Na Adama Sikoru udělala Dolní oblast Vítkovice velký dojem. A celou Ostravu...

Na Adama Sikoru udělala Dolní oblast Vítkovice velký dojem. A celou Ostravu označil za významné místo kultury. | foto: Petr Topič, MAFRA

Ostravské stopy: Hranice byla střežená jako s USA, vzpomíná Sikora

  • 0
O Česku, Těšínsku i o Ostravě vypráví v dalším díle seriálu MF DNES a IDNES.cz Ostravské stopy špičkový polský kameraman Adam Sikora, který spolupracoval s nejlepšími světovými režiséry.

Za totality jej od Ostravy oddělovala střežená hranice, posléze vše napravila Stodolní, nakonec měl v Dolní oblasti natáčet film, ale nic z toho nebylo.

Světoznámý polský kameraman Adam Sikora je držitelem Českého lva za kriminální retrodrama Ve stínu. Pochází z Mikołówa v Horním Slezsku, a přestože natáčel zejména s polskými tvůrci, také v českém filmu se pohybuje suverénně. Kromě zmíněného titulu Davida Ondříčka se za kamerou objevil v oceňovaném snímku Já, Olga Hepnarová.

Slezsko, potažmo zdejší region, jsou mu velmi blízké, přitom byly doby, kdy překročit hranici mezi Polskem a Českem znamenalo hrozbu smrti zastřelením. Seděl na polské straně a přemýšlel, co se skrývá dál za obzorem. Ověřit si to mohl až o mnoho let později.

Adam Sikora

Slavný kameraman Adam Sikora se podílel například na filmech Angelus, Wojaczek, Mlýn a kříž, Čtyři noci s Annou. V roce 2012 si jej ke spolupráci vybral David Ondříček při natáčení dramatu Ve stínu.

Ostrava se pro Sikoru stala nejprve zakázaným městem za státní hranicí. Dnes ji vnímá jako klíčové místo české kultury, měl v ní i natáčet film. Už dříve ji poznal díky kontaktům s básnickou skupinou Na divoko.

Nedávno byl hostem mezinárodního filmového festivalu Kino na hranici v polském Těšíně a Českém Těšíně. Pravidelně se sem vrací, aby prezentoval své filmy.

V Ostravě byl naposledy loni, kdy se stal členem poroty festivalu Ostrava Kamera Oko. Před týdnem jej mohli potkat návštěvníci těšínského festivalu Kino na hranici, kde představil své nejnovější dílo, dokonce jako výtvarník i režisér. Vrací se sem pravidelně.

Sikora studoval v Těšíně

„Jsem tady už tak trochu doma. Nedávno jsem objevil starou fotografii, kde sedím na schodech kašny, která se nachází na náměstí v polském Těšíně. Dnes tady vidíte lavičky, ale tehdy ještě nebyly. Psal se rok 1980 a já nosil dlouhé vlasy jako hipík. Studoval jsem tady na univerzitě, která je dost dobrá a také tehdy měla své jméno. Navštěvoval jsem umělecký obor věnovaný plastické tvorbě. Já tehdy maloval a to byla má první škola. Nedokončil jsem ji, protože na mě byla těžká. Následovalo mé poznání, že jsem už hotový umělec. Usoudil jsem, že nepotřebuji žádných škol, a odjel jsem odtud,“ vypráví Adam Sikora.

Studentský život v polském Těšíně prý byl hodně intenzivní. „Až na to, že kampus je za městem, a tak jsme se do něj až tolik nedostali, všechny radovánky se tak odehrávaly na koleji. Přesto se na blízkém kopci nacházel starý rakousko-uherský podnik, kam jsme chodili na bar. Pamatoval Franze Josefa a stavovali se v něm především formani. My jsme do něj chodili s baňkami od světel, do kterých nám čepovali pivo, a pak jsme si je nosili do školy,“ vzpomíná slavný kameraman.

Dostat se na druhou stranu hranice, do Československa, pro něj bylo tehdy nemyslitelné. „Hranice byla tak ostře střežená, že bylo nebezpečné se k ní už jen přiblížit. Bylo to zvláštní, protože se nacházela mezi dvěma státy, které spolu přece měly přátelské úmysly. Její ostraha přitom byla taková, jako kdyby Polsko sousedilo s USA,“ usmívá se.

Jaké magické místo leží za kopcem? Třinec

Chuť poznat Česko v něm bujela i díky rodinným vztahům. „Mé dětství bylo neobvyklé, protože můj dědeček bydlel v Jistebné. Takže jsem celé prázdniny trávil v bezprostřední blízkosti česko-polské hranice. Nebylo vůbec myslitelné se k ní dostat. Na obzoru byl vidět kopec a za ním se nacházelo kdoví co. Vždycky jsem si představoval, že se za ním skrývá nějaké magické místo, nezvyklá krajina. Po letech se ale nakonec ukázalo, že se tam rozkládá Třinec,“ směje se Sikora.

Adam Sikora s Ivanou Chýlkovou v roce 2013 po převzetí Ceny filmové kritiky za nejlepší kameru ve filmu Ve stínu.

Do světa vyjel začátkem 90. let. Poznal Prahu, kde pracoval s Davidem Ondříčkem. Stal se proti své vůli fanouškem hokeje a fotbalu, protože jej k němu přivedli právě Češi. Seznámil se ale také s Ostravou. „Ostrava byla blíže než Praha a také začala žít ze slávy Stodolní ulice, kam jsme často vyjížděli. Jsem z polského Mikołówa, odkud pocházel velký básník Rafal Wojaczek. Tady jsem se spřátelil s místními básníky, kteří mají blízké kontakty s ostravskými kolegy, společně jsme za nimi jezdili. Takže tento kontakt vedl k mému seznámení se s Ostravou,“ říká známý filmař.

Ostrava je významným místem kultury, říká kameraman

V Ostravě měl natáčet dokonce celovečerní film. „Účastnil jsem se tady dokumentačních obhlídek. Poznal jsem tak po Stodolní ulici také průmyslovou část města. Bohužel film se nakonec nepodařilo realizovat, což je škoda, scénář vypadal velmi zajímavě,“ říká Sikora.

„Jako člen poroty na festivalu Ostrava Kamera Oko jsem pak měl možnost poznat fantastickou ostravskou architekturu, která je nezvyklá, plná secese. Nevím, jestli se na světě dá najít druhé takové město. Velký dojem na mě udělala rekonstruovaná průmyslová část Dolní Vítkovice, kterou jsem poznal ještě jako továrnu a najednou se z ní stal objekt určený k uměleckým záměrům,“ svěřuje se Adam Sikora se svými dojmy.

Ostrava se podle něj stala důležitou metropolí. „Myslím si, že Ostrava je významným místem české kultury. Je to podobné jako průmyslová oblast u Katovic.“