Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: V Ostravě je klid, libuje si herec Miroslav Rataj

  17:55aktualizováno  17:55
V pokračování seriálu MF DNES a iDNES.cz přinášíme povídání s oblíbeným hercem Miroslavem Ratajem. Do Ostravy nejprve jen jezdil, a to v padesátých letech coby malý kluk k babičce a dědovi. V roce 1991 sem přišel už natrvalo jako člen Národního divadla moravskoslezského. Ostravu má rád...

Miroslav Rataj patří k nejznámějším ostravským hercům. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Herec Miroslav Rataj je sice už několik let v důchodu, přesto si na nedostatek hraní nemůže ani zdaleka stěžovat. Ve Slezském divadle Opava promlouvá zvučným hlasem hraběte z Kentu v nové inscenaci Král Lear, v Ostravě je například k vidění v kontroverzním pojetí Macbetha.

Kromě toho ještě vystupuje na příležitostných autorských čteních. Režisér Radovan Lipus jej přizval, aby 18. dubna spolupracoval společně se svou partnerkou Annou Cónovou na známém pořadu Stesk kavárenského povaleče.

Miroslav Rataj

  • Narodil se 2. září 1943 ve Zlíně.
  • Od páté třídy začal hrát v loutkovém divadle Dětská radost.
  • Po absolvování osmiletky dokončil maturitou studium na střední průmyslové škole v Rožnově pod Radhoštěm. Po ročním zaměstnání ve funkci vakuového technika v Praze ve Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku A. S. Popova složil zkoušky na DAMU.
  • Mezi jeho spolužáky patří například Jiří Klem, Oldřich Vlach, Luděk Sobota, Dana Syslová nebo současný arcibiskup v Českých Budějovicích Jiří Paďour.
  • V roce 1991 dostal nabídku angažmá do činohry v ostravském Státním divadle, dnes Národním divadle moravskoslezském.
  • U divadla zatím strávil 44 sezon a ve hře Habaďúra počet svých rolí dorovnal na číslo 200. Spolupracoval také s televizí i rozhlasem.

"Radovan Lipus má přání, abychom s Aničkou zpívali argentinská tanga," směje se, když vzpomíná na své ostravské stopy.

Jedním z jeho prvních filmů byla kultovní parodie Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii. Ten ale natáčel ještě v Praze během studií na DAMU.

"Můj táta byl Ostravák a maminka Břeclavačka, jako mladí se setkali u Bati ve Zlíně a založili rodinu. Dědeček, od táty táta, byl Ostravák, a ještě dodnes jezdím kolem jeho baráku, který postavil pod Hulváckým kopcem," říká Miroslav Rataj.

Tehdy byla Ostrava pro něj, coby malého kluka, něco voňavého. To sem jezdil za babičkou a za dědou. "Děda byl důlní tesař, měl dílnu. Měli zahradu a kousek od jejich domu, za tratí, byla chemička, ze které šel strašný smrad, ale mně to vonělo. To byla první polovina padesátých let," vzpomíná Miroslav Rataj.

Tramvaje, to byla v dětství má láska...

Velkou událostí pro sedmiletého chlapce byla tehdy jízda tramvají. "Pak byl pro mě svátek, když jsme s babičkou jeli do centra města, to ještě jezdila jednokolejka. Nahoře na Hulváckém kopci byla výhybka, směrem dolů do Poruby na ní nechávali jeden vlečňák a pak cestou zpět do centra ho zase připojili a jelo se – motorový vůz a dva vlečňáky. Rád jsem se na to díval. Jezdila také tramvaj Komárek, ta mě zaujala svým kovovým zvukem, protože jinak byly tramvaje dřevěné."

U Domu potravin v centru pak stávaly dlouhé vozy tramvaje do Bohumína. "Byla to úzkokolejka a tím jediným směrem jsem nejel, což nemohu dědovi odpustit, mně ty vozy připadaly jako z rychlíku," dodává Miroslav Rataj.

Po absolvování DAMU dostal umístěnku do divadla v Olomouci. Do Ostravy šel až v roce 1991, jako člen Národního divadla moravskoslezského. "Přišel jsem z Olomouce, kde mě tlačili do politických funkcí, ale díky bohu, že přišla nabídka z Ostravy a mohl jsem to zabalit," říká s úsměvem. Společně z Olomouce s ním také přišla jeho partnerka Anna Cónová.

