Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Drsná Ostrava má neskutečnou poetiku, popisuje Šmotek

  17:55aktualizováno  17:55
Herec René Šmotek je znám svými rolemi v ostravské Komorní scéně Aréna. Často ale také spolupracuje s filmaři a dokonce hrál také se známým francouzským hercem Gerardem Depardieu. Ostravu zná od poloviny 80. let, kdy se učil za natěrače. Jako učeň se vždy těšil na nákupy v Ostravici.

René Šmotek se při natáčení velkofilmu Balzac setkal s už legendárním francouzským hercem Gérardem Depardieu. | foto: Archiv René Šmotka

Goldbergovy variace, Utrpení knížete Šternenhocha nebo Láska jest hovadství – to všechno jedny z nejoblíbenějších inscenací herce Reného Šmotka, který momentálně exceluje se svými kolegy v Gogolových Hráčích. V Ostravě je doma od poloviny 80. let minulého století, kdy přijel za otcem z Valašska a už tady zůstal.

"Ostrava mi imponuje svou neskutečnou provokací. V pozitivním slova smyslu. Vytyčíte si nějaký cíl, za kterým jdete, splníte ho a Ostrava vám postaví na té cestě několik dalších cílů. Jde o neúnavný proces v životě ve městě. Zkrátka – Ostrava vám nedá vydechnout. Pozor na ni," vysvětluje herec.

Profil: René Šmotek

  • Kmenový herec oceňovaného divadelního souboru Komorní scéna Aréna se narodil 9. prosince v Bystřici pod Hostýnem. V patnácti letech odešel na učiliště do Ostravy.
  • Působení v amatérském souboru ho přivedlo na myšlenku jít studovat herectví na ostravskou konzervatoř. Byl přijat do třetího ročníku vedeného tehdejším ředitelem Divadla Petra Bezruče Otakarem Prajznerem. U Bezručů o dva roky později získal angažmá.
  • Když se v roce 1993 zakládala Komorní scéna Aréna, přijal nabídku Pavla Cisovského.
  • Filmoví diváci jej mohou znát například z historické filmu Balzac, z dramat Tři sezony v pekle, Sedm dní hříchu a řady dalších. Často se objevoval v televizním seriálu Radovana Lipuse Šumné stopy a také propůjčil svůj hlas Ostravaku Ostravskému na audionahrávce z roku 2005.

Třeba České Budějovice jsou historicky podle něj také velmi krásné město, ale chybí mu měšťanské domy z období průmyslového boomu. "Pak si uvědomme, jak jsme nadávali Aleši Najbrtovi za tři vykřičníky (autor loga Ostrava!!!, pozn. red.). Ale to není nesmyslné. Naopak, udělal geniální věc, Ostrava dává vykřičníky všem lidem: Pozor na nás, my jsme Ostrava!" říká René Šmotek.

Na klíč, jak prožít Ostravu, jej přivedl režisér Radovan Lipus. "Ukázal mi, že Ostrava má ve své černotě a drsnotě neskutečnou poetiku. Stačí se do Ostravy ponořit a ono to pak samo vypluje. Nevím, jestli to člověk vůbec může najít, ale spíše si to najde toho člověka," dodává.

Sounáležitost s Ostravou pak zjistil v době, kdy začala vznikat Komorní scéna Aréna, a když se připravovala již legendární inscenace Průběžná O(s)trava krve. "Olda Matušínský nám vysvětloval, že na Hranečníku už se mluví jinak než v centru Ostravy nebo v Přívoze. Polština, němčina a já nevím co všechno. Zjistil jsem, že Bezruč napsal i jiné básně než donekonečna omílané Slezské písně a také jsem si uvědomil fakt, že existují Petr Hruška, Jan Balabán."

Do Ostravy přišel Šmotek v roce 1985. Tři roky byl na učilišti, jeho otec pracoval v hutních montážích a René se šel učit řemeslo malíř-natěrač. "Bydlel jsem na SOU strojírenském ve Vítkovicích, což byl kolos, aby všechny nějak zaměstnali, bylo tam úplně všechno, dechovka, bigbítová kapela, taneční soubor a dvě divadla: Divadlo poezie, které vedla Hana Dluhošová, a pak divadlo, kde jsme hráli hry Pavla Cisovského. Třeba Proto, která navazovala na tehdy známý film Proč?, v níž jsme řešili situaci, co hrdiny filmu vedlo k pobuřujícím činům."

René Šmotek (vlevo) s Igorem Barešem ve snímku Sedm dní hříchu.

René Šmotek (vlevo) s Igorem Barešem ve snímku Sedm dní hříchu.

René Šmotek (vpravo) s Igorem Chmelou při práci na seriálu Kozy léčí.

René Šmotek (vpravo) s Igorem Chmelou při práci na seriálu Kozy léčí.

Z téže doby se mu vybavují také nákupy v centru města. "Vždycky jsme měli na internátu od 16 do 18 hodin vycházky a s velkým nadšením jsme vždy jeli tramvají z Hrabůvky do centra. Za okny červená nádherná budova Karolíny, ještě byla natažena lana s vozíčky, co převážely uhlí. Čekaly nás dva nádherné domy Prior – dnešní Laso a pak Ostravica, nádherná budova. Hledali jsme, co bychom si tam zrovna koupili. Dnes se Ostrava změnila a je otázka, jestli k lepšímu. Místo toho, aby její představitelé vycházeli z podstaty města, tak jako by ji chtěli zlikvidovat a zrušit. Ono to asi ale nepůjde, je zažraná v průmyslu, v hutích v té zemi," dodává René Šmotek.

Zároveň připomíná, proč musely zmizet některé symboly města – jako třeba těžní věže ale také kulturní instituce.

"Na Dole Jeremenko byl slavný divadelní soubor, dnes se tam prodávají sekačky. Vím, že se není možno uživit, ale kde jsou ty prostory, proč nejsou využity? Proč je likvidovat? Vím, že mi všichni odpoví, kde na to vezmeme? Ano, ale na druhou stranu, co všechno se prošustrovalo. Vždyť centrum upadá. Domy ze 30. let nám zanechala minulá generace jako architektonický skvost. Nabízí se otázka, zda Nová Karolína je architektonický skvost a co vlastně my zanecháme svým potomkům? Železobetonové krychle? Jako by dnešní doba neměla navíc a je to škoda. Myšlenkový potenciál tady přece je, mladí umělci jsou všude, ale to asi nestačí."







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.