I letos na podzim už lidé na Ostravsku a Karvinsku zažili smogové dny. Jejich celkový počet letos už přesáhl celkové loňské číslo. (Ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Lidi na Ostravsku a Karvinsku dusí prach letos už déle než loni

  • 10
Ačkoli je teprve listopad, počet dní, kdy na Ostravsku a Karvinsku lidé dýchali víc prachu, než povolují limity, letos už teď dosahuje hodnot jako za celý loňský rok. A to místní obyvatele čekají ještě dva smogové měsíce.

Prozatímní rekordmani

Ostrava-Radvanice: 94 dní
Ostrava-Zábřeh: 91 dní
Český Těšín: 82 dní
Havířov: 81 dní
Ostrava-Přívoz: 80 dní
Karviná: 79 dní
Orlová: 76 dní
Věřňovice: 72 dní
(stanice byla na jaře mimo provoz)

Pozn.: zákonem povolený počet dní s překročeným limitem na rok je 35 dní

Český Těšín, Havířov, ale i řada ostravských míst jsou už dva měsíce před koncem roku "na svém". Lidé tam už na konci října vydýchali stejný počet prašných dní jako za celý loňský rok. Osmdesát a více, přes dvojnásobek počtu prašných dní, který pro celý kalendářní rok povoluje česká legislativa.

Příčinou jsou podle odborníků rozptylové podmínky, v letošním roce jsou čistému ovzduší mnohem méně příznivé než loni. Jedna z ostravských stanic se ale stala důkazem toho, jak i stavební činnost a zvýšená doprava těžké techniky může s kvalitou ovzduší zamávat.

Stanice v Ostravě-Zábřehu bývala v minulých letech v kontextu jiných krajských rekordmanů spíš nenápadná.

"Mívala o něco více dní s nadlimitním množstvím prachu v ovzduší než Poruba, ale méně než Fifejdy," uvádí Libor Černikovský z Českého hydrometeorologického ústavu. Loni 66 dní, předloni 78. Letos je druhá nejhorší.

Za horší vzduch v Zábřehu může stavba

"Nedaleko je rozsáhlá stavba, propojení ulic Pavlovova a Plzeňská. Vliv této činnosti je znát," vysvětlil příčinu Černikovský.

Právě sekundární prašnost, opětovné víření prachu, který už na silnicích a chodnících leží, je momentálně asi největší neznámou v oblasti znečištění ovzduší. Spolu se stavební činností i v Zábřehu hraje při průjezdu těžké techniky roli.

Podle nových studií se totiž doprava v Ostravě v zimě na prašnosti podílí jen minimálně. "V zimě při smogové situaci činí podíl dopravy šest až osm procent," uvedl Vladimír Lollek, spoluautor studie brněnského Centra dopravního výzkumu Vliv dopravy na znečištění ostravského ovzduší.

Sekundární víření prachu má větší podíl na znečištění ovzduší

Připomněl však, že jde jen o emise z výfuků a otěry brzd, ne o sekundární víření. To může vliv dopravy podstatně navýšit.

"Sekundární prašnost má na znečištění ovzduší vyšší podíl než spalovací emise. Až o dvacet procent," upozornil již dříve Jiří Jedlička z Centra dopravního výzkumu.

Kolik prachu na cestách je potenciálním zdrojem znečištění v kraji, netušil ani krajský úřad, který jednou za tři týdny začal čistit 400 kilometrů cest. "Odhadovali jsme, že smeteme za rok 1 440 tun prachu. To ale bylo velmi podhodnocené. Už teď se ukazuje, že to bude přes 2 000 tun prachu," uvedl náměstek hejtmana Daniel Havlík. Údržbou cest dají koncentrace prachu včetně jeho velmi jemných částic viditelně snížit.

Stále přesnější modelování smogových situací však ukazuje, že bez vyřešení situace s ovzduším v Polsku se ani Ostrava nepohne dál. Odhalil to i tříminutový dokument, vypracovaný Jiřím Bílkem ze společnosti Envirta CZ.

"Je vidět, jak výrazně větší znečištění jde z Polska k nám," uvádí Bílek. Snímek Ostravské ovzduší v nových souvislostech je k vidění volně na internetu.

Co kraj čeká ve dvou zbývajících měsících, není lehké odhadnout. Statisticky bývá listopad na smog náchylnější, naopak prosinec o něco lepší.

Podívejte se, jak smog zakalil nebe nad Ostravou loni v říjnu:

23. října 2012