Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petřkovická venuše má i „ošklivější“ kamarádku

  12:19aktualizováno  6. září 9:33
Kdekdo zná štíhlou Petřkovickou venuši, malou sošku z krevelu, železné rudy, o velikosti 46 milimetrů. Málokterý Ostravan ale ví o její „ošklivé“ kamarádce, Petřkovické venuši číslo 2, která není tak dokonale propracovaná jako její známější kolegyně.

Další z detailů Petřkovické venuše, tentokrát z roku 2007. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Na první pohled není zjevné, že jde o sošku ženy,“ potvrdil už dříve Jiří Svoboda z brněnského Archeologického ústavu, který se veškerými petřkovickými nálezy dopodrobna zabýval. Jak uvedl, stáří Petřkovické venuše číslo 2 by mělo být podobné jako u té první, „dokonalejší“, jež byla vyrobena již před více než 26 až 27 tisíci let.

Petřkovická Venuše č. 2

Také druhá venuše – nebo spíše její část – je vyřezaná z krevelu a patrně i ji objevil v roce 1953 tým vedený brněnským archeologem Bohuslavem Klímou v okolí vrchu Landek. Nyní je součástí sbírek Moravského zemského muzea, Ústavu Anthropos, kde ji vedou pod přírůstkovým číslem 3/93.

„Jde ovšem už jen o zbytek původního, již prvotně zlomkovitého nálezu. Svým významem se k Petřkovické venuši číslo 1 nepřibližuje,“ konstatoval vedoucí Ústavu Anthropos Martin Oliva.

Cesta z muzea do muzea

Zlomek sošky dříve evidovalo Ostravské muzeum jako součást souboru landeckých nálezů ostravského geologa a badatele Jana Folprechta, který se jako vůbec první zabýval soustavným hledáním stop pravěkého osídlení Ostravska.

Znamenalo by to, že předmět nalezl Folprecht, ne Klíma. Jenže v­ roce 1955 se v Časopisu Slezského muzea objevila kresba zlomku publikovaná Klímou. „Jak se ten zlomek dostal k Folprechtově souboru, to mi není jasné,“ uvedl Oliva.

Ostravské muzeum předalo Folprechtovy nálezy Moravskému zemskému muzeu v roce 1993. „Tím jsme fond sjednotili, neboť první část Folprechtovy kolekce byla v muzeu uložena již od meziválečných let,“ přiblížila Eva Pánková z Moravského zemského muzea.

Okrový kamínek se stopami lepidla a převázaný silonovou nití odborníci považovali za otřelý kousek okru. Časem však vyšlo najevo, že se podobá Klímově kresbě z časopisu, i když – chyběla mu nejdůležitější vyklenutá část povrchu opracovaná lidskou rukou a místo ní přetrval jen lom se stopou lepidla. Kvůli tomuto poškození zůstal předmět dlouho nerozpoznán.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.