Vladimíra Morávka provázela Ostrava v různých životních etapách, přičemž naposledy to bylo na festivalu Dream Factory, kde exceloval s divadelní inscenací Tango Macabre. Už v 90. letech však našel útočiště v Divadle Petra Bezruče.
„Říká se, že Morávek přehání, ale já nevím proč. Někdo selže a jiný musí najít sílu ke vzkříšení,“ uvedl v areálu Dolu Hlubina krátce po skončení inscenace. Představení ho v průběhu nenechávalo klidným, a když chtěl v návalu emocí prchnout z industriální budovy, hlasitě jej zadržely zaseknuté plechové dveře.
Vladimír Morávek
|
„Když jsme sem přijeli, tento prostor mě naprosto uchvátil. Byla to jeho škaredost, která se však snaží být důstojná a najednou všechno legitimizuje. S Ostravou jsem vždy souzněl. Hned po škole, když mě poprvé vyhnali z Husy na provázku, jsem tady zkoušel v Divadle Petra Bezruče. Byly to inscenace Fimfárum, Na bazénu a Commedie dell arte s Ondřejem Malým, kterého jsem právě tady poznal a posléze jej pozval do Prahy,“ vzpomíná.
Zkoušky komedie na bazéně
Jeho vazba na sever Moravy je však ještě hlubší a vztahuje se k jeho rodinným vztahům. „Sestra mojí maminky bydlela v Havířově. Když tatínek umřel, mně bylo sedm let. V té době měl jediné auto v rodině strýček. Vždycky jsme jeli jejich trabantem, ale ještě před tím jsme museli vlakem do Ostravy, která v polovině 70. let byla strašně škaredá a plná tmy. Před nádražím stál trabant, kterým jsme pokračovali do Brna na hrob mého tatínka. Já jsem byl hrozně vděčný za jediného chlapa v rodině, a sice strýčka Baluna, že nás vedl k tomu, aby se tatínkovi dostalo zadostiučinění. Díky tomu mám Brno v paměti jako město chlapů, kdy se ukáže, že jakmile se něco urve z řetězu, tak ten chlap nastartuje auto a všechno zachrání,“ vysvětluje.
Nejsilnější Ostravskou stopou Vladimíra Morávka ovšem zůstává ta profesní. „Bylo to v polovině 90. let, Ostrava-Poruba, tam jsem vždycky vystupoval. Nebylo všechno ještě moc šťastně řešené, ale zajímavostí se stala skutečnost, že jsme mohli na jednom z ostravských bazénů zkoušet naši komedii. Provoz trval do desáté večer a my pak mohli pracovat a zůstat až do rána. Hořely tam svíčky a kluci chodili s holkama na skákací prkno. Kde tohle zažiješ? To můžeš prožít v Římě či v Neapoli a pak jen v Ostravě na bazéně. Kde jinde si můžeš užívat s nádhernými babami, protože město to posvětilo, neboť chce, aby to v Ostravě žilo,“ říká s úsměvem.
Miloš Forman bude ve spojení s Ostravou
Vedle divadla mu však na další poznávání města už nezbýval čas, což se změnilo až při jeho nedávné účasti na festivalu Dream Factory. „Jsem magor, v tom mají asi pravdu, pořád jsem trávil čas v divadle. Ale teď, když jsem měl volno, prošel jsem se po Stodolní a pak celý areál Dolu Hlubina a Dolní oblasti, který znám už z festivalu Colours of Ostrava. Je to jako když řeknete nějaké ženě, miluj mě, miluju tě. Chlap si musí troufnout říct, prosím, vyslov ano. V tomto směru mám pocit, že tohle v Ostravě důrazně umí. Ostraváci si tady umí říci: Ať jsme tu šťastní, ať je to tady hezké. To je ten důvod, proč se mi tady líbí, a vlastně mám moc rád jízdu ostravskými tramvajemi,“ popisuje.
Lásky jedné plavovlásky v podání divadla Husa na provázku
Jeden z největších ostravských projektů ho ovšem teprve čeká. Jsou to Lásky jedné plavovlásky, které budou ve speciálním tvaru nazkoušeny pro bývalý plynojem Gong. Bude to nejen vrchol festivalu Colours of Ostrava, ale také oslava kulatého výročí divadla Husa na provázku.
„Už nám volal Miloš Forman, že naše dohoda platí a že to udělá kvůli Ostravě a samozřejmě kvůli nám. Součástí představení bude přímý přenos s Milošem. Hrát začneme ve dvanáct hodin, přestávka bude v jednu hodinu, kdy bude tuším v New Yorku půl čtvrté ráno. Miloš Forman ale nepůjde spát, aby mohl divákům Colours of Ostrava vzkázat: Mám radost, že máte radost, že ten můj příběh o tom milování v Čechách se u vás hraje. A o tom divadlo je - aby permanentně prokazovalo, čím vlastně je. Co je to divadelní katarze, cesta ke světlu, prokazování někomu existence už jenom v tom, že mu udělá radost, když Miloš Forman někam ráno přes oceán vzkáže: Ahoj Ostravo!“
Může po tomto projektu Ostrava ještě dál směřovat Morávkovy kroky? „Do 31. prosince zůstávám šéfem v divadle. Provázek slaví padesát let od svého založení a tomu je všechno podřízeno. Rozhodl jsem se ale opustit Brno a postavit si dům stranou v Sudetech. Půl roku nebudu dělat nic a v září někde nastoupím. V úvahu připadají hned dvě inscenace, které spustíme, Václav Havel a Milan Kundera. Bude to v jednom divadle na severní Moravě. Ale zrovna tak to může být i úplně jinde,“ dodává.
