Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde je Kuří rynek a co mohl být Míruocel? Pedagogové mapují paměť měst

  10:14aktualizováno  10:14
V každodenním shonu jen málokoho napadne zamýšlet se nad pojmenováním ulic. Dva pedagogové z Ostravské univerzity však zmapovali a vyhledali původ různých místopisných názvů na území Ostravy a Havířova, a to ať už oficiálních, nebo lidových.

Havířov se také mohl jmenovat Šachtín nebo Horníkograd. Pohled z roku 1958 na nejstarší část města. | foto: Archiv MF DNES

"Sraz ve tři na Jiráskově náměstí." "Kde?" "No na Kuřim rynku!" "Aha. Tak to řeknu hned, ne?" Takový rozhovor byste mohli zaslechnout v Ostravě. Kromě oficiálních místních názvů totiž v povědomí obyvatel existují i jména nestandardizovaná, která nejsou nikde evidována, ale běžně se vyskytují v komunikaci.

Jiráskovo náměstí v centru Ostravy, nebo-li Kuří rynek.

Jiráskovo náměstí v centru Ostravy, neboli Kuří rynek.

I na ně se zaměřil Jaroslav David z katedry českého jazyka na Filozofické fakultě Ostravské univerzity, který ve spolupráci s kolegou Přemyslem Máchou z Přírodovědecké fakulty vytvořil projekt Paměť města - názvy míst.

Snaží se v něm mapovat místní jména v několika vybraných lokalitách včetně "živých" zeměpisných pojmenování kolujících mezi lidmi, ale taky přispět k uchování názvů míst v povědomí hlavně mladší generace pomocí výstav, publikací, interaktivních webových stránek či třeba popularizačních přednášek.

Vědci se zaměří i na obce v horní části povodí Morávky

Jednu z expozic, která je součástí projektu, si aktuálně můžete prohlédnout v Knihovně města Ostravy, kde v úterý 15. ledna v 17:00 hodin proběhne beseda s Jaroslavem Davidem. A nejnovější výstavu najdete v havířovském Kulturním domě Petra Bezruče.

"Ve výzkumu jsme se zaměřovali především na vybrané ‚mladé‘ místní části Ostravy - Dubinu, Hošťálkovice, Hrabůvku, Porubu, Vítkovice a Zábřeh, ale zabývali jsme se i centrem města. Naše zjištění jsme se zároveň vždy snažili uvádět v kontextu celé Ostravy," říká Jaroslav David, který se s kolegou v dalších částech výzkumu rozhodl věnovat místním názvům v Havířově a také v obcích v horní části povodí Morávky a Vsetínské Bečvy.

Na výstavách, které jsou součástí projektu a k nimž vyšly i doprovodné publikace, se dozvíte mimo jiné, z čeho pochází název Ostrava - z historického názvu řeky Ostravice znamenajícího "prudkou či ostrou vodu" - nebo jaká pojmenování navrhovali v 50. letech lidé pro nové město, dnešní Havířov. Mezi 2 350 návrhy byl tehdy třeba Šachtín, Míruocel, Horníkograd nebo Socialov.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.