Před volbami a před nástupem do funkce. Tehdy politici nešetří sliby.
Patrné je to třeba i ze slov šéfa ostravské fakultní nemocnice Svatopluka Němečka (ČSSD), který se velmi pravděpodobně stane ministrem zdravotnictví.
"Pokud se do vlády skutečně dostanu, určitě se budu snažit pomáhat Moravskoslezskému kraji, jak jen to bude možné. Ať už z pozice člena vlády, nebo z postu ministra zdravotnictví," říká Svatopluk Němeček.
Ministři pocházející z kraje
|
Jak konkrétně by se díky nové vládě mohl život obyvatel severní Moravy a Slezska zlepšit? To Svatopluk Němeček předestírat nechtěl.
"Určitě bude vláda pokračovat v aktivitách, které by měly vést ke zlepšení ovzduší, podržení zdejšího průmyslu a snížení nezaměstnanosti," naznačil Němeček obecně. Jak řekl, pokud ministerské křeslo získá, opustí na dobu, kdy bude ve vládě, svůj dosavadní post šéfa nemocnice.
"Nástupce na místo ředitele nemocnice už mám vybraného, jméno zatím neprozradím," uvedl Svatopluk Němeček.
Kromě něj do nové vlády míří i další krajský rodák, sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Pokud prezident jeho nominaci schválí, bude ministrem zahraničí.
Zaorálkovo vyjádření k tomu, zda a jak by coby člen vlády mohl pomoci životu v kraji, se včera redakci nepodařilo získat. Nezvedal telefon.
Přestože je resort zahraničí na první pohled vzdálený krajské problematice, podle politologů jsou ale i tam možnosti, jak život na severní Moravě a ve Slezsku podpořit.
"Tento region sousedí s Polskem a Slovenskem, a tak se nabízí třeba možnost pracovat na vylepšení silničního, ale i leteckého napojení s okolními státy," zamyslela se politoložka Jiřina Pavlíková.
A další z politologů, Tomáš Jarmara, který je zároveň děkanem Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, zase podotkl, že v oblasti zahraniční politiky je možné snažit se vylepšit třeba systém získávání dotací z EU, tedy peněz, které užívá i Moravskoslezský kraj.
Obecně ale politologové moc nevěří, že by krajští zástupci ve vládě dokázali v konečném důsledku regionu nějak výrazně pomoct.
"Politici se ke svému kraji hlásí tehdy, když ho potřebují, vesměs těsně před volbami," podotkla Jiřina Pavlíková.
Mezi osmi sociálními demokraty v nové vládě má krajská ČSSD mít dva zástupce. To je podle expertů adekvátní číslo s ohledem na volební výsledky ČSSD v kraji.
Jak ale MF DNES řekl důvěryhodný zdroj, je také možné, že přidělení dvou ministerských křesel moravskoslezské ČSSD souvisí i s tím, že krajská organizace se při povolebním puči nakonec postavila na stranu šéfa Bohuslava Sobotky a on jí nyní tehdejší podporu oplácí.
Původně ale měla moravskoslezská ČSSD šanci na ještě větší počet vládních postů.
Naději, že se stane ministrem, měl například primátor Ostravy Petr Kajnar, který byl do loňského dubna stínovým ministrem průmyslu, nebo umělecký šéf ostravské Komorní scény Aréna Ivan Krejčí. Ten byl adeptem na post ministra kultury, který nakonec získali lidovci.
Politici z kraje byli v téměř každé vládě
Politici z kraje byli v řadách ministrů v polistopadové éře poměrně často. Mirek Topolánek, Martin Říman, Jaroslav Palas, Jiří Cienciala, Martin Pecina. Ti všichni a mnozí další v minulosti byli nebo stále ještě jsou na vládních postech.
Své zástupce ve vládě měly severní Morava a Slezsko ale už mnohem dříve, i za první republiky. Mezi tehdejší ministry patřil třeba hrabyňský rodák Karel Engliš, šestinásobný ministr financí v letech 1920-1931.
Ale i Alois Tučný pocházející z Frenštátu pod Radhoštěm nebo dnes polozapomenutý, ale významný rakouskouherský politik Ferdinand Hanusch. Narodil se v chudé rodině roce 1866 v Horní Vsi, která je dnes součástí Vítkova.
Z dělníka na stavbě vítkovské továrny na hedvábí se vypracoval až na sociálnědemokratického poslance Říšské rady - prvního "národního" poslance ve Vídni.
V letech 1918 až 1920 byl tajemníkem pro sociální záležitosti rakouskoněmecké vlády, což odpovídalo postavení ministra. Novinky, jež prosadil, nebyly malicherné. Patřilo k nim zrušení noční práce žen a mladistvých, zákaz práce dětí či třeba vznik nároků na proplacení dovolené.
