Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Éra kabaretů začala na Slezské, líčí Pavel Cisovský

  17:55aktualizováno  17:55
"Nejraději vzpomínám na 60. léta, Ostrava se uvolnila," říká zakladatel Komorní scény Aréna Pavel Cisovský, který nedávno oslavil sedmdesátku. Nyní hraje v inscenaci Hráči v divadle.

"Nikdy jsem nechtěl Ostravu opustit. Jsem člověk, který má rád své jistoty," říká zakladatel Komorní scény Aréna Pavel Cisovský. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pavel Cisovský se v 70. letech v dnes už bývalém Divadle hudby rozhodoval, jaké pořady bude režírovat, a také zde posléze založil nejmenší ostravské profesionální divadlo – Komorní scénu Aréna.

Komorní scéna Aréna slaví uznání nejen u publika v Ostravě, ale také na zájezdech v Praze.

"Hráli jsme v Divadle komedie Hráče, překvapilo nás, že byl plný sál. A ohlas? Byl upřímný a dlouhý, bylo to fajn," říká režisér a herec Pavel Cisovský.

Profil: Pavel Cisovský

  • Jedna z nejvýraznějších osobností českého porevolučního divadla. Narodil se 24. října 1943 ve Vratimově.
  • Jako režisér a dramaturg v 80. letech minulého století v tehdejším Divadle hudby pomýšlel na založení profesionálního divadelního souboru. To se mu oficiálně podařilo záhy po revoluci, kdy vzniká Komorní scéna Aréna.
  • Tehdy mu sice řada kolegů moc nevěřila, ale dnes je to jedno z nejlepších profesionálních komorních divadel v Česku.

Narodil se ve Vratimově. "Takže jsem Ostravák. Maminka byla z Vratimova a otec z Frýdlantu nad Ostravicí, takže lašská rodina. Od roku 1945 jsme bydleli na Chelčického ulici, u restaurace Baník," vypráví.

O tom, že by se z města odstěhoval někam jinam, prý nikdy nepřemýšlel. "Nikdy jsem nechtěl Ostravu opustit, jsem člověk, který má rád své jistoty, město znám dopodrobna, původně tady bylo 35 tisíc obyvatel, teď jich je 330 tisíc."

Co se týká jednotlivých dekád, které v Ostravě Pavel Cisovský prožil, tak nejraději vzpomíná na 60. léta. "Samozřejmě také proto, že jsem byl mladý, takže člověk byl v takovém tom dynamickém věku. Pak také nastalo jakési názorové uvolnění. V časopise Divadlo publikoval Škvorecký, začalo se hrát velice zajímavé divadlo. V Ostravě se najednou vyrojila velká spousta divadel malých forem. Což už dneska nikdo neví," vypráví Pavel Cisovský a hned uvádí pár příkladů.

Ostrava bývala epicentrem kabaretního umění

"Kačerovci u nás inscenovali první profesionální kabaret Štafle. Další bylo třeba Divadlo pod okapem, Divadélko pod okapem a potom Okap, kde začínal také Luděk Nekuda. Ale bylo jich kolem třiceti, samozřejmě nejrůznější kvality."

Ostrava jako epicentrum kabaretního umění – zní to až neuvěřitelně. "Vyšlo to z jedenáctiletky na Matiční, kde jsem také chodil do školy. Luděk Nekuda a jeho kamarádi byli o rok starší. Knižně byly vydány čtyři svazky textů Voskovce a Wericha, což pro nás bylo zjevení. Z gymplu šli na báňskou, ale protože neměli technické mozky, přešli na pedagogickou fakultu a tam hráli kabaret, což mělo neskutečný tah. Nejdříve začali na kolejích na Slezské. Všichni jsme se znali," pokračuje Pavel Cisovský.

Zakladatel Komorní scény Aréna Pavel Cisovský.

Zakladatel Komorní scény Aréna Pavel Cisovský.

Záběr ze hry Hráči v podání Komorní scény Aréna

Záběr ze hry Hráči v podání Komorní scény Aréna

Inscenace Tomáše Vůjtka S nadějí i bez ní, kterou uvedla Komorní scéna Aréna,

Inscenace Tomáše Vůjtka S nadějí i bez ní.

Přesto vzápětí dokáže říci zcela svým osobitým způsobem a smyslem pro humor, že: "Divadlu dodneška nerozumím, ale vždy mě lákalo. Chodil jsem na všechno možné. Viděl jsem Divadlo za branou, na štacích nebo v Praze. Kačerovci hráli ještě v 65. roce Cyrana s Františkem Husákem."

Pavel Cisovský se k divadelní režii dostal již jako student na počátku 60. let.

"Poprvé jsem režíroval kolem roku 1963, byli to angličtí autoři, takzvané divadlo kuchyňského dřezu, jak se tehdy říkalo, Billy Lhář. Na pedagogické fakultě, ta měla tři studentské soubory, jeden byl Okap a pak další dva. Jedni hráli Voskovce a Wericha: Si pořádně zařádit. Kromě Okapu jsme si ale neříkali nijak, nemysleli jsme na to. Hrávalo se v aule. Někdy se zkoušelo u starých Bezručů a pak nám pronajímali sál v kulturním domě na Hlubině. Dělnické domy měly krásné sály, pro tancovačky. Teď je to tuším namalováno na červeno a prodávají tam armatury. Billy Lhář měl asi deset repríz."

"Chodili jsme i do kina Oko. Dnes je tam nějaká trafostanice"

Když si vzpomene na vliv anglické dramatiky a pojem "kuchyňský dřez", automaticky se mu vybaví slavný ostravský rodák Karel Reisz, který toto téma natáčel ve Velké Británii.

"Bylo to tehdy populární, k nám se žánr kuchyňského dramatu dostal přes filmy Osamělost přespolního běžce, Kapka medu, V sobotu večer, v neděli ráno. Bylo to zjevení, něco jako italský neorealismus. Člověk koukal, že i tak se to dá dělat," říká s velkým zaujetím Pavel Cisovský a vzpomíná i na kina, která už zanikla.

"Chodili jsme do Elektry, do Vesmíru a kina Oko, kde je dnes nějaká trafostanice. To byla krása, byly tam lóže jako stará kupé ve vlaku. Krása, zvláštní zajímavá atmosféra... Kino Alfa, později Družba a nyní tuším erotické pomůcky. Také krásné kino. Po devadesátém roce tam bylo snad první peep show v Ostravě," nezapomene Pavel Cisovský upozornit na porevoluční společenskou proměnu hodnot.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.