Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravští politici se hádají kvůli dani, kterou jinde dávno zvýšili

  15:30aktualizováno  15:30
Zatímco politici v Ostravě se šest let dohadují o tom, zda zvýšit daň z nemovitostí, a stále se nemohou shodnout ani na zavedení místního koeficientu ve výši 2, řada obcí to udělala už dávno. A některé razantněji.

Primátor Ostravy Tomáš Macura. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Ostrava je jedno z posledních měst s místním koeficientem 1. Některé obce mají dokonce pětku,“ upozornil primátor Tomáš Macura.

Lidé v řadě míst platí už dlouho nejméně dvojnásobek základu daně. Třeba Opava má místní koeficient 2 už osm let, Frýdek-Místek od roku 2013.

„Zákon umožňuje obcím od roku 2009 zvýšit daň z nemovitostí až na pětinásobek základu. Naše město zavedlo koeficient 2 teprve před třemi lety, aby částečně kompenzovalo očekávané výpadky daňových příjmů z hazardu a vytvořilo finanční rezervy na podporu sportu, opravy místních komunikací, škol, úpravy veřejných prostranství a podobně,“ říká mluvčí Frýdku-Místku Jana Matějíková.

Koeficient 2 platí už nějaký čas také v Havířově, Frýdlantu nad Ostravicí, Českém Těšíně či Bohumíně. Letos k nim přibyla i Karviná.

„Před rokem zastupitelé svorně odhlasovali, že od 1. ledna 2016 se zvýší místní koeficient daně z nemovitostí na dvojku. Lidé platili víc poprvé letos v květnu. V té době přišlo na magistrát asi deset stížností od vlastníků domků v centrální části města, kterým se částka zvedla dvojnásobně. Lidem z okrajových částí méně, protože výslednou sumu ovlivňuje snížený velikostní koeficient, jenž zohledňuje lokalitu a její vybavenost,“ vysvětluje mluvčí Karviné Šárka Swiderová.

Řada měst zvýhodňuje obyvatele okrajových částí tím, že v mezích zákona snižuje velikostní koeficient na nejnižší možnou míru. Mnohé radnice přitom stejně jako Ostrava nemají stanovený místní koeficient, který by daň navyšoval. V regionu k nim patří třeba Krnov, Bruntál nebo Frenštát pod Radhoštěm.

Většina obcí ještě daň nezvýšila nebo ji lidem kompenzuje

Obcí, jež dosud nezvýšily daň, postupně ubývá, ale stále převažují. Výrazně. V zemi je přes šest tisíc obcí, ale navyšující koeficient si zatím stanovila jen necelá desetina.

„Místní koeficient si pro letošní rok zvolilo 573 obcí, což je o 40 více než loni,“ uvedla Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství v Praze. „Počet obcí s místním koeficientem 5 se však nezměnil, je jich opět 17,“ dodala.

Více než třetina z nich je v našem kraji, jde o Čeladnou, Stonavu, Palkovice, Bílou, Staré Hamry a Žabeň. V některých ale vysokou daň místním obyvatelům kompenzují.

„Od roku 2009 vybíráme maximum v celé obci za pozemky, stavby, byty i nebytové prostory. Ale 600 vlastníkům domů, kteří tu mají trvalé bydliště, udržují nemovitost a topí ekologicky, vracíme daň zpět formou příspěvku na bydlení,“ říká starosta Stonavy Ondřej Feber.

V Čeladné vyšší daně kompenzují nižšími poplatky za odpad

V Palkovicích má asi tisícovka obyvatel s trvalým bydlištěm v obci nárok na příspěvek ve výši poloviny daně z nemovitostí – pokud splní podmínky včetně té, že obci nic nedluží. Mnozí o něj ale nežádají.

Čeladná kompenzuje lidem vyšší daň snížením poplatků za odpad. „U početných domácností se to vyrovná,“ míní starosta Pavol Lukša.

O takové zvýhodnění usiluje i ostravský zastupitel za KSČM Martin Juroška. „Jsem pro zvýšení daně, pokud město současně zruší poplatek za komunální odpad,“ říká.

Ostravští zastupitelé se k tématu vrátí, ale nejdřív po krajských volbách. I kdyby se na zvýšení daně shodli ještě letos, nová vyhláška může platit nejdříve od ledna 2018. Starosta Palkovic Radim Bača si myslí, že v Ostravě se z daně z nemovitostí stalo politikaření, kdežto v jeho obci zvítězil zdravý rozum.

„Řada lidí včetně některých politiků byla proti koeficientu 5. Jenže obec je roztahaná na deseti kilometrech a všichni včetně chatařů v kopcích chtějí, abychom opravovali cesty a v zimě je udržovali sjízdné. My to děláme, obec je plně vybavená infrastrukturou, ale to všechno něco stojí,“ vysvětluje starosta.

V obecním rozpočtu zůstávají po odečtu kompenzací asi tři miliony vybrané na dani z nemovitostí. „Každý vidí, že je investujeme do údržby obce,“ říká Bača s tím, že moderní nákladní auta a zemědělské stroje ničí staré úzké cesty víc než kdysi koně nebo malé traktory. „Zvýšené náklady máme i kvůli množství chat. Je logické, že podnikatelé, vlastníci statků či chat musí platit vyšší daň než majitelé malých domků,“ dodal starosta Palkovic.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.