Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Posluchači se nebojí emocí, říká harfistka Boušková

  17:55aktualizováno  17:55
V dalším dílu seriálu MF DNES Ostravské stopy přibližuje svůj vztah k moravskoslezské metropoli uznávaná harfistka Jana Boušková. Přestože v současnosti působí především v Praze, do Ostravy se pravidelně vrací.

Světoznámá profesorka harfy Susann McDonald z USA označila Janu Bouškovou (na snímku) za talent století. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Boušková začala utvářet svůj vztah k Ostravě v okamžiku, kdy si ve městě našla přátele a zahájila studium na zdejší univerzitě.

„K Ostravě mám opravdu velice blízký vztah. Už ve svých dvaceti letech jsem tady poznala kolegyni Adu Balovou, která mě začala s městem postupně seznamovat. Jezdila jsem za ní jako za kamarádkou. Později mi pak bylo umožněno vystudovat v Ostravě vysokou školu, protože v Praze mi ta příležitost nebyla dána,“ vysvětluje uznávaná harfistka.

Jana Boušková

Harfistka Jana Boušková
  • Narodila se v roce 1970 v Praze.
  • Patří mezi přední české a světové harfistky a působí i jako hudební pedagožka.
  • Absolvovala Ostravskou univerzitu ve třídě profesorky Libuše Váchalové. Ve studiu pak pokračovala na Indiana University u profesorky Susann McDonald.
  • Je zatím jedinou harfistkou pocházející z České republiky, která vyhrála světově nejvýznamnější harfovou soutěž. Toto vítězství si přivezla v roce 1992 z USA a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné světové soutěži s největší historickou tradicí.
  • Mezi další ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Za mimořádné koncertní úspěchy a přínos v rozvoji hry na harfu získala ocenění ve Švýcarsku a také se stala laureátkou festivalu Juventus ve Francii.
  • Světoznámá profesorka harfy z USA Susann McDonald označila Janu Bouškovou za talent století.

Webové stránky Jany Bouškové

Její cesta k nástroji, nazývanému také královský, nebyla rozhodně snadná. „Musela jsem odejít z Akademie múzických umění a nebyla jiná možnost, kde u nás studovat vysokou školu. Ostravská univerzita mi to však umožnila a otevřeli kvůli mně harfové oddělení. Mohla jsem zde vystudovat pedagogickou fakultu a bylo to tady pro mě velice blízké prostředí. Přátelství s Adou Balovou pak pokračovalo. Už sice není mezi námi čtyři roky, ale stále je to pro mě čerstvá záležitost. Spolupracovaly jsme spolu na festivalu, který založila, ten ale už bohužel nepokračuje,“ konstatuje.

Obnoví se Harfové dny?

První harfistka Janáčkovy filharmonie Ada Balová (zemřela po těžké nemoci ve věku nedožitých 59 let – pozn. red.) byla průkopnicí hry na tento nástroj. „Opravdu jedna z mála kolegyň, která mi přála úspěchy a byla mi věrnou přítelkyní již od mých prvních světových uznání, jichž se mi dostávalo od sedmnácti let. Byla to kolegyně, která sama chtěla ode mě slyšet názory na hru svých žákyň na ostravské konzervatoři. Snažila se harfovou školu posunout dál a měla přehled o světové úrovni harfistů. Byla to nesmírně vzácná žena a moc nám všem chybí,“ dodává Boušková.

Harfové dny, jež Ada Balová založila, patřily v Ostravě k mimořádným událostem. „Díky Adě Balové opravdu harfa na Moravě žila - a dodnes jsme jí za to velmi vděční. Je jen velká škoda, že už se festival dále nekoná. S mými studentkami z tohoto kraje však už o jeho obnově uvažujeme.“

Ostravskou univerzitu Jana Boušková absolvovala v roce 1998. „Studovala jsem dálkově, takže jsem dojížděla jednou nebo dvakrát do měsíce. Centrum Ostravy znám proto velice dobře. Nemám tady sice oblíbená místa, ale ráda se vracím. Oblíbila jsem si zdejší lidi a mám tady mnoho přátel. Je mi proto úplně jedno, kde se v Ostravě zrovna nacházím, protože vždycky se najde někdo, s kým mohu prožít zajímavé chvíle.“

Pro Ostravu je podle ní typická zejména vřelost lidí. „Jsou velmi milí a pohostinní, navíc jsou ještě nezkažení a otevření veškerému okolnímu dění. Také proto jsou na Ostravsku naklonění kultuře a vždycky ji velmi podporovali,“ vysvětluje Boušková.

A jak jdou spolu dohromady těžký průmysl a vážná hudba? „Jde samozřejmě o velký kontrast, ale o to je zdejší kulturní dění mnohem vzácnější než kdekoliv jinde. Tento kontrast také dělá to, že zájem o kulturu je v Ostravě mnohem větší. Když vyrostla budova konzervatoře, tak to byla veliká událost pro celou Českou republiku,“ myslí si harfistka.

Janáčkova hudba by kraj odrážela ještě lépe

Na Ostravsko se vždy ráda vrací i kvůli tomu, že na zdejších koncertech panuje jedinečná atmosféra. Naposledy například vystoupila na slezskoostravské radnici.

„Na koncertech je pokaždé nesmírně vřelá nálada. Každý koncert je ovlivněn energií, která v prostředí momentálně je. Záleží na propojení s publikem, jež je pro interpreta určitou inspirací. Zajisté by se inspirace zdejším krajem mohla odrážet i v mé interpretaci výrazněji, kdybych hrála třeba Janáčkovu hudbu,“ přibližuje harfistka.

Harfistka Jana Boušková v roce 2001.

Harfistka Jana Boušková v roce 2001.

Festival Harfové dny v roce 2002, kde nemohla chybět ani Jana Boušková.

Festival Harfové dny v roce 2002, kde nemohla chybět ani Jana Boušková.

Jana Boušková před deseti lety.

Jana Boušková před deseti lety.

„Ostravští posluchači jsou spontánní a to je na tom to krásné. Nebojí se projevit své emoce - buď silným potleskem, výkřiky bravo, či skandováním vestoje - a dát tak najevo své nadšení. Když po koncertu přicházejí lidé a svěřují se, že jsem je svou hrou dojala a tekly jim slzy nebo že jim naskakovala husí kůže, to jsou pak ta největší pohlazení a ocenění, která se interpretovi mohou dostat,“ usmívá se Jana Boušková, která se hře na harfu se věnuje už mnoho let.

„Na harfu hraji opravdu již od svých sedmi let, od té doby uplynuly již téměř čtyři dekády. Hra na tento nástroj přitom prošla velkými změnami, a to nejen v interpretaci, ale též v rozvoji konstrukční stavby samotné harfy i v rovině repertoárové. Konzervativní v žádném případě harfa není. Skladatelé ji vnímají jako nástroj s nevšedním množstvím barevných a zvukových efektů, které jim jiný nástroj nemůže poskytnout. Repertoár se od dvacátého století natolik rozšířil, že se harfa stala dokonce i oblíbeným nástrojem jazzovým. Třeba skladatel Emil Viklický mi věnoval Jazzový koncert pro hoboj (flétnu) a harfu s orchestrem, který jsem před lety představila i ostravskému publiku,“ dodala Jana Boušková na závěr (videoukázka její hry na harfu ZDE).





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.