mění podmínky

  18:22aktualizováno  18:22
Samotné prodání kalů už na ostravských ropných lagunách stačit nebude. V nových podmínkách si stát vymínil dohled nad likvidací kalů až do konce. Vyhne se tak problémům, které vznikly dříve.

Ropné laguny v Ostravě už jsou takřka věčným ekologickým problémem. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Za sanaci lagun stát zatím zaplatil sdružení Čistá Ostrava 1,53 miliardy korun.

„Z toho bylo vynaloženo přibližně 710 milionů korun na odtěžení kalů, 300 milionů na vybudování infrastruktury, sítí a přípravy pro sanaci zemin a 520 milionů na čerpání a čištění podzemních a lagunových vod,“ přiblížil rozsah prací, které už stát zaplatil, ředitel závodu Odra společnosti DIAMO Josef Havelka. Státní společnost DIAMO je investorem sanace lagun.

Další peníze ještě sdružení, které kaly z lagun dříve těžilo, dostane. „Na začátku února letošního roku zůstávají peníze ve výši 175 milionů korun, které sdružení dostane na čerpání a čištění podzemních a lagunových vod,“ dodal Havelka.

Poté, co bylo vytěženo zhruba 200 tisíc tun kalů sdružením Čistá Ostrava, přišli jeho členové navíc na fakt, že v lagunách zbývá ještě minimálně 90 tisíc tun kalů. Na ty vypsal stát novou soutěž, kterou vyhrála společnost AVE CZ s nabídkovou cenou 429 milionů korun.

Ostravské laguny nyní mají být dotěženy za zcela jiných podmínek. Zatímco u smlouvy se sdružením Čistá Ostrava, jež původně mělo na starost odstranění ekologické zátěže po společnosti Ostramo a stačilo upravené kaly prodat další firmě, stát platil, jako by byly zlikvidovány, u smlouvy na dotěžení kalů, s nimiž původní smlouva nepočítala, už musí vítězná firma prokázat, že kaly skutečně zlikvidovala.

„Smlouva zajišťuje, že zhotovitel dostane zaplaceno až po předložení dokladů o skutečném využití nebo odstranění odsouhlaseného množství kalů,“ přibližuje mediální zástupkyně společnosti Diamo Jana Dronská.

„Současně musí zhotovitel dokladovat, že tyto kaly převzal do svého vlastnictví subjekt, který je vlastníkem technického zařízení pro následné využití či odstranění odpadů,“ dodala.

Právě likvidace kalů sdružením Čistá Ostrava se stala největším problémem čištění lagun. Část materiálu, z něhož se vyrábělo přimícháním vápna a uhlí palivo, totiž skončila v jiných rukou než jak se původně počítalo.

Problémy by se už neměly opakovat, tvrdí Havelka

Velké problémy s tunami nevítaného materiálu měli například v Polsku nebo ve Vratimově. Tamní uložení vytěžených kalů vyšetřuje i policie.

„Problémy, jaké nastaly ve Vratimově, by už být neměly,“ řekl Havelka. „Firma, která bude kaly zpracovávat, je povinna dodržovat veškerá zákonná opatření při nakládání s odpady. Před započetím vlastních prací musí doložit, že navržené technické řešení uspělo v procesu EIA, a získat integrovaná povolení, při kterých budou stanoveny podmínky tak, aby vlivy na okolí byly minimalizovány, nebo zcela eliminovány.“

Změnil se i pohled státu na odtěžené kaly. Zatímco dříve šlo o „neškodné“ palivo, při dotěžení se nyní musí s kaly nakládat jako s odpadem. Kolik přesně kalů zůstalo nezlikvidováno, zatím není jasné. Stát má určitou představu jen o menší části vytěženého materiálu.

„Část palivové směsi vyrobené z kalů z lagun - 110 tisíc tun paliva GEOBAL 4 - byla prodána společnosti Lafarge Cement, která ji postupně využívá ve své cementárně v Čížkovicích. Dalších 137 tisíc tun palivových směsí převzaly prostřednictvím firmy Baltom, která pro sdružení Čistá Ostrava zajišťovala zpracování a distribuci kalů, k využití převážně v Polsku dvě české a dvě polské firmy,“ přiblížil osudy paliva vyrobeného z kalů v rámci první zakázky Josef Havelka.

A právě s těmito kaly jsou v současnosti velké problémy. Na kaly vyvezené coby palivo do Polska si stěžovala polská vláda u Evropské komise, část těch, které zůstaly v republice zase vadí obyvatelům Vratimova. A jelikož jsou firmy, v jejichž majetku zpracované kaly skončily většinou v insolvenci, hrozí, že náklady na likvidaci kalů ponese - už podruhé - stát.



Nuda, nebo zápřah?
Nuda, nebo zápřah?

Kolik kroužků má mít vaše dítě?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.