Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Frýdek-Místek usiluje o obří památkovou zónu, majitelé domů protestují

  8:05aktualizováno  8:05
Snaha frýdecko-místeckého magistrátu vytvořit v části města okolo vlakového nádraží městskou památkovou zónu rozzlobila tamní majitele nemovitostí. Nelíbí se jim, že s nimi magistrát věc dopředu neprojednal.

Bývalá přádelna, kterou majitel nyní bourá (na snímku), je hlavním důvodem, proč chce magistrát ve Frýdku-Místku vytvořit poblíž nádraží rozsáhlou památkovou zónu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Doposud byli politici z vedení frýdecko-místecké radnice známí hlavně jako ti, kteří nechali bezprostředně vedle centra Frýdku postavit prodejnu společnosti Kaufland, či stejně necitlivě postupovali při bourání architektonicky cenné Víceúčelové haly, na jejímž místě roste nákupní centrum, podle kritiků obludné.

Památkové zóny

Už dvě památkové zóny existují ve Frýdku-Místku, navrhovaná by byla třetí. V návrhu by šlo hlavně o budovy bývalé textilky Slezan, zahrnuje ale také budovu frýdeckého nádraží, budovu bývalého Úřadu práce nebo známý hostinec Na Veselé, dnes U Křivého psa.

Nyní ale jen kousek od něj prosazují vznik městské památkové zóny. Ta by měla zahrnovat vedle vlakového nádraží hlavně historické budovy bývalé textilky Slezan.

A proti tomu se postavili majitelé budov ležících v navrhované zóně. "To, co radní navrhují, zaujímá třikrát větší rozlohu než Václavské náměstí v Praze," řekl na záměr radních zatím nejhlasitější odpůrce vzniku zóny Jiří Karásek ze společnosti Textil Invest Group, vlastnící v navrhovaném prostoru několik nemovitostí.

Majitelé se bojí poklesu ceny svých nemovitostí

"Památková zóna okolo frýdeckého náměstí má čtyřicet tisíc metrů čtverečních, ta okolo místeckého pak dvacet tisíc metrů čtverečních. A radní nám tady navrhují zónu, která má tři sta tisíc metrů čtverečních, aniž by se byť zeptali majitelů budov, které tam jsou, co na to říkají," dodal Jiří Karásek.

Majitelé budov mají obavy hlavně o to, že by cena jejich budov v navrhované zóně klesla, že by je nemohli využívat tak, jak by chtěli bez předešlého svolení památkářů. Většina budov je totiž průmyslového charakteru, jde hlavně o areály bývalé textilky Slezan.

Právě demolice bývalé přádelny byla jedním z důvodů, proč se lidé o budovy dokumentující textiláckou historii města začali zajímat. A možná i důvodem změny názoru vedení města. Tomu totiž bourání bývalé Landbergerovy přádelny nejprve nevadilo, posléze ale otočilo.

Když nebude zóna, město zmizí jako Most, varuje radní

"Za poslední desetiletí ztratil Frýdek-Místek spoustu památek. Pomalu se blížíme tomu, co se stalo v Mostu, kde zmizelo celé staré město," obhajoval návrh na vytvoření památkové zóny radní Miroslav Přádka.

"S nezařazením bývalé Landsbergerovy přádelny mezi kulturní památky nesouhlasil pracovník památkové péče stavebního odboru, který pod město nespadá. Ne samotné město," vysvětluje radní Karel Deutscher rozpor mezi tím, že město před časem nesouhlasilo s návrhem památkářů prohlásit budovu bývalého Slezanu za kulturní památku.

"Ohledně vyhlášení zóny jsme komunikovali s Národním památkovým ústavem, který naopak vznik zóny doporučuje," dodal Karel Deutscher s tím, že se vznikem památkové zóny by mohlo město získat přístup k penězům na obnovu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.