Havířovské vlakové nádraží při pohledu od autobusových zastávek. (červenec 2020)

Havířovské vlakové nádraží při pohledu od autobusových zastávek. (červenec 2020) | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Stop bourání. Novodobé památky jsou cenné, upozorňují experti

  • 35
Se snahou vlastníků zbourat havířovské nádraží nebo třeba přádelnu bývalého Slezanu ve Frýdku-Místku sílí hlasy na podporu industriálních staveb. Jejich význam úřady často podhodnocují. Odborníci chtějí obecný názor změnit.

Na první pohled vypadá zanedbaně. Experti včetně nejuznávanějších tuzemských architektů ale poukazují na to, že má značnou hodnotu. Havířovské nádraží. Rozhodnutí vlastníka – Českých drah, zbourat výpravní halu postavenou v 60. letech v takzvaném bruselském stylu, vyvolalo bouři odporu.

Památky v ohrožení

Už zmizely:
- Tabačka v Novém Jičíně
- víceúčelová sportovní hala ve Frýdku-Místku

Mají se bourat či už mizí:
- nádraží v Havířově
- Landsbergerova přádelna ve Frýdku-Místku

Jejich budoucnost je nejistá:
- nádraží Vítkovice
- další bývalé textilní továrny ve Frýdku-Místku

O zachování budovy žádaly jak tisíce lidí v petici, tak například i věhlasní architekti. Přesto dráhy bourat chtějí. Verze obnovy nádraží zahrnující odstranění současné výpravní budovy podle nich vychází levněji než modernizace současné stavby.

Mnozí architekti a další experti se záměrem drah a jejich kalkulací nesouhlasí. Zástupci České komory architektů (ČKA) nedávno ministerstvo kultury požádali o zápis nádraží mezi památky a oproti předešlým žádostem přidali i některé nové argumenty, třeba fakt, že Národní památkový ústav (NPÚ) vytvořil novou komisi pro ochranu památkového fondu 20. století, což vypovídá o vážnosti, s jakou chce stát k novodobým památkám přistupovat.

Změnit pohled na novodobé památky? To zabere roky

Zda ministerstvo proces vyhlašování nádraží památkou zahájí či nikoli, není zatím jasné, ať tak či tak experti upozorňují, že je třeba změnit obecné vnímání novodobých památek v Česku.

A přispět k tomu může třeba činnost zmíněné komise nebo například vůbec prvního metodického centra NPÚ, které začalo fungovat v Ostravě a zaměřuje se na technické a průmyslové památky.

Novodobé památky v kraji

"Jedním z významných nástrojů, jak přenést povědomí o hodnotách z okruhu odborníků mezi širokou veřejnost a státní správu, je vydávání odborných, ale široké veřejnosti srozumitelných publikací a pořádání přednášek či diskusí," míní ředitel ostravského pracoviště NPÚ Michal Zezula.

Poukazuje však na to, že zabere ještě dlouhý čas, než společnost změní postoj k průmyslovému dědictví.

"Už v 90. letech 20. století, kdy jsme začínali systematicky zkoumat průmyslové dědictví, se ukázalo, že pro část veřejnosti, vnímavou k historii místa nebo s osobní vazbou k němu, představuje likvidace průmyslových objektů a areálů ztrátu. A tento názor sílí," uvádí Michal Zezula.

"O architektuře 20. století rozhodují lidé, kteří o ní vůbec nic neví"

Obce a správní orgány podle něj někdy nedokážou adekvátně posoudit hodnotu novodobých staveb. A hledají zástupné argumenty pro jejich neprohlášení památkou.

A přestože si úředníci za svými posudky stojí, kritický je vůči některým z nich třeba i místopředseda ČKA Josef Smutný.

"O architektuře dvacátého století často rozhodují lidé, kteří o ní vůbec nic neví," upozorňuje architekt.

A poukazuje i na další aspekty hrající roli v tom, jak jsou novodobé stavby všeobecně vnímány. Například na to, že neexistuje objektivní "recept", na základě kterého by úředníci mohli význam těchto staveb hodnotit.

Ve způsobu vnímání hodnot novodobých staveb podle architekta hraje roli i fakt, že lidem chybí vzdělání v oblasti estetické výchovy, že si často nevážíme vlastní historie a že hlasu odborníků legislativa nepřisuzuje příliš velký význam. Jak míní Josef Smutný, jisté preventivní kroky by měli zajistit i památkáři.

Zápis mezi památky? V Česku bývá vnímán jako zlo

"Měli by jasně říci: 'Tady stojí vzácná stavba z 60. let. A tohle bychom taky chtěli chránit. A to taky, ale ne celé, stačí dát ochranu detailům.' Tak by se předešlo případům, kdy investor koupí obchodní centrum ze 70. let a netuší, že jde o cennou stavbu."

Zápis na seznam kulturních památek pak slouží jako poslední krok k možné záchraně. V Česku je přitom podle některých odborníků zatím stále vnímán jako problém. Ale abychom nekřivdili. V mnoha případech se obnova technických památek daří. Třeba v Ostravě unikátní proměnou prochází Dolní oblast Vítkovice i další místa, v Krnově zase usilují o přestavbu staré textilky Karnola na muzeum. A příkladů úspěšné obnovy je více.

Třeba Landsbergerova přádelna ve Frýdku-Místku (součást bývalého Slezanu) se už ale bourá a podobný osud hrozí i dalším stavbám.

Zástupci NPÚ řadí mezi nejohroženější další bývalé textilní továrny ve Frýdku-Místku.