Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Ostravu doporučuji jako kulturní město, říká Otto M. Urban

  18:55aktualizováno  18:55
V pravidelném seriálu MF DNES a iDNES.cz Ostravské stopy popisují svůj vztah k moravskoslezské metropoli různé osobnosti. Dnes je to kunsthistorik a spisovatel Otto M. Urban. Měl k ní blízko už v dětství, otec pochází z nedalekého Bílovce na Novojičínsku.

Kunsthistorik a spisovatel Otto M. Urban patří k pravidelným hostům ostravské Fiducie. | foto: Archiv antikvariátu a klubu Fiducia

Badatel na poli symbolistního umění, kunsthistorik a spisovatel Otto M. Urban patří k pravidelným hostům ostravského klubu a antikvariátu Fiducia. Jednou ročně seznamuje jeho návštěvníky s výstavami na téma dekadence.

Jeho dlouholetý vztah k Ostravě se pak promítá zpětně do výstav, na kterých se Urban podílí. Ta nejrozsáhlejší, Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích, je v současnosti k vidění v Anežském klášteře v Praze. Ani na ní nechybí exponáty zapůjčené z Ostravy.

„Můj vztah k Ostravě hodnotím jako kladný. Můj otec se narodil nedaleko ní, v Bílovci. V dětství jsem každý víkend jezdil za babičkou a dědou a pravidelně jsme zavítali do Opavy nebo do Ostravy,“ vypravuje Otto Urban.

Profil: Otto M. Urban

Narodil se v roce 1967, je vedoucí katedry dějin a teorie umění na pražské Akademii výtvarných umění. Externě přednášel na School of the Art Institute of Chicago, University of Texas at Austin a New York University in Prague.

Doktorát z dějin umění a estetiky získal na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 2000. Od počátku 90. let se intenzivně věnuje studiu středoevropského symbolismu a zejména problematice dekadence.

Publikoval například monografie Karla Hlaváčka (2002), Alfreda Kubina (2003) a Edvarda Muncha (2007). Připravil také řadu výstav v České republice i v zahraničí, např. V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914 (Obecní dům, Praha 2006), Dekadence. Bohemian Lands (Hotel de Ville, Brusel, Musée Félicien Rops, Namur 2009).

Ostravská průmyslová aglomerace pro něj nikdy nebyla symbolem ponurosti, naopak ji vidí v pozitivních barvách. „Ostravu jsem nikdy nevnímal jako místo, které je ošklivé a nezajímavé, prostě jak se kolem ní objevují takováto klišé. Navíc jsme s otcem vždy v Ostravě navštívili antikvariát, takže jsem toto město vnímal vždy z blízké rodinné roviny,“ vysvětluje Urban.

Zajímavá novodobá historie

Otcovo zázemí mělo pro mladého znalce umění významný vliv. „Otec v ní znal kolegy historiky, takže Ostrava pro mne byla také místem, které mi je blízké intelektuálně. Jestli je v ní více památek z doby gotiky, nebo ne, to mě nikdy moc nezajímalo, protože na Ostravě byla vždy zajímavá novodobá historie, která mě zajímá i profesně, tedy 19. a 20. století,“ doplňuje kunsthistorik.

V prostoru nejen Ostravy, ale také severní Moravy a Slezska, se v této době už objevovali osobití, zajímaví autoři a z této doby existuje mnoho zajímavých kulturních počinů. A také je tu řada významných sběratelů umění.

„Ostrava je pro mne především prostor, který byl kulturou silně prodchnutý, a navíc měl velmi specifickou industriální rovinu. Bohužel za komunismu se potlačila umělecko-intelektuální část města a zůstala jen ta sociální,“ říká Urban.

Dobrým příkladem tvůrce, který se nechal uchvátit ostravskou industrií, může být například Jan Zrzavý. „Když jsem viděl od Jana Zrzavého obraz Haldy, tak jsem si říkal, co ho na tom zajímalo? Ale on to vlastně dělal ještě v jiné době, třeba ve 20. a 30. letech. Zaujala jej industriální poetika, kterou teprve až dnes znovuobjevujeme. Já ji navíc vnímám i díky tomu, že kousek od místa, kde bydlím, se nachází Kladno, což je také místo se ‚špatnou pověstí‘ a s Ostravou v něčem hodně podobné. Místo, které má malou historii a které se rozjelo až díky průmyslu, ale i tam žila řada zajímavých umělců.“

Urban: V Ostravě si se řadou lidí povídám na nejvyšší úrovni

Setkávání s Ostravou se pro Otto M. Urbana začalo v 90. letech proměňovat i v rámci profesionální činnosti. Od roku 1996 do ní jezdí na své každoroční přednášky o dekadentním a symbolistním umění a jeho významných tvůrcích. „Nejezdím někam, kde jsem cizinec, ale někam, kde mám své kořeny – nejen díky rodině, ale i intelektuálně. V Ostravě je celá řada lidí, se kterými si mohu povídat na nejvyšší úrovni.“

Ze svého pohledu vnímá Ostravu na rozdíl od Brna jako město, které nemá komplexy, které dokáže pochopit nebo pracovat se svou zvláštní poetikou, aniž by se podbízelo.

„Ostrava je velice zajímavé místo na vystavování. Ale není to až teď v poslední době. Mohu jmenovat klub Černý pavouk nebo klub Fiducia. Dohromady toto zázemí vytváří přehled významných špičkových českých umělců. Proto také do Ostravy vždy rád jezdím. A v případě, že jsem tady dva roky nebyl, tak jsem si na Ostravu každý rok vzpomněl a každý rok jsem si říkal, hm, to bych měl jet,“ usmívá se Otto Urban.

Pokud by měl tento vztah upřesnit, tak dodává: „Ostrava je pro mne seriózní prostor, ke kterému mám respekt a kterého si vážím. Pokud neberu Prahu, a měl bych někomu doporučit, jaké kulturní město v Česku je a kam by se měl zajet podívat, tak dlouhodobě všem říkám, jeďte do Ostravy. Ale ne až posledních pár let, kdy to je taková móda, ale už od 90. let. Nikdy se mi nestalo, že mi z těch lidí někdo zpětně řekl, poslal si mě do špatných míst. Naopak. Byli překvapeni, a když to řekli jiným Pražákům, tak ti si ťukali na hlavu a říkali, ne, jeď do Českého Krumlova, do Kutné Hory... Proč bys jel do Ostravy? Doporučoval jsem to ale lidem citlivým, bez předsudků, kteří se vraceli se silnými zážitky na pomezí osobních pocitů, umění a kultury. Návštěvu Ostravy nepovažovali za ztracený čas, ale naopak pobyt v ní byl pro ně obohacující zkušeností.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.