Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Herce Ladislava Mrkvičku policisté nechali ostříhat

  17:55aktualizováno  17:55
Herec Ladislav Mrkvička začínal svou kariéru v 60. letech v ostravském Divadle Petra Bezruče. A pravidelně se do města dodnes vrací se zájezdovými představeními.

Ladislav Mrkvička v inscenaci Racek na scéně Národního divadla. | foto: ND/Lucie Jansch

Herec Ladislav Mrkvička, jeden z nejobsazovanějších herců 60. a 70. let, si zahrál začátkem dubna v ostravském kulturním domě Akord v komedii Vstupte!. Vracel se do města, kde získal první angažmá s pověstnou hereckou skupinou kolem Jana Kačera v Divadle Petra Bezruče.

Profil: Ladislav Mrkvička

Známý český divadelní a filmový herec, představitel kriminalistů i dobrodruhů nebo hrdinů z dětských filmů se narodil 2. února 1939 v Praze.

Po studiích na pražské DAMU přišel v roce 1962 do svého prvního angažmá v Ostravě. Ve zdejším Divadle Petra Bezruče strávil čtyři sezony. Na rozdíl od jiných herců kolem Jana Kačera nepřešel do Činoherního klubu, ale v roce 1967 odchází do Hradce Králové.

Na začátku 60. let se objevil například v absolventském filmu ostravské rodačky Věry Chytilové Strop, pak zaujal rolí ve snímku Atentát i v kontroverzním seriálu Třicet případů majora Zemana, který ve své době vnímal jako čistě detektivní záležitost.

Jak vzpomíná na téměř raketový start své kariéry, kdy získával jednu hlavní roli za druhou? "Je to součást mé minulosti. Nemá to sice žádné zvláštní postavení, ale patří to ke vzpomínkám na celý můj život," říká bezprostředně v herecké šatně a vrací se ve vzpomínkách do první poloviny 60. let.

Špatné ovzduší nestresovalo

"Ostravu špinavou, zaprášenou jsem ani nevnímal, protože v té době se tady v Divadle Petra Bezruče vytvořila téměř taková sci-fi, na kterou se jezdili dívat lidé zdaleka, dokonce i z Prahy. Bylo to divadlo nabité osobnostmi, ročníkem, který vedl Honza Kačer. Já jsem ale mladší, ročník Petra Čepka," nezapomene upozornit na svého velkého kamaráda.

V šedých dobách socialismu na Ladislava Mrkvičku působila průmyslová Mekka pozitivně. "Nás Ostrava nijak zvlášť nestresovala, myslím teď ovzduším a prachem. Ostrava má nádherné okolí, třeba když jsme jezdili do Beskyd, strašně se nám tady líbilo."

Přesto nezapomene zdůraznit, že na výlety nebylo moc času. "Od rána do večera jsme byli v zajetí divadla, měl jsem třicet představení do měsíce. Navíc ještě pro mládež, zápřah byl silný a čas na výlety do přírody se nacházel velmi pracně."

O tom, že by pro něj právě Ostrava znamenala něco mimořádného z jeho vlastní herecké kariéry, skromně mlčí. "Raketový start? Netuším, normálně jsem nastoupil do divadla a začal zkoušet. Pamětníků už je málo a já to jako svůj začátek nepovažuju za něco mimořádného. Za čtyři sezony člověk něco nazkoušel a byla to má práce."

Josef Somr, Ladislav Mrkvička, Stanislav Zindulka

Ladislav Mrkvička s kolegy Josefem Somrem (vlevo) a Stanislavem Zindulkou.

Nejdříve bydlel u Čepků v Porubě, protože byty nebyly, a pak se přestěhoval do takzvaného hereckého kolchozu, ubytovny v centru.

Slovenský režisér dal šanci

Mrkvičkovo herectví dominující ostravskému divadlu tehdy inspirovalo i slovenského filmaře, osobitého Štefana Uhra, který v roce 1966 dokončil svůj surrealisticko-mystický opus Panna Zázračnica s Mrkvičkou v hlavní roli.

"Nedávno jsme na ni vzpomínali, v rámci Zlatých šedesátých, je to tajuplný příběh podle skutečné události. Vzpomínali jsme i na Štefana Uhra. Proč mě obsadil? Nevím, jakým způsobem jsem k tomu byl vyvolen, ale byl znám tím, že obsazoval neherce. Tak si lze představit (usmívá se), jak to bylo, a pro mne to znamenalo především velkou čest, že si mne vůbec vybral."

Štefan Uher byl někdo jako Evald Schorm, práce s ním byla úžasná, měl vynikající filmové cítění a představivost. "V kinech ale Panna Zázračnica vůbec nepromítali, myslím, že by na ni diváci nechodili," dodává Ladislav Mrkvička. V současných porevolučních letech pro Ladislava Mrkvičku není Ostrava žádnou vzácností. "V Ostravě jsem každou chvíli," potvrdil.

Na své bývalé působiště, dnes stále ještě proslulé Divadlo Petra Bezruče, se ale podívat nebyl. "Bohužel, není k tomu příležitost, to by člověk musel mít volno a zůstat tady u nějakého kamaráda," říká slavný herec.

Všude zavřeno? Dělníci zamířili do divadelního klubu

A zažil nějakou nezapomenutelnou ostravskou příhodu? Vzpomene si na prvním místě na nedobrovolné ostříhání.

"Všichni jsme byli dlouhovlasí. Dokonce Petra Čepka ostříhali, když měl roztočený film. Tenkrát se chytli pořádně za nos, protože pak museli platit velké peníze. Mně se to stalo taky. Stál jsem na refýži. Ohrnutý límec, byla zima, zastavilo auto. Vzali mě dovnitř a odvezli. Na policii mi řekli, že jsem spáchal výtržnost na ulici, a to už jsem věděl, že je marné protestovat. Samozřejmě tam byli bachařští holiči bez potřebné kvalifikace. Vezmou vás a normálně okuchají," potřásá Ladislav Mrkvička svou i dnes dlouhou, ale již šedovlasou kšticí.

K dalším ostravským příhodám patří například ty, když si s Jiřím Hrzánem brávali dobrovolně zvláštní služby. Vyhazovali opilé dělníky z ostravského divadelního klubu, když se tam po půlnoci opili, protože za komunismu bylo v noci všude zavřeno.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.