Praha má Hradčany nebo třeba Müllerovu vilu, Brno Petrov či například vilu Tugendhat, a Ostrava? I ona nabízí špičkovou architekturu. A nejen v podobě technických památek. Stačí zmínit Šlapetovu vilu v blízkosti Bazalů nebo třeba obchodní dům Horník, bývalý Bachner.
Právě ten patří ke skutečným unikátům.
Příběh obchodního domu Erich Mendelsohn
|
Je totiž jedinou budovou, kterou na někdejším československém území na počátku třicátých let minulého století navrhl světoznámý architekt Erich Mendelsohn. Zatímco ještě před pár lety o tom věděla spíš jen úzká skupina zasvěcených, dnes si význam domu uvědomuje stále víc lidí.
"Rozhodně můžeme být hrdí na to, že v Ostravě Erich Mendelsohn zanechal svou práci," podotkl architekt Tadeáš Goryczka, který spolu se svým kamarádem, výtvarníkem Jaroslavem Němcem, před časem založil Kabinet architektury působící na půdě ostravské Galerie výtvarného umění a usiluje mimo jiné o rozšíření věhlasu Mendelsohnovy tvorby.
"Virtuální vnučka" architekta navštívila Ostravu
Minulé pondělí, coby součást festivalu Archikultura, zástupci Kabinetu uvedli v kině Vesmír křest knihy s názvem Erich Mendelsohn – ze života spojený s autorským čtením a přednáškou autorky, německé kunsthistoričky Ity Heinze-Greenberg.
Experti, ale i architektovi potomci ji označují za "virtuální vnučku Ericha Mendelsohna". To pro její hluboké vědomosti o architektově tvorbě i soukromí. A návštěvníci kina si užili ještě jednu lahůdku – českou premiéru v cizině ceněného filmu režiséra Duki Drora Neochvějné vize Ericha Mendelsohna.
Jen pro zajímavost. Zmíněnou knihu původně vydalo polské nakladatelství Borussia v takřka kapesním formátu. Teď ale zásluhou Kabinetu architektury vychází v reprezentativnější, česko-německé podobě se spoustou obrazových příloh. "Před časem jsme Itě Heinze-Greenberg ukázali Ostravu a ona byla městem nadšená. Rozhodla se i na základě toho rozšířit původní knihu o tři kapitoly," prozradil Tadeáš Goryczka.
Na tvorbě Ericha Mendelsohna ho fascinuje krom jiného fakt, že se uměl oprostit od dobových stylů, jako byly art deco či secese, což prokázal hned v úvodu své tvorby v návrhu expresionistické Einsteinovy věže, ale třeba i jeho příklon k elegantní a čisté architektuře, která je moderní i dnes.
Funkce a dynamika, to byly dva základní pojmy, jimiž se Mendelsohn v tvorbě řídil a které jsou patrné třeba i v návrhu obchodního domu Bachner později přejmenovaného na Horník.
Tvorba Ericha Mendelsohna dokonce inspiruje i tvůrce z jiných odvětví než architektury. Ostravská galerie Sokolská 26 třeba nedávno uvedla takzvané archilimy, tkané obrazy od Tadeusze Sawy-Borysłavského, který námět na vzory čerpá z architektury včetně té od Mendelsohna.
Bachner: Vznešená minulost, trudná současnost |
Zástupci Kabinetu architektury se přirozeně nezaměřují jen na prezentaci tvorby Ericha Mendelsohna, ale i jiných architektů či třeba designérů.
Současný stav by Mendelsohna nepotěšil
"Chceme, aby se lidé seznamovali s něčím inspirativním, a to zábavnou i poučnou formou. Aby si třeba - až půjdou z výstavy domů - řekli: Mámo, tu kuchyň předěláme trochu jinak, inspirujeme se tím, co jsme viděli," podotkl Tadeáš Goryczka a dodal: "Chceme, aby si lidé uvědomovali, že kvalita prostoru kolem nich se odvíjí od společnosti, ve které žijí, a že si třeba i proto musí volit osvícené úředníky."
Přestože obchodní dům Horník patří k unikátům, v poslední době pustne, je poloprázdný a majitel se ho snaží prodat. Podobně jsou na tom i mnohé další domy v centru Ostravy. Co by na to říkal Erich Mendelsohn?
"Asi by z toho byl velmi smutný a připomínalo by mu to dobu předválečné krize. Ostatně i my zde zažíváme jistou krizi. Na druhou stranu by zřejmě jako člověk funkční a dynamický řekl: je to šance zastavět centrum něčím kvalitním," zamyslel se Tadeáš Goryczka.
