Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petřkovická venuše má i „ošklivější“ kamarádku

  12:19aktualizováno  6. září 9:33
Kdekdo zná štíhlou Petřkovickou venuši, malou sošku z krevelu, železné rudy, o velikosti 46 milimetrů. Málokterý Ostravan ale ví o její „ošklivé“ kamarádce, Petřkovické venuši číslo 2, která není tak dokonale propracovaná jako její známější kolegyně.

Další z detailů Petřkovické venuše, tentokrát z roku 2007. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Na první pohled není zjevné, že jde o sošku ženy,“ potvrdil už dříve Jiří Svoboda z brněnského Archeologického ústavu, který se veškerými petřkovickými nálezy dopodrobna zabýval. Jak uvedl, stáří Petřkovické venuše číslo 2 by mělo být podobné jako u té první, „dokonalejší“, jež byla vyrobena již před více než 26 až 27 tisíci let.

Petřkovická Venuše č. 2

Také druhá venuše – nebo spíše její část – je vyřezaná z krevelu a patrně i ji objevil v roce 1953 tým vedený brněnským archeologem Bohuslavem Klímou v okolí vrchu Landek. Nyní je součástí sbírek Moravského zemského muzea, Ústavu Anthropos, kde ji vedou pod přírůstkovým číslem 3/93.

„Jde ovšem už jen o zbytek původního, již prvotně zlomkovitého nálezu. Svým významem se k Petřkovické venuši číslo 1 nepřibližuje,“ konstatoval vedoucí Ústavu Anthropos Martin Oliva.

Cesta z muzea do muzea

Zlomek sošky dříve evidovalo Ostravské muzeum jako součást souboru landeckých nálezů ostravského geologa a badatele Jana Folprechta, který se jako vůbec první zabýval soustavným hledáním stop pravěkého osídlení Ostravska.

Znamenalo by to, že předmět nalezl Folprecht, ne Klíma. Jenže v­ roce 1955 se v Časopisu Slezského muzea objevila kresba zlomku publikovaná Klímou. „Jak se ten zlomek dostal k Folprechtově souboru, to mi není jasné,“ uvedl Oliva.

Ostravské muzeum předalo Folprechtovy nálezy Moravskému zemskému muzeu v roce 1993. „Tím jsme fond sjednotili, neboť první část Folprechtovy kolekce byla v muzeu uložena již od meziválečných let,“ přiblížila Eva Pánková z Moravského zemského muzea.

Okrový kamínek se stopami lepidla a převázaný silonovou nití odborníci považovali za otřelý kousek okru. Časem však vyšlo najevo, že se podobá Klímově kresbě z časopisu, i když – chyběla mu nejdůležitější vyklenutá část povrchu opracovaná lidskou rukou a místo ní přetrval jen lom se stopou lepidla. Kvůli tomuto poškození zůstal předmět dlouho nerozpoznán.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.