Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské univerzity zaostávají ve vědě, mají proto méně peněz

  12:55aktualizováno  12:55
Ostravské univerzity se dostaly do začarovaného kruhu. Ve vědeckém výzkumu znatelně zaostávají, proto od státu dostávají méně peněz než jiné prestižní vysoké školy. Jenže aby výzkum podpořily, potřebují právě větší přísun financí.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Podle Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace byla předloni Vysoká škola báňská třikrát horší než Vysoké učení technické v Brně a Ostravská univerzita dokonce pětkrát horší než Univerzita Palackého v Olomouci.

Články v uznávaných časopisech, patenty, odborné publikace. To vše u vědeckých institucí sleduje Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace. Sleduje i univerzity. Výsledky boduje. Univerzity v kraji zaostávají a jsou tak v bludném kruhu hledání peněz na vědecké projekty.

Proč ostravské univerzity pokulhávají

Vysoké školy v Moravskoslezském kraji se zpočátku více než vědeckým projektům věnovaly vzdělávání. Kvůli nižšímu bodovému hodnocení si však z minulosti stále nesou i nižší částky na podporu nových vědeckých programů a projektů.

"Je pravda, že jsme v absolutní hodnotě pro vědu a výzkum v kraji hodně zaostávali. Je to však tím, že těžiště univerzit v kraji bylo ve vzdělávání. Až v posledních dvou letech se to mění," říká rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák.

Řešením jsou evropské peníze

Jenže čím je škola ve výzkumu hůře hodnocena, tím méně peněz na něj dostává. Univerzity v kraji tak mají mnohem menší možnosti. Nemají totiž jak deficit z minulosti dohnat. "Vysoké učení technické v Brně dostává na vědu dvakrát tolik peněz. Tento ukazatel se projevuje ve všech finančních zdrojích. Body se promítají ve všem," říká rektor Vondrák.

Dodává, že jedinou cestou jsou peníze z evropských programů. Ale i při vypisování jednotlivých výzev se školy dělí do skupin. Podle bodů. Každá skupina může žádat o jinou maximální částku.

"Podávali jsme projekt a podle kritérií by všechny tři univerzity v kraji dohromady mohly získat 120 milionů. Ale Univerzita Palackého v Olomouci, která díky bodům patří do jiné kategorie, mohla sama žádat až o 200 milionů," uvádí příklad jeden z ostravských vědeckých pracovníků.

Podporovala se Praha, pak méně Brno, zbytek paběrkoval

Z univerzit zaznívá kritika systému. "V minulosti se podporovala věda především v Praze, podstatně menší část peněz šla do Brna, jen mizivý podíl pak jinam. Logicky proto máme jinou výchozí pozici," říká rektor Ivo Vondrák.

Podle sociologa Jiřího Siostrzonka není kraj a jeho vzdělávací instituce horší než ty tradiční. "Hodnocení celých univerzit a fakult není relevantní. Každá má obory špičkové a obory méně významné. Lepší by bylo hodnotit obory zvlášť - třeba fyziku v Opavě, Praze, Brně. Matematiku v Opavě, Praze, Brně. V řadě oborů by Praha první nebyla."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.