Byl malý, nezhoubný, ale přesto zničující. Nádor se totiž rozrůstal v páteři, kde utlačoval míchu. Pětadvacetiletá žena tak měla stále větší potíže s pohybem a hrozilo, že časem přestane chodit.
"Operace nádoru u míchy je vždy riskantní. Hrozí, že po ní pacient ochrne. A běžné ozáření ničí spíš míchu než nádor. Mladé ženě ze Slovenska proto hrozilo, že skončí na vozíku. My jsme jí ale mohli pomoci," říká David Feltl, přednosta onkologické kliniky ve Fakultní nemocnici Ostrava, která má jako jediná v Česku i na Slovensku speciální ozařovač - kybernetický nůž (CyberKnife). Ten nabízí řešení.
O kybernetickém nožiCena léčby Počty pacientů Výhody léčby |
"Po pěti dávkách velmi silného přesně cíleného záření se centimetrový nádor loni zmenšil o polovinu. Ještě asi dva roky se bude zmenšovat a možná zmizí docela. Ale už teď žije žena opět normálním životem, může založit rodinu. Z našeho pohledu je vyléčená," líčí Feltl.
Po ocenění pozvánky na přednášky
Od takových pacientů, kteří by jinak neměli moc šancí, stejně jako od zahraničních kolegů z oboru sklízí celý tým obsluhující ostravský kybernůž jen uznání.
V minulých dnech například převzali ocenění za to, že v roce 2013 ozářili kybernožem nejvíc pacientů s nemozkovými nádory na světě.
"Znamená to pro nás velkou prestiž v odborné komunitě. Vzápětí jsem dostal pozvání do Německa a USA. Budu tam přednášet o našich zkušenostech s léčbou plicních nádorů a slinivky," říká Feltl.
Kybernůž považuje právem za své dítě. Tři roky tvrdě pracoval na tom, aby v létě roku 2010 mohl nabídnout moderní, účinnou a přitom šetrnou léčbu prvním lidem.
Ačkoli si je jistý, že čeští pacienti by si zasloužili nejméně dva takové přístroje, neodvažuje se to říkat nahlas. Brání mu v tom opakovaná nařčení, že ostravský kybernůž pořízený za 200 milionů korun byl předražený. Feltl s tím nesouhlasí.
Srovnání ceny s přístroji v USA mi přijde absurdní, říká Feltl
Srovnávání s poloviční cenou stejných přístrojů třeba v USA mu připadá absurdní. Z více důvodů. "Je rozdíl, když v Americe prodávají stovky takových strojů, kdežto my jsme kupovali první. S tím souvisely náklady navíc, takže o něco dražší nejspíš byl," netají Feltl.
Ale tvrzení, že ostravský kybernůž je předražený, nemají podle něj reálný základ, ani žádné vyšetřování nic takového nepotvrdilo.
Přednosta onkologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava David Feltl.
"Nikde totiž nenajdete skutečné ceny kybernožů, nemůžete si je vygooglit. Zjistil jsem to, když jsem chystal náš projekt a cena mě velmi zajímala. Výsledná suma záleží na obchodním jednání s firmou a odvíjí se od toho, co vlastně chcete. My jsme do ceny rovnou zahrnuli bezplatný servis a takové vybavení, které nám umožní dělat velké množství výkonů," vysvětluje.
Čas mu dal za pravdu. Zatímco kybernože ve světě ošetří průměrně 120 pacientů ročně, ten ostravský 450. Výjimkou jsou centra specializovaná na nádory mozku, jejichž ošetření trvá velmi krátce, takže zvládnou až 800 zákroků za rok.
"Nejvíc se ale naše prozíravost vyplatila loni. Protože náš kybernůž je plně vytížený dvě směny, loni úplně odešel ozařovač - srdce celého přístroje. Firma nám ho zdarma vyměnila. Tím jsme ušetřili desítky milionů korun," argumentuje Feltl.
Stroj byl kvůli tomu začátkem loňského roku mimo provoz šest týdnů. Na jaře ho čeká asi měsíční pauza. Projde totiž další velkou úpravou. Tentokrát půjde o výměnu "mozku", za kterou už ale bude muset nemocnice zaplatit tři miliony korun.
"Nejde o běžný upgrade, který je v ceně, ale o totální přeprogramování, které kybernůž výrazně změní. Jeho činnost se urychlí tak, že zvládneme ozářit okolo 500 lidí ročně," říká Feltl.
Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože zájem o šetrnou léčbu na kybernoži je obrovský. Čekací lhůty se pohybují okolo šesti týdnů.
Ostravský kybernůž se zatím zaměřuje hlavně na léčbu nádorů mimo oblast mozku. Na ozáření hlavy se loni do Ostravy dostalo jen sedmdesát lidí, a to převážně z Moravskoslezského kraje. Ostatní se léčí gamanožem v Praze. Léčebný efekt obou metod je sice stejný, ale zatímco pražští lékaři musí do pacientovy hlavy navrtat šrouby, aby ji ukotvili k podložce, ostravští lékaři se bez toho obejdou. Léčba kybernožem totiž žádný drastický zásah do těla nevyžaduje.
Brachyterapie bez narkózy. Ale jen pro deset pacientek
Podobné je to třeba s léčbou děložního čípku takzvanou virtuální brachyterapií. Zatímco běžnou brachyterapii podstupují ženy s rakovinou čípku v narkóze, protože jim lékaři zavádějí zářič do pochvy, kybernůž to umí šetrněji. Ženy ozáří stejnou dávkou i zvenčí, takže zůstávají při vědomí.
"Tuto metodu zatím nabízíme jako alternativu těm ženám, pro které je ze zdravotních důvodů narkóza riziková. Máme grant od ministerstva školství jen pro deset pacientek," upozorňuje Feltl.
Výsledky šetrné metody jsou ale srovnatelné s běžnou brachyterapií a lékaři je chtějí publikovat. "Ozařování kybernožem je světový trend. My jsme koupili asi dvoustý přístroj, teď už jich je tisíc. Metoda je totiž levná, stejně účinná či účinnější, ale šetrnější než jiné," dodal Feltl.
