Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Nikdo tady nevráží kudlu do zad, říká dirigent Kotík

  17:55aktualizováno  17:55
Ostrava je hudební kraj, na nic si nehraje, stejně jako Amerika, říká skladatel, Čechoameričan Petr Kotík. Do Ostravy pozval svého kolegu Philipa Glasse, ale město má rád zejména kvůli lidem, kteří jsou upřímní a jak říká, nikomu nevrazí nůž do zad.

Petr Kotík považuje Ostravu za ryzí hudební ideál. | foto: Archiv MF DNES, Ladislav Němec,  MAFRA

Philipu Glassovi není šance položit jedinou otázku, zvláště s pomocí organizátorů jeho ostravského koncertu. Na uměleckého ředitele Ostravských dnů Petra Kotíka vám nikdo přímý kontakt neposkytne, posílat e-mail je marné. Jaké je pak překvapení, že po čtrnácti dnech přichází odpověď: "V rámci pracovního zatažení do Ostravských dnů jsem prostě nebyl schopen – časově, mentálně, pracovně a osobně – přečíst jeden e-mail."

Profil: Petr Kotík

Hudební skladatel, dirigent a flétnista Petr Kotík se narodil 27. ledna 1942 v Praze. Zhoršující se politicko-kulturní situace v Československu po srpnu 1968 jej přinutila k vystěhování do USA.

Od konce roku 1969 žije ve státě New York, kde se stal důležitou osobností tamního hudebního života.

V Ostravě založil v roce 2001 mezinárodní Institut a Festival nové a experimentální hudby Ostravské dny. Jako skladatel je autodidakt a jeho kompozice jsou založeny na konceptu lineárních struktur. Nejvíce nápadů pro svou tvorbu získal dle svých slov při cestách autem, které řídil v Americe vždy na dvě hodiny trasy.

Něco podobného zkusil i v Ostravě, kde ale relaxoval třeba při běhání po městě. V roce 2005 založil mezinárodní komorní orchestr Ostravská banda.

Podepsán skladatel Petr Kotík. Pak jde vše ráz na ráz, během jednoho dne se setkáváme v jedné z ostravských kaváren. Díky nějaké schůzce s primátorem téměř o hodinu později, ale přece.

"Do Ostravy jsem se poprvé dostal v roce 1997, kdy se mi podařilo v Praze uspořádat festival hudby výjimečných délek. Byla mi doporučena Janáčkova filharmonie, předtím jsem nikdy v Ostravě nebyl, ani jsem si nemyslel, že bych... zkrátka nic mě sem netáhlo. Neměl jsem ponětí, jak to tady vypadá," odpovídá zakladatel hudebního festivalu Ostravské dny.

Strašně ošklivé věci vedle pěkných

Město jej přitahovalo díky své nevzhlednosti. "Ostrava na mě zapůsobila dobře, připomínala mi Ameriku v tom, jak je normální, jak se do ničeho nestylizuje. Jak máte strašně ošklivé věci vedle docela pěkných. Turistů je tak málo… Ostrava mi připadala jako autentické české město. Tady jsou úplně jiní lidé než ve zbytku České republiky. Nezažil jsem, že by jeden pomlouval druhého jako v Praze. Nikdo nikomu nevráží kudlu do zad. Dovídám se na rovinu i nepříjemné věci," pochvaluje si hudební experimentátor.

Předtím, než už existovalo dobré vlakové spojení, sem cestoval letadlem, teď už to díky vlaku není zapotřebí. Vždy letěl z Ameriky a příplatek z Prahy do Ostravy stál nějakých 500 korun. Ve chvílích volna chodil běhat po místních ulicích, dokonce i na Stodolní, když tam ještě nebyl podchod.

Petr Kotík v roce 2001.

Petr Kotík v roce 2001.

Petr Kotík při generálce Ostravských dnů v roce 2003.

Petr Kotík při generálce Ostravských dnů v roce 2003.

"Cítím se dobře všude. Nemyslete si, že si pomůžete, když vám něco leze na nervy tím, že odejdete někam jinam. To je takový ten provinční pohled, že všude to musí být lepší, protože to doma není. To je nesmysl, já jsem doma všude, shodou okolností mého životního běhu, takže já nemám pocity toho druhu jako 'u nás a tady'. Stejně jako nehledám situace, které by mi zaručily popularitu. Stejně jako když začnete kalkulovat, jak uspokojit publikum," vypráví Petr Kotík.

Hudba má v Ostravě větší dopad než vizuální umění

Ostrava je podle něj zaručeně hudební kraj. "Tady je hudební publikum, tady se dělá hudba, tady je jedno z mála míst na světě, kde má hudba větší dopad na publikum než vizuální umění. Lidé si na to chtějí sáhnout, vzít si to domů, prodat, ale hudba, to je nic, ve vzduchu… Ne, netuším, proč jsou tady hudební lidé, a nejsou třeba v Praze. Dříve tady byl kouř a smrad síry, plameny šlehaly z oceláren. Ještě pořád to funguje, ale mění se to, ale je to pořád obrovská síla, Vítkovice, Mittal, obrovské konglomeráty. To je něco. To něco znamená," říká razantně s minerálkou v ruce.

Ostravu momentálně opouští, už čtrnáct měsíců se cítí jako lovná zvěř neustálým organizováním koncertů, teď nebude muset na nic takového myslet alespoň několik týdnů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.