Obyvatelé Opavska i Krnovska jsou desítky let zvyklí na to, že když potřebují pomoc lékaře, například porodníka nebo chirurga, najdou ji kdykoli v obou tamních nemocnicích.
Už brzy se to ale může radikálně změnit. Pacienti asi budou muset za péčí pendlovat tak jako dnes lékaři pendlují za prací mezi nemocnicemi nebo třeba záchrankou.
V čem je problémV zemi je hodně nemocnic a málo lékařů. Mnozí proto pracují pro více zaměstnavatelů současně. Jenže od ledna by měli přesčasovou práci omezit na polovinu. Řada nemocnic i záchranná služba bude mít potíže. Téměř jistě to pocítí i pacienti. Buď budou déle čekat na ošetření či operaci, nebo cestovat za péčí dál. |
"Je možné, že nemocnice budou mít střídavé příjmové dny. To znamená, že odpoledne a v noci, ale také o víkendech a svátcích by mohli jeden den zajišťovat ošetření úrazů nebo třeba porodů pro pacienty z obou okresů jen lékaři opavské nemocnice a další den pro změnu jejich kolegové v Krnově," říká ředitel obou zdravotnických zařízení Ladislav Václavec.
Směny by začínaly později
Nic ale není zatím jisté. Společně s odbory řeší i další možné změny, třeba směnný provoz nebo posun začátku pracovní doby části lékařů, kteří zajišťují pohotovostní služby na lůžkových odděleních. "Místo na sedm hodin ráno by někteří chodili třeba až na deset, ale pracovali by do večera," naznačuje další varianty Václavec.
Podobné změny se chystají nejen v Opavě a Krnově, kde nemocnicím chybí atestovaní gynekologové či internisté, ale v celém ostravském regionu. Příští rok budou totiž ještě citelněji než dnes chybět erudovaní lékaři v celé zemi. Proč? Končí výjimka Evropské unie, která dosud umožňuje českým doktorům odpracovat dvojnásobek přesčasových hodin proti jiným profesím.
"V současné době mohou lékaři v rámci práce přesčas odpracovat ročně 832 hodin, ale od 1. ledna 2014 už to bude jenom 416 hodin ročně," vysvětluje mluvčí ostravské fakultní nemocnice Tomáš Oborný. "Problematiku momentálně řešíme," dodává.
Pacient krvácí? Ať hematolog poradí přes telefon
O tom, jak příští rok zajistit péči o pacienty, teď přemýšlejí šéfové všech nemocnic včetně záchranné služby v kraji. Ti všichni totiž využívají kromě přesčasové práce svých zaměstnanců také služeb externistů, tedy lékařů, kteří pracují pro několik zaměstnavatelů.
Zatímco většina ředitelů míní, že pacientů se omezení přesčasů nedotkne, Václavec netají, že nedostatek lékařů je problém. "Rádi bychom jich přijali víc, ale na trhu prostě nejsou. Proto hledáme různé cesty, jak zajistit péči i s nižším počtem lékařů," upřesnil.
Už teď obě nemocnice využívají třeba příslužeb jednoho hematologa. "Poskytuje telefonické konzultace kolegům, jejichž pacienti krvácejí. Stejnou praxi zavedeme i u odborníků na endoskopické zákroky. Lékař může dojet z domova do obou nemocnic," líčí Václavec.
Stále více posádek záchranky jezdí bez lékaře
Podobně uvažuje i společné vedení dalších krajských nemocnic ve Frýdku-Místku a Třinci.
"Pokud nebude unijní výjimka prodloužená, každé z nemocnic bude v praxi chybět několik desítek lékařů. Jejich přijetí je bohužel nereálné. Proto teď prověřujeme možnosti výpomoci v rámci naší personální unie a obsazování služeb lékaři tak, aby se to nedotklo pacientů a nemělo vliv na poskytování kvalitní péče," říká mluvčí obou zařízení Jolana Filipová.
Dlouhodobý nedostatek lékařů už se projevil i v praxi krajské záchranné služby. K pacientům stále častěji vyjíždějí sanitky jen se záchranáři, tedy místo RLP (rychlé lékařské pomoci) jen RZP (rychlá zdravotnická pomoc).
"V celém našem kraji je vždy připraveno vyjet současně zhruba šedesát posádek, z toho dvě desítky lékařských a čtyři desítky zdravotnických. Pravda je, že rozdíl mezi počtem RLP a RZP se postupně zvyšuje," říká mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl.
Důvodů je podle něj víc, ale jedním z nich je právě dlouhodobý nedostatek lékařů. "Aktuálně u nás slouží přes 250 kmenových a externích lékařů, mnozí ale na malý úvazek, to znamená, že odpracují jen několik směn měsíčně. Abychom zajistili péči, reálně potřebujeme 115 lékařů s plným úvazkem, ideálně kmenových, kteří by sloužili svou normu hodin bez přesčasové práce. Naši stálí zaměstnanci ale pokrývají jen polovinu potřebných úvazků. Potřebovali bychom tedy nabrat asi 60 kmenových lékařů, ale to je nereálné," dodal Humpl.
I záchranka proto řeší, jak si poradí se zajištěním péče příští rok. "Teprve mapujeme situaci, o žádných změnách ještě nebylo rozhodnuto," dodal.
Fixluje se s přesčasy? Ano, a bude dál
Někteří lékaři netají, že už teď se s přesčasovými hodinami v nemocnicích podvádí, protože jejich počty u leckoho převyšují i zvýšený limit. A po jeho snížení se bude podvádět dál, míní.
Ředitelé nemocnic to sice odmítají přiznat, ale šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel praxi s podváděním potvrzuje.
"Šestileté přechodné období se promrhalo. Bývalý ministr zdravotnictví se tvářil, že nedostatek lékařů není problém. A výsledek? Lékaři jsou přetížení, s vykazováním přesčasové práce se fixluje a nejspíš bude fixlovat dál. Jiné řešení totiž není," říká Engel s tím, že o tristní situaci chce jednat hned po parlamentních volbách s novou vládou. "Je nutné zamezit odchodu lékařů do ciziny, změnit podmínky pro jejich vzdělávání a zvýšit platy tak, aby bez přesčasové práce nebyli na úrovni sociálních případů," míní.
