Frýdecko-místecký rodák se v roce 1989 do hornické metropole vypravil na studia. „Zhruba první čtyři roky jsem na ostravskou konzervatoř každodenně dojížděl vlakem, takže město jsem víceméně znal pouze od vlakového nádraží Ostrava-střed pěšky směrem na konzervatoř,“ vzpomíná klarinetista a dodává, že škola tenkrát sídlila v Hrabákově ulici nedaleko hornické průmyslovky.
„Současná Ostrava je s tou původní nezaměnitelná. Nenapadlo by mě ani ve snu srovnávat dnešní Ostravu s tím, co jsem znal před lety. Dnes vnímám Ostravu jako moderní a rychle se měnící evropské město s mimořádným potenciálem, který by však bylo zapotřebí adekvátním způsobem uchytit a systematicky s ním pracovat,“ míní.
Profil: IGOR FRANTIŠÁK
|
„Naštěstí pro město už dávno není typická těžba uhlí a plné tramvaje upracovaných horníků, které by se mi s vyslovením slova Ostrava mohly vybavit. Osobně se cítím být Ostravákem v pravém smyslu. Přes všechny problémy spojené především se znečištěným vzduchem a častými inverzemi je Ostrava mým skutečným domovem a je mi zde upřímně dobře.“
Oázou kavárna u Sýkoráku
Protože se Igor Františák dlouhodobě pohybuje v centru Ostravy, což je dáno tím, že vyučuje na Fakultě umění Ostravské univerzity, díky spolupráci s Českým rozhlasem vítá i možnost vyrazit mimo město.
„Nemám příliš prostoru na relax, a pokud se přesto nějaká ta chvilička najde, raději uteču z města ven. A pokud zůstávám v centru města, tak je mou malou oázou kavárna nacházející se nedaleko Sýkorova mostu.“
Ostravu ale stále objevuje a z jeho pohledu tak získává nové perspektivy. „Musím se ale přiznat: přestože se považuji za ostravského patriota, dostal jsem se na ostravskou radniční věž poprvé teprve před několika týdny a byl jsem naprosto okouzlen, jaký nádherný výhled na celou Ostravu a Beskydy máme. Z té výšky je vnímání města značně odlišné od toho, co každodenně zažíváme tady dole,“ dodává.
Rovněž z nedávné doby jsou jeho vzpomínky na setkání s kolegy v legendární restauraci U Köhlera v Janáčkově ulici. „Podle mého názoru tam vaří skvěle, což bylo ideální v okamžiku, když se do Ostravy sjeli vynikající klarinetisti z nejrůznějších zemí světa, aby byli účastni vůbec prvního českého klarinetového kongresu, který se v Ostravě konal,“ přibližuje další ze svých kulturních aktivit, kterým se věnuje.
Ostraváci jsou rázovití, ale také velmi pracovití
„Jen je potřeba zabezpečit následný rozvoj a systematicky podporovat organizátory podobných akcí, kteří často pracují s ukrutně podfinancovanými rozpočty. Jako důležitou vnímám také prezentaci ‚skutečného umění‘ směrem k Ostravanům. Pokud se chceme společně podílet na rozvoji Ostravy, je nezbytné, aby její občané měli důvod zde zůstávat, a to nejen kvůli pohodlí velkoměsta s obrovským množstvím obchoďáků, ale také pro jeho klady, mezi které bezpochyby patří kvalitní zaměstnání, vzdělání, kultura, sport a tím také plnohodnotný společenský život,“ vysvětluje.
Přes všechna případná negativa je ale pro Ostravany podle Igora Františáka charakteristická pracovitost. „A to i ve smyslu kraje svérázného a rázovitého, jak to zpívá Jarek Nohavica. V posledních letech totiž prošla Ostrava skutečně neuvěřitelným rozvojem a vznikla zde také řada skvělých kulturních projektů, které výrazným způsobem prezentují Ostravu i daleko za hranicemi našeho regionu. Je to hodnota, kterou sice nelze přesně změřit a vyčíslit, ale která má mimořádný význam a dopad na kvalitu života,“ dodává na závěr uznávaný klarinetista.
