Bližší spolupráce příhraničních regionů je podle účastníků investičního fóra jedinou možností, jak uspět v boji s konkurencí asijských výrobců.
"Vrátil jsem se před pár dny z Koreje, kde jsem byl na služební cestě - a nebylo to právě nejpříjemnější," řekl na včerejší tiskové konferenci, která byla věnována právě investičnímu fóru, předseda Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.
"Jestli se okamžitě nedáme do práce a nezačneme na sobě makat, tak za pár let bude z Evropy jen hospodářský skanzen. To, co jsem viděl v Koreji, jak jsou připraveni, nevěstí pro Evropskou unii nic dobrého, jediná šance je začít makat, nebo přibrat Jižní Koreu do Evropské unie," dodal Pavel Bartoš.
Jednou z možností, jak na rostoucí hospodářskou sílu asijských zemí reagovat, je podle Bartoše větší spolupráce mezi sousedícími regiony v Evropské unii.
A právě vytvoření organizace koordinující užší spolupráci mezi Moravskoslezským krajem, Slezským a Opolským vojvodstvím v Polsku a Žilinským samosprávným krajem na Slovensku bylo jedním z témat probíhající konference IFO v Ostravě.
Užší spolupráci má zajistit sdružení krajů
"Máme k sobě blízko, s trochou nadsázky se dá říct, že za řekou máme Polsko a za kopcem Slovensko," řekl generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian s tím, že všechny čtyři regiony jsou už prakticky domluveny na vzniku Evropského seskupení pro územní spolupráci Tritia.
Samotnému založení seskupení už mnoho nebrání, problém ale zůstává, jak tomu bývá v podobných případech často, v penězích.
Cílem všech zúčastněných stran je, aby se Tritia postupně stala místem, kudy by mohly do regionů plynout peníze z Evropské unie, problém je v rozdílné legislativě jednotlivých zemí.
Jedinými, kdo ještě váhají nad tím, zda by mělo seskupení být penězovodem z Evropské unie, nebo místem, kde by se společné projekty jen vymýšlely, jsou Poláci.
"Jde o to, jakou roli má sdružení plnit," řekl maršálek Slezského vojvodství Boguslaw Piotr Smigielski. "O tom, zda bude spravovat i peníze z Evropské unie, se teď v Polsku hodně jedná," dodal maršálek.
Hlavním problémem, který se mezi jednající strany postavil, je rozdílný přístup jednotlivých zemí k zodpovědnosti za nevydařené projekty, které by musel zadavatel zpětně proplácet Evropské unii. Ta je v jednotlivých zemích různá a v Polsku by obdobná povinnost připadla na stát.
