Ondřej Malý s Českým lvem za hlavní roli ve filmu Pouta | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Ostravské stopy: Dětství Ondřeje Malého, to byly čmoudy i turisťák

  • 1
Zlý estébák nemohl získat lepší průpravu než v drsném městě. Přesto na Ostravu zdejší rodák, herec Ondřej Malý, který exceloval v hlavního roli filmovém dramatu Pouta, nevzpomíná jako na město děsu. Při vyprávění o dětství si vybavuje vůně z ostravských divadel, ale třeba i Černou louku, kam běhal jako kluk za maminkou.

Na první pohled působí nenápadně, při rozhovoru se ale čile rozpovídá a hýří historkami. Těžko uvěřit, že by mohl být představitelem jedné z nejdémoničtějších postav porevoluční kinematografie.

Role psychicky narušeného příslušníka StB Antonína Rusnáka, hlavního hrdiny Pout, mu vynesla uznání kritiky i Českého lva. Cenná trofej v současnosti odpočívá v Ostravě v bytě jeho rodičů.

A s Ostravou jsou spojeny i jeho první herecké krůčky. Ještě v předškolním věku jej mohli vidět diváci v Divadle Petra Bezruče, kde také získal své první angažmá.

"Mých nástupů do Divadla Petra Bezruče bylo víc. Začínal jsem tam už jako děcko," vzpomíná Ondřej Malý a snaží si vybavit podrobnosti.

Čtěte příště

Čím je Ostrava pro básníka Petra Hrušku? Dozvíte se v neděli
21. října
.

"Moc si nepamatuju, ale myslím, že jednou z prvních inscenací, kde jsem hrál, byla asi Jitřní paní. Tu tehdy hrála paní Marie Viková, měla na sobě takové režné plátno. Ani nevím, o čem ta hra byla, ale vybavuju si intenzivní vůni líčidel, pudru. Byla celá nalíčená, taková na bílo. Nevím, kolik mi tehdy bylo, čtyři pět roků. Neuměl jsem pořádně číst a maminka mě učila text."

Ondřej Malý

  • Narodil se 19. ledna 1966 v Ostravě. Už ve čtyřech letech občas účinkoval v divadle.
  • Po absolvování ostravské konzervatoře studoval herectví na Emmerson College v Londýně.
  • Působil v Divadle Petra Bezruče, překládal, daboval. Byl i vlekařem na Pradědu.
  • Od r. 1997 je v angažmá v Klicperově divadle. Jako dítě si zahrál v seriálu Přátelé Zeleného údolí. Pak ve filmu Fontána pre Zuzanu (1985) či třeba Mrtvej brouk (1998). Za roli v Poutech (2009) má Českého lva.

Další dětská vzpomínka se váže k vůním chlapského světa. "Potom si vzpomínám na Barona Prášila, toho hrál pan Šulc, ten zase voněl Amforou - tabákem, byl náruživý lulkař. Nevím, po čem voní Amfora, ale jsem si stoprocentně jistý, že kdybych to ucítil, tak řeknu, jo, to je ono," rozhodně tvrdí Ondřej Malý.

Divadlo ve věku dítěte se malému herci zadřelo hluboko pod kůži. I díky tomu, že jeho tatínek, herec Stanislav Malý, působil v tehdejším Státním divadle.

Macocha a Mont Blanc v jednom

"Dítě svět divadla vnímá daleko intenzivněji, je to pro ně všechno velké. Propadliště, to je Macocha a provaziště Mont Blanc. Herci jsou velcí, ty pachy, takovéto detaily, ale o čem ta hra byla?" usmívá se Malý. V paměti mu ale neutkvělo pouze divadlo.

"Dětství v Ostravě je pro mě spojeno s výstavami na Černé louce, kde pracovala maminka, tam jsem byl pečený vařený. Divadlo loutek, Divadlo Jiřího Myrona, kino Vesmír, oranžové čmoudíky z komínů a pánové, co chodili s augenráfkama pod očima. A taky jsem chodil do turistického oddílu. Málo se to ví, ale když se zakázal skauting, tak v Ostravě byl neskutečný počet oddílů, které byly vedeny ve skautském duchu, ale byly to takzvané pionýrské turistické oddíly," vzpomíná Malý. Průvodcem mu byl komiks Rychlé šípy, který mohl v Ostravě vycházet.

V roli herce Hendrika Höfgena v dramatu Mefisto.

Coby Agent StB Antonín ve filmu Pouta.

Jako univerzitní profesor ve hře Akvabely.

"Ostrava je Ostravou tím, jak tady lidé dokážou být syroví," shrnuje svou životní zkušenost a hned ji ilustruje velmi živou vzpomínkou: "Jednou jedu tramvají se zlomenou nohou a berle nebyly vidět. Chlapi jeli ze šichty, nastoupili a chtěli si sednout: 'Tak co je ty cype mlady, vstavej.' Pak uviděli berle, moji nohu - 'Ježiš, ty si č...k mlady, tak co neřekneš, že si chromy, seď, seď mlady, ja du jinam.'" To prý je přesně Ostrava.

"Když sem přijede někdo, kdo na to není zvyklý, tak je to šok, po tom se mi trošičku stýská, že to není takový ten úsměv a pardon, pardon," sugestivně dodává herec Ondřej Malý.