Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ropná past v Ostravě dál číhá. Otrávených labutí v zimě ještě přibude

  7:57aktualizováno  7:57
Pro vodní ptáky se v zimě stanou ještě nebezpečnější smrtelnou pastí. Ochránci přírody proto apelují na správce ropných lagun v Ostravě, aby nebezpečné plochy před ptactvem co nejdříve zajistili.

Jakmile labuť dosedne na ropnou hladinu lagun v Ostravě, nemá šanci se z jedovaté pasti vymanit. | foto: Archiv ČSOP Nový Jičín

Ptáci poznají omyl až ve chvíli, kdy dosednou. Místo vodní hladiny je přivítá lepkavá olejová hmota, ze které se už nedostanou. Snaží se očistit si peří, ale tím se jen víc obalují mazlavým bahnem.

Ochránci přírody jim pomoci nemohou, když je totiž lidé zavolají, zbývá jediné. Ptáka trápícího se v ostravských ropných lagunách zastřelit.

"Už jsme letos k lagunám vyráželi několikrát, upozorňují nás lidé i správci lagun. Drobní ptáci se dostanou ven a pak strádají v přírodě, ti větší hynou přímo tam," popisuje vedoucí záchranné stanice živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku Petr Orel.

V zimě hledají ptáci nezamrzlou hladinu. Laguny led nemají

Dodává, že v zimě bude situace ještě mnohem horší. "Vodní plochy zamrzají a ptáci hledají nezamrzlou hladinu. Že se v případě lagun nejedná o vodu, shora nezjistí," vysvětluje. Nejčastěji v lagunách přicházejí o život labutě, kachny či husy.

Marný boj

Lidé ze záchranné stanice se s problémem už setkali v minulých letech. Stalo se, že museli utratit i přes dvacet labutí najednou. Situaci vyřešily až polystyrenové panely umístěné na hladině lagun.

Pak zmizely kvůli sanaci, jenže od loňského prosince se práce zastavily. Čeká se na výběr firmy, která odtěží asi sedmdesát tisíc kilogramů kalů, o nichž se na počátku nevědělo.

A ptáci na lagunách začali umírat znovu. "Panely měly oranžovou reflexní barvu, pták je viděl jako překážku. Zhruba rok a půl jsme neměli zprávu o žádném případu. Pak se začalo těžit a panely zmizely. Těžba ustala, na lagunách je klid a to ptáky opět láká," vysvětluje Petr Orel.

Úplné zabezpečení není možné

Sdružení Čistá Ostrava, které má laguny na starost, uvádí, že zavádí opatření, která by situaci zmírnila.

"Například umístění polystyrenových panelů, které rozdělují vodní plochu. Plašení z reproduktorů formou varovných hlasů vodních ptáků, které vydávají při napadení nebo ohrožení, a zastrašení přisedajících ptáků pomocí instalace atrap, siluet vybraných druhů dravců v areálu lagun," popisuje mluvčí Čisté Ostravy Lubomír Zabavík.

Doplňuje však, že ptáci budou zřejmě na lagunách umírat dál. "Zabezpečení areálu lagun před dosedáním ptactva na volnou hladinu není před odstraněním náplně lagun zcela řešitelné," sdělil Zabavík.

Firma přislíbila, že ptáky před lagunami ochrání

Ministerstvo životního prostředí přiznává, že laguny opatření proti úhynu ptáků potřebují.

"Na pravidelném kontrolním dnu s členy sdružení Čistá Ostrava, Geosanem a Aquatestem 4. října přislíbil Geosan, že udělá na lagunách stejné opatření jako před lety společnost Diamo," informoval mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

Tehdy Diamo natáhlo přes lagunu několik lan právě s reflexními tabulemi z polystyrenu. "Tím vytvořili mříž z polystyrenu na laguně R3 a rozbili z pohledu shora tuto velkou plochu na malá pole, která se pro labutě stala nezajímavá," upřesnil Vitík.

Opatření jsou potřeba, na lagunách se jen tak pracovat nezačne. "Ministerstvo životního prostředí v současnosti obdrželo přepracovaný Rámcový projekt dosanování lokality a bude ho posuzovat," doplnil Vitík.

Z výšky nelze rozeznat, že ropné laguny nejsou normální vodní plochou.

Z výšky nelze rozeznat, že ropné laguny nejsou normální vodní plochou.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.