Ostravská zoologická zahrada už brzy otevře atraktivní pavilon, ve kterém budou žít opice i další druhy zvířat. | foto: Bystroň Group

Ostravská zoo v dubnu otevře Pavilon evoluce. Uvnitř bude až 200 zvířat

  • 1
Do nového Pavilonu evoluce s unikátní voliérou pro šimpanze v ostravské zoologické zahradě by se mohli v dubnu podívat první návštěvníci. Největší a nejdražší novostavbu v historii zahrady zatím mohli obdivovat pouze z venku. Pavilon stál zhruba 140 milionů korun.

„Pavilon evoluce otevřeme v dubnu,“ slibuje zoolog Jiří Novák, který v zoo dohlíží na postupné zabydlování zvířat v nových expozicích.

Přesný termín zoo zatím nesděluje. Podle MF DNES ale dostali oficiální hosté pozvánku na čtvrtek 2. dubna. Zda se ve stejný den dostane do pavilonu i veřejnost, není zatím jisté. „Jakékoli datum je předběžné,“ říká Novák.

Kdo také osídlí pavilon

  • savci: šimpanzi, kočkodani, dikobraz – osinák africký
  • ptáci: papoušci, vousáci a jiní
  • ryby: čtverzubci, perlovky a další
  • plazi: krajta královská, želvy, ještěrky a jiná zvířata
  • nozdratí: bahník západoafrický
  • bezobratlí: zlatohlávek, zákeřnice, veleštír císařský, plži achatiny

„Vše záleží na zvířatech. Třeba na tom, jak si čtyři šimpanzice zvyknou na obří voliéru. Ještě jsme je tam nevypustili. Čekáme na déletrvající příznivé počasí. Nemůžeme riskovat, že se nebudou chtít vrátit do zázemí a v chladném počasí onemocní,“ vysvětluje.

Novostavba za více než 140 milionů korun je hotová téměř rok. Nyní navíc soutěží o titul Ostravský dům roku. Nejzajímavější ze 16 soutěžících staveb letos poprvé vybírá také veřejnost (psali jsme o tom zde). 

Zoo postupně dokončuje interiéry a postupně je zabydluje zvířaty. Prvními obyvateli se už na podzim stali ptáci: drobná volavka bukáček malý a papoušek žako velký. Ale také první druh primáta.

Z betonových klecí se do výběhu s listnatými stromy i částí rybníka stěhovala v září skupina deseti vzácných kočkodanů Dianiných. „Se stejně početnou skupinou v americké zoo je největší na světě,“ říká mluvčí zahrady Šárka Kalousková.

Kočkodani dřív znali jen zděné výběhy se sklem či mřížemi. I tam se jim dařilo dobře a množili se. Ale příroda jim zcela změnila život.

„Ochutnávají hlínu, trávu, keře, stromy, zkrátka téměř vše, co jim přijde pod ruce. Skáčou z vysokých stromů na zem a běží zase zpátky. Nejvíc je na začátku překvapil rybník. Protože jsou dobří plavci, rychle si ho oblíbili. Baví je plavání, lov žab, vážek či hlemýžďů,“ líčí ošetřovatelka primátů Jana Kanichová.

Umělé stromy chtěl napoprvé dodávat jediný uchazeč

Čtveřice šimpanzů opustila starý pavilon a nastěhovala se do nového až v lednu. Zdržení zavinilo opakované výběrové řízení na dodávku umělých stromů do obří voliéry.

„Umělá vegetace pro šimpanze musí být odolná. Do první soutěže se ale přihlásil jen jeden uchazeč. Zákon neumožňuje přijmout takovou nabídku. Museli jsme proto vypsat nové výběrové řízení,“ říká mluvčí města Andrea Vojkovská.

Teď už je ale vše hotovo. Na vnitřní výběh a zázemí si šimpanzi zvykli až neuvěřitelně rychle. „Čekali jsme větší rozruch. Ale chovají se, jako by tam byli doma. Doufáme, že nebude problém ani s venkovní voliérou. Nejtěžší budou první dny. Musíme je naučit vracet se zpátky do pavilonu,“ říká zoolog Novák.

Zatím jsou v pavilonu jen čtyři druhy zvířat v počtu necelých dvou desítek kusů. Brzy jich ale začne viditelně přibývat. Zoo například požádalo koordinátora chovu šimpanzů o několik dalších samic a nejméně dva chovné samce. Žádného konkrétního lidoopa zatím slíbeného nemá, pavilon ale již brzy oživí jiní zástupci západoafrické fauny.

„Celý název expozice je Pavilon evoluce – kapka z deštného lesa západní Afriky. Naše představa je, že ještě letos by mělo v Pavilonu evoluce žít asi 20 až 25 druhů zvířat v počtu přes 100 nebo spíš až 200 kusů právě z této oblasti,“ říká Novák.

Díky výkonné filtraci lidé dobře uvidí život pod vodou

Na některé druhy ale budou muset lidé zaostřit zrak. Buď totiž budou malých rozměrů, nebo budou žít pod vodou či v noční expozici.

Uvnitř pavilonu je totiž velký centrální bazén pro různé druhy ryb. Nastěhuje se tam třeba čtverzubec, zvláštní ryba, která se při vytažení z vody brání tím, že spolyká vzduch a nafoukne se jako míč. Chybět nebudou barevné perlovky. Ty se od většiny ryb odlišují péčí o potomstvo. Dospělé ryby se starají o jikry, které nakladly na kámen, a mláďata pak vodí v houfu.

V bazénu ale bude i blízký příbuzný předchůdců prvohorních obojživelníků: bahník západoafrický. „V mládí má žábra, v dospělosti plíce. Spolu s latimeriemi patří mezi ‚živoucí zkameněliny‘. Společné předky s ním má i člověk,“ líčí zoolog.

Ujišťuje přitom, že zájemci život pod vodou dobře uvidí. „Máme výkonnou filtraci. Budeme se snažit, aby voda byla křišťálově čistá a průhledná,“ dodává.

V pavilonu budou také ptáci s odlišně utvářenými zobáky. Používají je totiž k různým účelům: například jako kleště (žako velký) nebo třeba harpunu (bukáčci).

Skladbu doplní tři terária, ve kterých bude prostor pro zvláštní želvy rodu Kinixys, které dokážou proměnit svůj krunýř v nedobytnou pevnost, ale také pro hady či létající ještěrky. V noční expozici bude pralesní dikobraz – osinák africký.

Čtyři miniexpozice budou obývat drobní bezobratlí živočichové. Například veleštír císařský, zástupce štírů, kteří mezi prvními opustili vodu a dobyli souš. Pod UV světlem fosforeskuje. Lidské oko to běžně nevidí, v zoo budou mít šanci.