Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Veronika Žilková miluje drsnou povahu Ostravy

  14:09aktualizováno  14:09
"Všechno propil a na zbytek spadla bomba," vzpomíná herečka Veronika Žilková na ostravské působení svého dědečka. Do Ostravy se mohla později sama vrátit, režisér Jan Kačer jí zde v roce 1985 nabízel angažmá.

Veronika Žilková ukazuje při návštěvě Ostravy místo, kde žila její babička. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Když 29. srpna 1944 shodili na Ostravu Spojenci bomby, jedna z nich zasáhla dům za katedrálou Božského Spasitele.

Nacházel se v něm obchod Vlna Žilka a provozoval jej dědeček známé herečky Veroniky Žilkové.

"Dvě bomby shodili na Ostravu, jedna z nich spadla na náš obchod. Zůstala po něm díra a díra se v restituci nevrací," konstatovala věcně paní Veronika při návštěvě Ostravy se slavnou inscenací Kukura z Činoherního klubu během festivalu Dream Factory.

Fakta

Veronika Žilková

  • Přední česká herečka se narodila 16. října 1961 v Praze do umělecké rodiny flétnisty, pedagoga a profesora Václava Žilky (1924–2007).
  • Již od dětství byla členkou souboru Chorea Bohemica, po absolvování DAMU působila v různých českých divadlech.
  • Televizním divákům je známa kromě seriálů také účinkováním v humoristickém pořadu TV Nova Tele Tele.
  • V roce 2008 se provdala za Martina Stropnického, tehdy herce a režiséra Vinohradského divadla.
  • Je držitelkou ocenění Český lev za vedlejší roli v českém filmu Zapomenuté světlo z roku 1996.
  • K dalším jejím významným filmům patří například Mág, Otesánek nebo Lev s bílou hřívou.

Ráda na nepříliš známou ostravskou kapitolu své rodinné historie zavzpomínala a fotografovi pohotově zapózovala u zábradlí před Divadlem Petra Bezruče.

"Obchod vlastnil dědeček, jeden z osmi bratrů, a také největší flamendr. Asi po něm je moje dcera Agáta, všechno propil a na zbytek spadla bomba."

"Tak tam bydlela má babička," ukazuje herečka na řadu panelových domů nacházejících se za nedostavěným skeletem naproti Kulturnímu domu města Ostrava.

"A tady u divadla byl plot, kde jsme si jako děti hrály. Naše rodina vlastnila také grunt, na kterém se nyní nachází Městská nemocnice Fifejdy," vypravuje s nadšením.

Ačkoliv se Veronika Žilková narodila v Praze, Ostravu zná velmi dobře.

"Každý rok jsme vždy v létě sbalili kufry a jeli navštívit babičku. Přišla o nohu a já jsem s ní trávila prázdniny. Byla s ní velká legrace, protože když ji umělá noha přišla poštou, tak mi ji pak půjčovala na hraní," říká známá herečka.

Diváci ji mohou znát z řady filmových i televizních rolí, jednou z nejzajímavějších je nepochybně ta ze surrealistického hororu Otesánek od Jana Švankmajera.

Scéna s umělou nohou jako by vypadla z podobné fantaskní poetiky. "S kamarády jsme si ji připnuli a skákali po zahradě. Babička jezdila na invalidním vozíku a říkávala: Jsem tak šťastná, že jsem na vozíku, nemusím už nikomu pomáhat."

Babička také hodně četla, poslouchala rádio Vídeň. Veronika byla od deseti let zvyklá cestovat a babičce také pomáhala.

"Babička byla ostravská intelektuálka, a neuměla nic, byla napůl Němka, pocházela z Hlavnice. Když na to přišlo, tak třeba tři dny nepromluvila česky."

Rodina Žilků je s Ostravou spjata i ve velmi dávné minulosti.

"Jeden z našich pra pra předků je podepsán na zakládající listině Ostravy. Mám kopii od jednoho kronikáře. Cca 1546, jsou to zřejmě stavovské listiny," vysvětluje Veronika Žilková.

V knize Dějiny Ostravy ale o žádném Žilkovi není ani slovo.

Činoherní klub, Praha - Martin Čičvák: Kukura. Na snímku Veronika Žilková coby

S hrou pražského Činoherního klubu Kukura přijela Veronika Žilková do Ostravy.

"Víte jak to je s dějinami, vždy jsou po nějaké linii, za bolševika jsme byli na indexu, můj tatínek byl katolík. Tatínek velmi schraňoval všechny dokumenty. Vzpomínal třeba, když s maminkou jeli tramvají, a přistoupil Janáček a maminka říkala, pojď si přesednout, to je ten divný člověk, ten Janáček. Od té doby si ho zamiloval."

Jak už to tak bývá, mnohé vzácné dokumenty skončily v nenávratnu. "Měla jsme například korespondenci tatínka s Jaroslavem Seifertem, v antikvariátu mi řekli, že to nemá moc velkou cenu. Tak se mě to dotklo, že jsem všechno vyhodila do kontejneru a přestala jsem se zabývat historií."

V roce 1985 měla Veronika Žilková dokonce nabídku od Jana Kačera, aby přijala angažmá v ostravském Státním divadle, protože ale už čekala Agátu, rozhodla se odmítnout.

V opačném případě se mohla začít psát její ostravská herecká kapitola. "Ostravu mám ráda, vždycky jsme tady jezdila ráda na zájezdy. Kdybych bydlela v Anglii, tak bych bydlela v Liverpoolu, mám ráda drsné hornické prostředí. Jižní Morava, vínečko, to mě moc nebere," vyznává se Veronika Žilková.

K dalším jejím ostravským vzpomínkám patří například flám na Stodolní ulici nebo koupání v Ostravici.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.