On sám pak od roku 1972 začal spolupracovat s ostravskou televizí, se Svatoplukem Matyášem (jeho Ostravské stopy zde).

"Když Jiří Vrba točil Valašského vojvodu, obsadil mě do hlavní role. Točilo se pod Lysou horou a musel jsem se naučit jezdit na koni," vypráví Miroslav Rataj historku z natáčení.

Miroslav Rataj při premiéře hry Romance pro křídlovku 6. června 1998 v Národním...

Miroslav Rataj při premiéře hry Romance pro křídlovku 6. června 1998 v Národním divadle moravskoslezském.

Miroslav Rataj při děkovačce po divadelní hře Balada pro banditu.

Miroslav Rataj při děkovačce po divadelní hře Balada pro banditu.

Miroslav Rataj už velmi úspěšně odehrál čtyřiačtyřicet divadelních sezón.

Miroslav Rataj už velmi úspěšně odehrál čtyřiačtyřicet divadelních sezón.

 Dostal statného černého hřebce Brita, druhý kůň pro kolegu byla hnědá klisna Réva, bývalá mistryně republiky v překážkách, ale sem tam nezvladatelná i pro podkoní. "S Britem jsem se chtěl skamarádit. Pustili mě s ním samotného do lesa, pokoušel se mě očesat o větve stromů a posléze mi šlápl na nohu ve valašském krpci na asfaltu, takže mám na noze poněkud placatý prst. Ale točilo se. Na Lysé hoře jsem pak ale musel jezdit Révu, zvladatelná byla vždy jen v závěsu za Britem, který musel být mimo záběr, šlo to, ale stejně mě několikrát sundala, i když ji drželi podkoní."

Některé scény natáčeli také ve Visalajích. Nebylo to nic pohodlného. Na nohách krpce, bláto, zima. Při natáčení asistoval také policejní vlčák. "Už tehdy měl neuvěřitelnou cenu, stál asi padesát tisíc. Naučil se ctít mne jako svého pána, toho vlastního potom málem pokousal, když mu prokousnul plechový rukáv. Já u toho byl navíc s valaškou v ruce. Bylo to pěkné natáčení," vzpomíná Miroslav Rataj.

V Ostravě, v té mě už nic nepřekvapí

Ale zpátky k Ostravě. "Ostravu jsem měl za město, kam jsem nikdy nechtěl. Teď jsem ale rád, že jsem tady, mám tady výborné uplatnění, i když jako důchodce, v rozhlase i v televizi. Vždycky říkám proti Praze: díky bohu za Ostravu, je tady klid. Anička sice nadává na ovzduší, ale já jsem si zvykl," shrnuje své pocity.

Dnes už sice Miroslav Rataj tak často po Ostravě nechodí, ale oblíbil si park Komenského sady. "Občas jsme jezdili do Šilheřovic, ale pak nás tam honili, že se tam hraje golf a se psem tam nemůžeme. Také mám rád Klimkovice, okolí lázní..."

Miroslav Rataj nedá na Ostravu dopustit, vadí mu však megalomanské projekty a...

Miroslav Rataj nedá na Ostravu dopustit, vadí mu však megalomanské projekty a vylidněné centrum.

Ostrava je pro něj důvěrně známým místem. "Nic mě tady už nepřekvapí, akorát mám strach z různých lumpů a z fotbalových fanoušků, když jdou z Bazalů. A je mi líto, že se střed Ostravy vylidnil."

Pokud by měl srovnat Ostravu tehdejší a dnešní, tak především díky povědomí o její historii. "Díky Radku Lipusovi vznikl seriál Šumná města. V několika příbězích jsem měl i roličku. Zjistili jsme, že Ostrava není jen studené industriální město, ale že má své dějiny, historii a lepší se, roste do krásy v obnově starých domů. Škoda jen, že vedení radnice upřednostňuje megalomanské projekty a přitom jsou tady v centru krásné staré domy s historií – bohužel ale na spadnutí. Karolinu totiž nepotřebuju, stačí, když si mohu nakoupit něco na jídlo ve svém okolí," dodává Miroslav Rataj.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.