Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Svítící, čoudící a hořící město, vzpomínal Pleskot

  18:10aktualizováno  18:10
Architekt Josef Pleskot coby malé dítě vnímal Ostravu jako hořící město se zvláštní vůní. V seriálu Ostravské stopy vypráví, jak váhal podílet se na její proměně a proč odmítl architektonickou soutěž na Novou Karolinu.

Josef Pleskot (vlevo) málokdy ztrácí dobrou náladu. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Muž, který mění tvář Ostravy, to je architekt Josef Pleskot. Muž, který moravskoslezskou metropolí projížděl už jako malé dítě. A jak vlastně začalo jeho seznamování s Ostravou?

"Samozřejmě jsem o ní věděl. Vzpomínám docela hodně na dva okamžiky, když jsem jako dítě cestoval přes Ostravu. Bylo to někam za příbuznými. Zůstala ve mně nějaká představa o tom svítícím, čoudícím a hořícím městě. A samozřejmě i ta vůně toho všeho," vyprávěl Josef Pleskot na nedávné komentované prohlídce své výstavy v multifunkční aule Gong, bývalém plynojemu. Ostatně i tuto mimořádnou změnu navrhl Pleskot. 

Josef Pleskot

  • Významný český architekt, který se podílí na revitalizaci Dolní oblasti Vítkovic.
  • Narodil se 3. prosince 1952 v Písku. Od poloviny 90. let 20. století patří mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce. Za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu na mezinárodních přehlídkách.
  • V roce 2009 byl v odborné anketě časopisu Reflex zvolen nejvýznamnější osobností české architektury dvacetiletí 1990 - 2009.
  • Nyní je v multifunkční aule Gong ve Vítkovicích k vidění jeho retrospektivní výstava.

Důležitý moment v souvislosti s Ostravou přišel pro Josefa Pleskota v roce 1998, kdy se díval na televizní zpravodajství a byl nemile překvapen.

"Všiml jsem si, že oznamovali poslední odpich a uzavření vysokých pecí. Důl Hlubina už byl uzavřen. Tehdy jsem si úplně jasně uvědomil, že je to průšvih. A protože jsem hospodář, tak mně hned došlo, že s tímto činem musí přijít nezaměstnanost nebo vůbec něco nepěkného," uvedl.

Karolina? Už zadání bylo špatné

Další kontakt s městem následoval až po několika letech. "Pak přišla soutěž na Novou Karolinu, které jsem se nakonec nezúčastnil, protože se mi její podmínky nezdály dobré. Už tehdy se totiž nepředpokládalo nic jiného než vytvoření dalšího ostravského apendixu," říká architekt o nové dominantě Ostravy.

Novou Karolinu na rozdíl od jiných ale nehodnotí nikterak špatně. Výhrady ale má k samotnému zadání.

"Velká chyba byla, že se už tehdy nepodařilo propojit toto území s Vítkovicemi. Jestliže si tehdy politikové neuvědomovali, že v Dolní oblasti Vítkovic je bohatství, tak to byla chyba," dodává.

Josef Pleskot na zahájení výstavy mapující jeho tvorbu představil i publikaci o
Josef Pleskot v roce 2000.
Josef Pleskot prochází výstavou svých architektonických návrhů v Gongu v Dolní

Pak přišel rok 2007, kdy jej do Ostravy přivedl galerista Zdeněk Sklenář. Přes dva roky však trvalo, než se rozhodl přijmou nabídku šéfa Vítkovických železáren Jana Světlíka na proměnu Dolní oblasti Vítkovic.

Někdy se cítil velmi bezradně, dokonce natolik, že si plán oblasti bezmyšlenkovitě začmáral tužkou. Je to vidět i na vystavených snímcích v Gongu, které jsou součástí právě probíhající výstavy.

Na Ostravě jej přitom nefascinuje pouze nějaké konkrétní místo, ale také její obyvatelé. "Líbí se mi mentalita zdejších lidí a jsem tady rád. V oblibě mám Landek a samozřejmě areál Vítkovic. Nevadí mi, že jsem se tady nechal uvázat na další desetiletí. Stavět nejde tak, že mávnete kouzelným proutkem, a tady to je pro mne tak mimořádná výzva, že musím riskovat," říká.

Uspořádat Colours v Dolní oblasti byla velká odvaha

Jaká bude další budoucnost Vítkovic? "Některé stavby budou zbořeny a nahrazeny jinými. Všechno dolů nepůjde, fascinace bude pořád dost a dost. Tady jsou národní kulturní památky, které zabíjejí lidi. Jen za dobu, co tady působím, jsem zaznamenal ztrátu čtyř lidských životů," konstatuje smutně Pleskot.

Dodává, že byla velká odvaha udělat v Dolní oblasti Vítkovic festival Colours of Ostrava. "Povedlo se to jenom za cenu velkého úsilí, že tady byly ploty a kamery. Místo zbouraných částí vyrostou vedle pecí ocelově-skleněné objekty šedesát metrů vysoké, takže nebudou přesahovat jejich výšku," nastiňuje další plány Pleskot.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.