Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Prahu svírají tradice, v Ostravě to jde samo, říká Skála

  18:55aktualizováno  18:55
Cimbalista Daniel Skála patří ve svém oboru k uznávané špičce. Se svým cimbálem, unikátním nástrojem vyrobeným na míru, patří k nepřehlédnutelným osobnostem ostravské hudební scény.

Daniel Skála. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V dalším díle seriálu MF DNES a iDNES.cz Ostravské stopy, v němž se známé osobnosti vyznávají ze svého vztahu k Ostravě, přinášíme povídání se špičkovým ostravským cimbalistou Danielem Skálou.

Ještě než se dostal jako interpret do pověstné koncertní síně Carnegie Hall v New Yorku, musel si vyšlapat náročnou cestu k neobvyklému hudebnímu nástroji. „Bylo to dílo náhody, cimbál si mě našel, a tak jsme se dali dohromady. Začal jsem hrát v sedmi na kytaru, ale kvůli úrazu na ruce jsem toho musel zanechat. Většina lidí si cimbál spojuje s folklórem a s lidovými písničkami, kdežto u mě se to odvíjelo více směrem k umělecké hudbě. Je to můj hlavní směr, hraní i komponování. Folklór je sice radost, ale pro mě už je na periferii,“ vysvětluje Skála.

Na Janáčkově konzervatoři, kde vyučuje, má v učebně k dispozici unikátní nástroj. „Pasuju se do role propagátora cimbálu jako koncertního nástroje, proto jsem si nechal postavit také jedinečný špičkový nástroj. Má řadu technických a konstrukčních změn oproti dřívější generaci. Má rozšířený rozsah, jinou funkčnost šlapky, je plně tlumený. Dá se na něm hrát hlavně mnohem jinak,“ zdůrazňuje.

Nástroj váží sto kilo. Dají se na něm odšroubovat nohy a pedál, uloží se do speciálního obalu. „Cimbál jsem tahal snad už s každým,“ usmívá se Skála. Například jej odtáhl do ostravského klubu Les, kde v podzemí hrál na baletní improvizaci Igora Vejsady.

Skála pochází z folklórní rodiny. Jeho rodiče tancovali ve folklorním soboru Hlubina, jehož taneční oddělení ještě jeho maminka stále vede. „Dá se říci, že jsem se narodil díky folklóru. Je to komunitní záležitost, lidé se tam potkávají z určitého důvodu. Díky svobodě, kterou mi Ostrava dává, mohu dělat muziku tak, jak si ji představuju. I když to hodnotím zpětně, měl jsem mnoho možností pracovat tak, že by to šlo snáz, ale táhlo mě to za podstatou, za hloubkou. Dělat věci co nejpořádněji a po svém, jednoznačně artificiální cestou. Tak jsem se dostal také ke kompozici i ke sbormistrovství,“ říká Skála.

Zahrál si v Carnegie Hall

Vystupoval s cimbálem dokonce v pověstné Carnegie Hall - tam se hudebník jen tak nedostane. „Je to vyhlášená Mekka hudebního světa. Já přitom vystupuji většinou po Evropě, do zámoří je složitější transport. Mít sólový koncert v Carnegie Hall je velké štěstí. Já jsem tam vystupoval v rámci ansámblu.“

Do této koncertní síně si obvykle hudebníky nezvou, ti naopak musí zaplatit vysokou částku, aby tam mohli vystupovat. Skála patří k výjimkám. „Dovezli mi nástroj, na kterém se ještě před hodinou beztak hrálo v nějakém sklípku. Vyvalil se na mě kouř, čpěly z něj doutníky, úplně rozbitý. Pět hodin jsem jej ladil. Ale fascinující bylo, že jsem jej ladil v šatně, kde se na koncerty připravovali ti největší z největších. Byly tam jejich fotky s podpisem, seděl jsem na židli, kde asi seděl dirigent Herbert von Karajan.“

Daniel Skála je mimo jiné člen význačného orchestru Ostravská bandá, účastní se Ostravských dnů nové hudby. „Jsou to tři týdny totálního kvasu, člověk si život překope úplně naruby. Velký dojem na mě učinily lektorské přednášky Philipa Glasse nebo Philla Niblocka, když v Ostravě hostovali.“

„Tady není čas na blbosti“

V Ostravě je Daniel Skála jednoznačně spokojen. „Ostrava je naprosto fantastické místo, jiné prostředí k žití si nedovedu představit a to jsem sjezdil kus světa. Je tady svobodnost, volnomyšlenkářství. Seberete se a jdete do kavárny Maryčka (kavárna na Dole Hlubina, pozn. red.), koupíte si pivo a chodíte po Dolních Vítkovicích a sledujete při tom západ slunce v postindustriálním prostoru. Prostě úchvatné.“

Daniel Skála

Narodil se v Ostravě 19. 7. 1981. začal rozvíjet své hudební schopnosti na Kroměřížské konzervatoři, kde se jej ujala profesorka Růžena Děcká, jedna z předních pedagogických osobností v tomto oboru. Poté pokračoval studiem na Lisztově akademii v Budapešti u další výrazné pedagogické a hráčské osobnosti Ilony Szeverényi. Kromě studia hry na cimbál se věnoval také studiu hudební kompozice na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě a sbormistrovství na Ostravské univerzitě. V roce 2013 úspěšně dokončil doktorské studium (Ph.D.) na Ostravské univerzitě se zaměření hudební teorie a pedagogika. Jako cimbalista získal mnohá ocenění na interpretačních soutěžích u nás i v zahraničí. Například čtyřnásobné prvenství v mezinárodní soutěži ve Valašském Meziříčí (1997-2003). V rámci festivalu Janáčkovy Hukvaldy vystoupí Daniel Skála s pořadem Cimbál, jak jej neznáme 29. června.

Na festivalu Hudební současnost, jehož 42. ročník bude v listopadu, se Skálovi málem podařilo tuto jedinečnost Ostravy vložit do autorské hudby. „Přitahuje mě koncepce soudobého umění, které by mohlo být propojeno s vizuálním. Multikulturní koncepce,“ vysvětluje s nadšením.

A město viděné skrze hudební tóny? K tomu dodává: „Ostrava má energii, která se demonstruje tím, že se v ní konají festivaly jako Colours of Ostrava, Svatováclavský hudební festival, Ostravské dny nové hudby, Janáčkův máj... Dějou se tady věci, které se nekonají skoro nikde jinde na světě. Ostrava je ideální, spousta mých kamarádů říká, že Ostrava je takový evropský New York. Praha je nádherné místo sevřené tradicí a tuto tradici překonat je velmi těžké, v Ostravě to jde samo. Lidé to chtějí, jsou pracovití a tady není čas na blbosti, práce je úžasná droga.“

Vedle Komenského sadů, Dolních Vítkovic nebo haldy Emy se Skálovi líbí typické ostravské domy. „Mám na nich rád dvory do nichž projdete skrze dveře domů. Domy sklenuté do čtverce,“ usmívá se nadšeně.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.