Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: V Ostravě začalo takřka všechno, říká David Vávra

  17:34aktualizováno  17:34
Dnešní díl seriálu MF DNES a iDNES.cz Ostravské stopy přinášíme povídání s Davidem Vávrou, architektem a spoluzakladatelem divadla Sklep. S Ostravou ho už od počátku kariéry pojí mnoho hereckých projektů.

David Vávra nedávno představil v Ostravě svou novou knihu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Architekt a herec David Vávra Ostravu objevil již v 80. letech minulého století, ještě dříve, než se seznámil s režisérem Radovanem Lipusem, spoluautorem proslaveného seriálu Šumná města.

Ostrava se pro Vávru stala osudovou, byla svědkem mnoha jeho začátků, například v ní vznikl první díl Šumných měst a také první filmy spjaté s kultovním divadlem Sklep. Divadlo Sklep letos slaví pětačtyřicátiny a možná by nebylo tam, kde je, kdyby si jej ve své době nevšimla právě ostravská televize.

David Vávra

Milan Šteindler a David Vávra

Milan Šteindler a David Vávra

Narodil se 9. března 1957. Je znám především jako člen divadla Sklep, svým osobitým hereckým projevem pronikl do filmu.

V Ostravě se podílel například na natáčení kultovní komedie Kouř. V současnosti v ostravské Industrial Gallery vystavuje své kresby pořízené během cest za exotickou architekturou. „Výstava se koná zásluhou Tadeáše Goryczky, já jsem jen něco naznačil, ale on dokáže oslovit lidi a udělat jim premiérové výstavy. A to takových osobností, že by měly vznikat spíše v jiných městech, nejen v Praze, ale v Berlíně nebo Tel Avivu. Jde o tvůrce jako Alfred Neumann, Zvi Hecker, velmi silné osobnosti, které určily vývoj moderní architektury. On je pro Ostravu objevuje a dává jim prostor a musí jim obětovat spoustu času a energie,“ říká David Vávra k současné Ostravě.

„Velké originály svých kreseb jsem ještě nikdy nevystavoval, takže je to premiéra, protože jinak by to Goryczka nepovolil,“ dodává.

„Je zvláštní, že veškeré věci, které jsme se Sklepem dělali, byly jako první uvedeny v Ostravě. Školní besídka i Mlýny se točily v Ostravě. Šumná města tady vznikla. Praha měla asi jinak nasměrovány mantinely než Ostrava. Možná, že pro Prahu jsme byli v té době na jiném okraji,“ připomíná vystudovaný architekt dávno zaniklý televizní pořad ostravského studia.

„Ostrava nám zřejmě ukázala svou přívětivou tvář. První díl Šumných měst vznikl právě o Ostravě a byl plánován jako jeden jediný. Nakonec to bylo 66 dílů. A následně vznikly Šumné stopy, které mají už kolem 40 dílů.“

Je mi líto, jak dopadla Karolina

Jak se dívá na Ostravu spoluautor průkopnických Šumných měst nyní? „Dění kolem ostravské architektury nesleduji, jediné, co mě mrzí a o čem vím, je nedodržení architektonické soutěže na zástavbu Karoliny. To umrtvilo centrum, což je škoda, veškerá aktivita se tak přesunula do Vítkovic, kde je krásné sepětí kultury a techniky, což je sice dobře, ale bije se to právě s Karolinou,“ zamýšlí se Vávra.

Pro vítkovické řešení má velké pochopení a neskrývá pro něj jisté nadšení. „Kdo uchopí nejlépe takové místo, jako je Dolní oblast Vítkovice, postindustriální stavba, je ten, který do ní vnese co nejvíce činností. Takovou stavbu dnes už nelze zaměřit jednostranně. Činnosti se musí doplňovat. Třeba v Essenu je v takovém komplexu i škola, kdyby se tam ještě dostal plavečák, přece bazén, tak by to bylo nejlepší. Musí se počítat s tím, že jedna činnost takový kolos neutáhne,“ zdůrazní ve své oblíbené kavárně bývalé firmy Brouk a Babka.

Je jasné, že jeho kolega architekt Jiří Pleskot má na Dolní oblasti velkou zásluhu, ale není to jenom on. „Vždy je zapotřebí najít velkorysého investora,“ neopomene Vávra dodat.

Současný fenomén, který architekta Vávru do Ostravy přitáhl, se jmenuje Archikultura. Jde o několikaměsíční festival zaměřený na nadčasové formy architektury s mezinárodním přesahem.

Město zapůsobilo temně vzrušivým dojmem

„Je to jenom ostravská záležitost s dosahem do jiných zemí. Ale centrum je v Ostravě. Vystavuji tady své kresby, které vznikly během mých cest za architekturou do Izraele, Brazílie a Řecka, těžko jsem tam mohl něco protlačit přímo z Ostravy,“ směje se Vávra, jehož díla z knihy Tři cesty za architekturou byla k vidění v Industrial Gallery až do 6. května.

Kreslí na černý papír, každá čára je vidět, na bílém papíru toto podle něj zaniká. Černá Ostrava a černý papír, proč ne, také Ostrava je přece město kontrastů, je v pohybu a mění se.

Fotogalerie

Jak zapůsobila na první dojem na něj jako architekta? „Temně vzrušivým dojmem. Poprvé jsem projel tramvají v noci Přívozem. Byla to vůně města, nejde o stavby, ty jsou jako kulisa, ale jde o lidi. Že Přívoz projektoval vídeňský architekt Camillo Sitte, to jsem se dověděl až při natáčení Šumných měst.“

A které dominanty Ostravy nebo zdejšího regionu se Davidu Vávrovi vybaví napoprvé?

„Vítkovické panorama a Nová radnice, to jsou pro mě dva jasné póly, pak Fragnerovo divadlo a úplně specifická je nová Poruba. Pak mě fascinuje Havířov, svou sorelou. Paměť Havířova je velice krátká, takže vlakové nádraží tady má cenu Pražského hradu,“ komentuje nedávné snahy zbourat tuto jedinečnou budovu. „Město se vyvíjí a někdy je třeba obětovat určité budovy, ale v Havířově? Nevím, jestli jich tam mají tolik,“ usmívá se.

Centrem své oblíbené Ostravy prochází kvůli velmi nabitému programu jen letmo. „Na svá oblíbená místa se už moc nedostanu, protože teď jsem třeba v Dolní oblasti Vítkovice. Patřila k nim například i kavárna v Domě knihy, kavárna s knihou, protože co víc si člověk může přát než takové inspirativní spojení? V současnosti do Ostravy zavítám spíše na festivaly a pak mi nezbývá nic jiného než jít z vystoupení na vystoupení. Rád bych Ostravu podrobněji procházel a zjišťoval, co se změnilo, ale nemám na to čas,“ směje se Vávra s šálkem čaje v ruce.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.