Je to paradox. Podle radních Ostravy-Mariánských Hor je tamní kolonie domů nazývaná Červený kříž v tak hrozném stavu, že potřebuje radikální proměnu za desítky milionů. Tu má zajistit privátní investor. Domy může opravit či zbourat. Už tu totiž neměly stát.
Místní obyvatelé s tím nesouhlasí. Nechtějí se stěhovat z klidné lokality se spoustou zeleně a nízkým nájemným. „Domy jsou v dobrém stavu. Stačí je zateplit a vyměnit okna,“ tvrdí obyvatelé kolonie. „Bydlí se tu dobře. Kde jinde bych mohl sedět před domem,“ říká právník v důchodu František Koleňák, když si hověl na židli uprostřed trávníku a užíval slunce.
Právník ve výslužbě František Koleňák se z lokality stěhovat nechce, v kolonii Červený kříž je mu dobře. (21. dubna 2015)
Nebyl jediný. Mezi domy posedávaly matky a babičky, kolem si hrály děti. Všude byl ale klid, ticho, pořádek. Před některými domy vlálo vyprané prádlo. Před jinými doplňovaly rozkvetlé stromy malé zahrádky. Na první pohled takřka idyla. Jenže ta nejspíš brzy skončí.
Podle radních městského obvodu, kterému domy patří, jde o předválečné rychlokvašky, které měly sloužit svému účelu maximálně šedesát let. A je tak nejvyšší čas na změnu.
„Domy vznikaly narychlo těsně před a na začátku druhé světové války. Podle papírů v letech 1938 až 1941. Technicky jsou vybudované dobře, krovy mají zdravé, ale stavělo se podle tehdejších norem. Třeba stěny jsou až o dvacet centimetrů tenčí než u jiných domů,“ líčí šéf bytového odboru Lukáš Lesňák.
„Tehdy bylo potřeba narychlo postavit přechodné útočiště pro uprchlíky z obsazeného pohraničí: Těšínska, Opavska a Novojičínska,“ vysvětluje Regina Kuchtová z Katedry městského inženýrství na Stavební fakultě VŠB-TU Ostrava.
Ideální prodej? Jednomu investorovi minimálně za 34 milionů
Jde o provizorně vybudovanou kolonii 24 činžovních domů se 175 byty nižší kategorie, převážně jednopokojovými, v nichž se donedávna topilo v peci na tuhá paliva.
Kolonie před zánikem? |
„Ačkoli jsou za hranicí životnosti a jejich technický stav je špatný, ve 109 bytech stále bydlí lidé,“ popisuje místostarosta obvodu Patrik Hujdus. „Drobné opravy jsou neefektivní a rekonstruovat domy postupně také nemá smysl. Proto nabízíme k prodeji celou kolonii, ideálně jednomu silnému investorovi minimálně za 34 milionů korun,“ líčí.
Na prodej kolonie už předběžně kývli i radní města. „Dávali jsme souhlas jen se záměrem prodeje. Vlastní prodej je v kompetenci městského obvodu, kterému je tento majetek svěřený,“ potvrdil ostravský primátor Tomáš Macura.
Ubytovna? To rozhodně ne
Přestože malých levných bytů je v Ostravě nedostatek, o opravu starých domů, kde převažují právě jednopokojové byty s kuchyní, nemá zájem ani magistrát.
„Město nemůže dělat všechno, nemá tolik peněz,“ říká Macura. Podle něj zastupitelé obvodu pečlivě posoudí každou nabídku od případných zájemců. „Mé osobní přání je, aby domy nezískal kupec, který by z nich chtěl vybudovat ubytovny pro chudé,“ dodal primátor.
Radní obvodu ujišťují, že vznik ghetta v kolonii, kterou kdysi vybudoval spolek Československého červeného kříže, rozhodně nepřipustí. Naopak. Usilují o to, aby se lokalita, která dnes patří spíš mezi vyloučené, znovu stala dobrou adresou.
„Shodli jsme se na tom, že nabízené nemovitosti v budoucnu nesmí sloužit jako ubytovny ani jiné ubytovací či bytové prostory podobného charakteru. A nechceme ani to, aby v oblasti byly herny, kasina, erotické kluby a podobná zařízení. Především nás proto bude zajímat, jaké úmysly případní žadatelé s touto lokalitou mají a jaký projekt nám předloží. Podle jeho kvality a vlivu na prostředí obvodu se budeme rozhodovat o tom, komu nakonec nabízené nemovitosti prodáme,“ říká starostka Liana Janáčková.
Neplatiči zanechali vydrancované byty
Připomněla, že vedení obvodu Mariánské Hory a Hulváky má zájem prodat domy v lokalitě Červený kříž již několik let. Dříve tam totiž žilo hodně lidí, kteří neplatili nájemné a byty devastovali.
„Když se nám podařilo neplatiče vystěhovat, zůstaly po nich tak zničené byty, že byla potřebná jejich celková rekonstrukce. Mnohé měly vytrhané podlahy, elektrické kabely a zničené další vybavení. Abychom podobným škodám zabránili, po uvolnění bytů jsme často byli nuceni přistoupit k jejich zazdění,“ doplnil místostarosta Jiří Boháč.
I místní obyvatelé přiznávají, že tam dřív bydleli někteří neplatiči. „Nechápu jak to, že neplatili nájemné, když jim na to přispíval stát. My všechno platíme, holý nájem do dvou tisíc, se službami kolem sedmi, takže pokud nás budou chtít vystěhovat, musí nám dát náhradní byty,“ shodly se tři ženy, které v kolonii bydlí už dlouho, jedna z nich asi dvacet let. Žádná ale nechtěla zveřejnit své jméno.
Celková rekonstrukce by přišla na desítky milionů
Někteří nájemníci ještě o novém záměru prodeje nevědí, jiní ano. „Mluví se o tom už dlouho, naposledy jsme podepisovaly petici proti prodeji před čtyřmi lety,“ vzpomínala jedna z žen. „Já tu bydlím krátce. Když mi dají větší byt, nebudu proti,“ dodala matka dvou dětí.
Většina obyvatel kolonie se bojí, že pokud radnice byty prodá, čeká je stěhování, ať už bude nový vlastník domy bourat nebo opravovat.
„Chápu je, ale domy jsou ve špatném stavu a výnosy z nájmů na opravy nestačí,“ říká radní Hujdus. „Loni jsme museli po revizi komínů rozhodnout, zda všechny opravíme nebo zrušíme pece a zavedeme plynové topení. Přednost dostal ekologický plyn. Kdybychom chtěli opravit celou lokalitu, stálo by to desítky milionů. Ty nemáme,“ líčí.
Podle mínění Lesňáka, Kuchtové i dalších lidí je oprava domů technicky možná, ale nevyplatí se. Možná tam vyrostou nové budovy.
