Režisér Zdeněk Troška přijel do Ostravy na promítání svého nového snímku Babovřesky, spojenému s besedou s diváky. Nešetřil ani obdivem k moravskoslezskému regionu. Rád by tady někdy v budoucnu natočil některý ze svých snímků.
Profil: Zdeněk TroškaZnámý režisér se narodil 18. května 1953 v jihočeských Hošticích u Volyně , kam později zasadil děj známé komediální trilogie Slunce, seno a.... Střední školu absolvoval ve francouzském Dijonu, v Československu poté vystudoval pražskou FAMU - obor filmová a televizní režie. První jeho film Bota jménem Melichar z roku 1983 získal mnoho mezinárodních ocenění. Kromě bláznivých komedií typu Slunce, seno... nebo Kameňák režíroval i pohádky, například příběhy O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna ze mlejna a Nejkrásnější hádanka Ve své filmotéce ale má také historické drama Poklad hraběte Chamaré i hudební snímek Mňága-Happy End. Pro televizi připravil řadu snímků, ponejvíce hudebních, na scéně Národního divadla inscenoval například Verdiho operu Don Carlos. Podílel se i na vzniku muzikálů. Nejnověji začala kina promítat Troškovu komedii Babovřesky. |
"S Ostravou mám spojený velký společenský zážitek ve Stodolní ulici. Bylo to, tuším, během projekce Kameňáku. Po skončení besedy jsme zamířili do jednoho z klubů ve Stodolní, ale byl tak takový hluk, že jsme jej zase museli záhy opustit. Pak jsme ale zůstali v podniku jménem Kartáč a tam nás tak královsky pohostili, že jsme se vydrželi bavit až do pozdních nočních hodin," vzpomíná úspěšný režisér pohádek a komedií.
Okolo Ostravy je mnoho romantických míst
Z Ostravy má rád zejména její okolí a půvabnou přírodu. "Příroda v okolí Ostravy je opravdu moc krásná, máte tady spoustu romantických míst, hradů, zámků. Všechno jsem procestoval, dokonce si vedu svůj osobní katalog míst, která fotografuji a pak si je zakládám do soukromé databáze, archivu fotografií. Pokud se jich sejde hodně pohromadě, tak je to dobrý impuls pro natočení filmu. Dnes, když je všechno tak drahé, vyžadují producenti, abychom natáčeli všechny lokace, pokud možno, co nejblíže u sebe," vysvětlil Troška.
Režisér už zvažuje další film, který by možná mohl zasadit do okolí Ostravy. "Momentálně se znovu vracím k možnosti natočit adaptaci Čachtické paní, ale opravdu tak, jak ji napsal Jožo Nižnánský. To znamená romantický příběh s hororovými prvky. Jako koprodukce se Slovenskem nebo Polskem. A navíc je pro mne stále otevřeno téma lidových krváků, které mě fascinují a dokážu si je představit dokonce i jako televizní seriál na pokračování," prozradil Troška.
Ostravu má v paměti spojenou také právě díky lidovým krvákům, které v ní před válkou vycházely. "Třeba Cirkusová příšera od autora skrývajícího se pod pseudonymem Fred Stolský, báječný román, který moc dobře znám, vyšel v Ostravě-Hulvákách. Nebo romány na pokračování od Slávy Václava Jelínka, krále prvorepublikového braku. Ale více mě zajímají ještě ty starší z 19. století," říká Zdeněk Troška, který je vášnivým sběratelem lidových románů.
Zdeněk Troška si umí užívat života.
Režisér při natáčení zatím posledního filmu Babovřesky.
Zdeněk Troška je pro každou recesi.
"Skutečně je čtu po nocích a lituji, že jich řada nejde sehnat, nebaví mě číst je po knihovnách, ale rád si je vypůjčím a pročítám v klidu domova. Po řadě z nich marně pátrám, pokud ví někdo o titulech jako Erika, lesní princezna nebo Tajemství klášterní hrobky nebo Mlýn na lesní samotě, musí mi pomoct," říká režisér.
Svět krvavých románů je pro něj předchůdcem televizních seriálů. Také ony totiž vycházely v sešitech na pokračování a jejich děj vždy v tom nejnapínavějším končil. Před válkou je tiskli skutečně i v Ostravě. Pověstným bylo právě nakladatelství Svět sídlící v Ostravě-Hulvákách. Bohužel nic bližšího se o jeho produkci a zázemí do současnosti nezachovalo. Snad že by Zdeněk Troška měl štěstí realizovat svůj plánovaný krvák v Ostravě a pokusil se vypátrat více.
"Novinový papír byl ale tak nekvalitní, že se za ta léta rozsypal, bohužel někteří majitelé tyto skvosty vyhazují do popelnice," dodává Troška.
