Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na synagogu nezapomeneme. Památník připomene hrůznou křišťálovou noc

  17:31aktualizováno  17:31
Opavská synagoga nesmí být zapomenuta, právě to si totiž její ničitelé přáli. Tak uvažovali dva muži z Opavy, kteří se zasadili o památník stavby, které ve své době patřila mezi nejvýstavnější ve střední Evropě. Do osudného 10. listopadu 1938.

Židovský památník stojí v místě někdejší opavské synagogy. Zasadili se o něj Břetislav Tůma (vlevo) a Jaroslav Burda. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Předcházela tomu spousta drobných příběhů. Dědečkovo vyprávění, inspirace ze zahraničí nebo třeba pohled z rektorovy kanceláře. I díky nim má teď opavská synagoga pomník.

Svatostánek v maurském stylu podlehl plamenům během opavské křišťálové noci 10. listopadu 1938. Zkáza přilákala řadu zvědavců.

"Děsivě krásný pohled byl na světle šlehající plameny na čtyřech rohových věžích a velké střední kopuli templu, které se nakonec s velkým rachotem zřítily," psaly druhý den noviny Deutsche Post für Sudetenland. Nacisté k hořící budově uzavřeli přístup.

Detail památníku opavské synagogy.

Detail památníku opavské synagogy.

"Znal jsem to z vyprávění dědy, byl v Kateřinkách profesionálním hasičem. Vyprávěl, jak přijeli k požáru a nacisté ani hasiče k němu nepustili," vzpomíná Opavan Břetislav Tůma, jeden z iniciátorů nového památníku. Synagoga vyhořela do základu, zbylé cihly si rozebrali lidé.

V dospělosti Břetislav Tůma pracovně procestoval Evropu. "Navštívil jsem město, kde za války vybombardovali kostel. Lidé tam z kamenů vytvořili náznaky základů, brány, oltáře. Dvakrát do roka tam byla mše, v den vysvěcení a v den vybombardování. To mě hodně oslovilo," popisuje Tůma.

Když pak působil na Slezské univerzitě v Opavě, byla už myšlenka jasná. "Čekal jsem tehdy na rektora Jiráska a z okna rektorátu se díval na místo vypálené synagogy. To už jsem se začal o věc aktivně zajímat," uzavírá Tůma.

Poznal se s Jaroslavem Burdou, dalším nadšencem myšlenky. Společně plán dotáhli do konce. Zjišťovali, komu patří pozemky na místě tehdejší stavby, plánovali, jak bude památník vypadat. Pozemek získali od města, peníze na zhotovení od společnosti Teva.

Synagoga v Opavě na začátku 20. století.

Synagoga v Opavě na začátku 20. století.

Osudný 10. listopad 1938. Opavská synagoga hoří.

Osudný 10. listopad 1938. Opavská synagoga hoří.

Lidé přihlížejí požáru opavské synagogy.

Lidé přihlížejí požáru opavské synagogy.

Po pěti letech teď slaví úspěch. Na místě synagogy stojí dva kamenné kvádry. Jsou z červené žuly dovezené z Jižní Afriky. Ta má evokovat červenou synagogu. Ale nezůstane jen u nich. Před památníkem se také objeví poslední dochované cihly, z nichž byla synagoga postavena. Ty se podařilo získat Jaroslavu Burdovi od známého. Jeho rodina, podobně jako řada dalších Opavanů, si z ruin cihly odvezla. Využila je na stavbu zídky.

"Šel jsem za ním a přinutil jsem ho tu zídku zbourat. Myslím si, že to bude velice silný zážitek, že tam bude ta nešťastná budova jenom v tom malém formátu, v těch rozbitých cihličkách usazených do betonu," říká Jaroslav Burda.

Slavnostní odhalení památníku se plánuje na 17. července.







Hlavní zprávy

Advantage Consulting, s.r.o.
Seřizovač strojů - automotive

Advantage Consulting, s.r.o.
Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 22 500 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.