Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Peníze za šrot složenkou. Města na Karvinsku jsou ráda, sběrny vůbec

  • 20
Nová vyhláška, která zakazuje výkup kovů od fyzických osob za hotovost, platí od začátku března. Karviná i Bohumín si jej pochvalují, provozovatelé sběren ovšem už tak nadšeni nejsou.

Peníze za šrot složenkou nebo na účet. Tak to nyní funguje ve sběrnách.

Třeba Karviná nové opatření ministerstva životního prostředí vítá. Dlouhodobě se totiž potýká s tím, že zloději kovů ve městě kradou měděné okapy, litinové poklopy kanálů, mostní šrouby nebo svodidla od silnic. Působí milionové škody. Co víc, kradené kovy potom prodávají sběrnám. Nové opatření by jim v tom mohlo alespoň částečně zabránit.

Provozovatelé sběren změnu kritizují. „V každém případě mi to vadí,“ říká Richard Pletnicki, jednatel společnosti, která v Karviné-Novém Městě provozuje sběrnu. „Lidé momentálně nevědí, co mají dělat, takže když přijedou a já jim řeknu, že dostanou peníze na účet, který nemají, tak jsou naštvaní. Šrot nevezmu, oni ho hodí někam do lesa anebo ho odvezou do Polska a prodají ho tam, protože tam po nich nechtějí vůbec nic, ani občanku, ani pas.“

Ani policie nedokáže, že kovová věc je kradená

Problém vidí v tom, že lidem se těžko dokazuje, že něco ukradli. „U nás je evidence sběru důkladná a snadno prokazatelná. Policisté rychle zjistí, kdo jakou věc a odkud přivezl. Člověka tak sice najdou, ale když ho předvedou, tak řekne, že věc našel, takže ho zase pustí, protože mu nic nedokážou. Když ho nemůžou chytit, tak se tady bude krást pořád,“ míní Pletnicki.

Karviná chce, aby stát zakázal výkup kovového šrotu úplně. Stejně jako Bohumín má proto vlastní vyhlášku, která zakazuje vozit sběr do soukromých sběren. A jen tak ji nezruší.

„Víme, že je kontroverzní, ale něco jsme udělat museli, protože dnes nemáme moc možností, jak problematické sběrny zavřít nebo jim zcela zabránit v odběru kradených věcí,“ uvedl náměstek primátora Lukáš Raszyk.

V Karviné devět sběren

Richard Pletnicki to ale považuje za nesmysl. „Jsou druhy zboží, které se nesmějí vykupovat, například kanály a nosníky. To víme přece všichni. Není šance, aby se něco z toho ve sběrně ukrylo. A jestli je ta branka od babičky ze zahrady, nebo je kradená, tak to skutečně nejsem povinen zjišťovat, protože není v seznamu zakázaných odpadů,“ vysvětluje.

Mluvčí Karviné Šárka Swiderová má jiný názor. „Při kontrolách vidíme, že lidé vozí do sběren to, co se nesmí, a sběrny to přece vezmou: kolejnice, železo ze staveb nebo plechy z budov. Ale těžko se prokazuje, že to dotyčný ukradl,“ připustila Swiderová.

Na území Karviné je celkem devět sběren. Každou z nich město prověří minimálně jednou za rok, strážníci pak dvakrát. Kontroly by ale podle mluvčí magistrátu měly být mnohem častější, stejně jako kontroly způsobu plateb.

Sociálně slabý dostal za dva měsíce za kovy 150 tisíc

Magistrát jen loni udělil dvě pokuty především za špatnou evidenci přijatého sběru nebo problematický výkup. Na jediný občanský průkaz bývá v evidenci až stokrát za rok napsáno například „šrot ze sklepa“ nebo „šrot ze zahrady“. Známý je případ karvinského obyvatele, který je závislý na dávkách, ale za dva měsíce byl schopen do jediné sběrny odvézt železo za téměř 150 tisíc korun.

Častěji teď kontrolují sběrny i bohumínští strážníci. „Navštěvujeme sběrny v Bohumíně i Rychvaldě. Žádné pokuty jsme zatím neudělili. Kradený či,nalezený‘ šrot zabavujeme a zloděje předáváme kolegům ze státní policie. Slušné občany, kteří ve sběrnách odevzdávají svůj šrot, na vyhlášku zatím jen upozorňujeme,“ popsal ředitel bohumínské městské policie Karel Vach.

Na přepadové kontroly do bohumínských sběren vyrazí také úředníci a podněty z kontrol bude město předávat krajskému úřadu. Ten má pravomoc ukončit provoz sběrny, a to i ve chvíli, kdy v ní jen jedenkrát nalezne některý ze zakázaných předmětů.