Současné logo ZOO Ostrava s hrochem.

Současné logo ZOO Ostrava s hrochem. | foto: Archiv ZOO Ostrava

Ostravskou zoo proslavilo slůně, z loga ale hrocha nevytlačí

  • 3
Narození slůňat znamená pro ostravskou zoologickou zahradu takovou popularitu, jakou ve své šedesátileté historii nikdy nezaznamenala. Návštěvníci se do areálu hrnou po tisících a počtem zpráv v médiích by Ostravě nyní nemohla konkurovat snad ani pražská zoo. Jenže oficiální logo zahrady zůstane stejné, tedy s hrochem.

"Lidé z celé země se nás po narození prvního slůněte v březnu několik týdnů neustále ptali, kdy už otevřeme pavilon slonů, aby mohli mláďata vidět na vlastní oči," potvrdila mluvčí zoo Šárka Kalousková. A i když přežilo jen jedno ze slůňat, zájem neutuchá. Každý měsíc přichází do zahrady průměrně o dvacet tisíc lidí více než loni ve stejném období.

Sloní samička je totiž tak atraktivním mládětem, jakým se jiné české zahrady chlubit nemohou. Je to i tím, že jde o druhé živě narozené a jediné přeživší slůně v historii československých zoo.

Slůně se dostane "jen" na propagační předměty

Podle mínění některých návštěvníků slůňata proslavila ostravskou zoo tak jako žádné jiné zvíře, proto by se mohl právě slon stát jejím novým symbolem. Vedení zahrady sice připravuje reklamní materiály se slůnětem, ale se změnou loga zatím nepočítá.

"Chodíme s rodinou do zoo často. Proto vím, že dlouhá léta měla ve znaku rysa. Teď má hrocha, ale myslím, že většina lidí si té změny ještě nevšimla. A když už, tak stejně neví, proč zrovna hroch. Slůně by se mi líbilo víc. Každý by hned věděl, že je od nás," míní například Jan Kratochvíl z Ostravy.

Zástupce ředitele ostravské zoo Stanislav Derlich připouští, že nápad je to zajímavý, ale nepovažuje za vhodné uvažovat o novém logu zahrady, když naposledy se měnilo teprve před šesti lety.

Původní logo ZOO Ostrava s rysem ostrovidem.

"Do konce roku 2004 měla zoo ve znaku rysa ostrovida. V letech 1970-1992 se totiž podílela na záchranném programu - opětovném vysazování rysů do přírody," připomněla mluvčí Šárka Kalousková.

Zahrada se tehdy přechodně starala o mláďata rysů odchycená v horách na Slovensku. Ta pak putovala do přírody u nás i v jiných zemích, kde byli rysi vyhubeni.

To, že projekt skončil, ale nebyl jediný důvod ke změně loga, které zahrada používala od roku 1970.

"Logo má být jedinečné a snadno zapamatovatelné. To s hlavou rysa, jehož autorem je Ludvík Kunc, bylo z grafické stránky sice originální, postupem času ale bohužel snadno zaměnitelné," vysvětluje Šárka Kalousková. Stejnou kočkovitou šelmu mělo ve znaku hned několik evropských zoo a také Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Jejich loga si byla velmi podobná a lidem se pletla.

Ostrava vede Evropskou plemennou knihu hrochů

Ostrava proto vyměnila rysa za hrocha obojživelného. Proč? Protože hroch je stále vzácnější v přírodě i v zajetí. Je velmi náročný na chov. Kromě Ostravy ho v Česku chová jen pražská zoo.

"U nás se jim daří. První mládě se narodilo samici Róze 30. ledna 1972. Byla to samička Dita. Stala se prvním hroším mládětem v celém tehdejším Československu," říká Kalousková s tím, že v Ostravě se dosud narodilo 31 hrochů, z toho 17 se povedlo odchovat.

I díky tomu si ostravská zahrada vysloužila právo vést Evropskou plemennou knihu hrochů obojživelných, do které zaznamenává přírůstky z celé Evropy. Knihu vydává zoo od roku 2006 a právě v Ostravě se rozhoduje o přesunu většiny hrochů mezi zahradami v Evropě.

Stanislav Derlich míní, že slon ve znaku by byl možná "chytlavější" a pro tuto volbu hovoří i to, že slona nyní žádná česká zoo ve znaku nemá. Protiargumentů je ale také několik. Například ten, že slony chovají čtyři české zahrady a třeba v Ústí nad Labem i v Praze do budoucna také počítají s mláďaty.

"Navíc není dobré měnit logo příliš často. Dlouho totiž trvá, než se nový znak dostane do povědomí lidí, a my se už dlouho snažíme, aby nás lidé spojovali s hrochem. Vedení plemenné knihy je pro zoo prestižní záležitost," uzavřel Derlich.

,